Verze z 25. 11. 2017, 18:42 editovat Marek3455 (diskuse \| příspěvky) 27 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 11. 2017, 13:30 editovat zrušit editaci Marek3455 (diskuse \| příspěvky) 27 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 49: == Obsah Akčního programu == Chceme-li porozumět roku 1968 v Československu, musíme se alespoň stručně seznámit s tímto důležitým programem. Tento AP byl veřejný příslib vládnoucí strany, která slibovala společenské změny napříč celým spektrem. Navazoval na podkladový materiál, který již od roku 1967 připravovala komise pod vedením Zdeňka Mlynáře. Po jednomyslném přijetí na dubnovém zasedání ústředního výboru [[Komunistická strana Československa\|KSČ]] v roce 1968, byl AP schválen a uveden v platnost. Jednou ze stěžejních otázek programu byla nepochybně vedoucí úloha strany. V novém pojetí tak neznamená prý ,'',vládnout nad společností, ale sloužit ji“.'' Neprosazovat tak svou linii nařizováním, ale nahradit ji '',,prací svých členů a pravdivostí svých ~~ideálů~~ideálů“''. AP však odmítá takové uspořádání společnosti, v němž by byly strany vládnoucí a strany opoziční. Pro toto politické postavení bude získávat demokratickými prostředky podporu. To znamená, že [[Komunistická strana Československa\|KSČ]] se bude do jisté míry dělit o moc s dalšími partnery, ale předpokládá, že jí v tomto partnerství zůstane vedoucí úloha. Otázka co by se stalo ve chvíli, kdy by společnost odmítla rozhodující vliv komunistické strany, si AP neklade. Tento program kladl důraz na občanské svobody a potvrdil: právo na shromáždění, vznik dobrovolných organizací, sdružení a spolků bez byrokratizace. Dále zaručoval svobodu projevu díky, které byla prakticky zrušena cenzura, svobodu pobytu spojenou s vycestováním do zahraničí atd. Prakticky všechna opatření obsažená v AP byla zároveň rozpracována jako návrhy příslušných zákonů. Co se týče sféry ekonomické a sociální nastaly požadavky na zvýšení platů a žádost o celkovou hospodářskou reformu. Tak se stalo, že v prvním čtvrtletí roku 1968 vzrostly mzdy o 10,4 procenta, průměrně tedy o 106 korun na osobu měsíčně. Mzdové a sociální požadavky se staly předmětem jednání mezi odbory a vládou, což byl také zcela nový společenský jev. Aby se však ekonomika mohla znovu postavit na nohy, bylo nejdříve zapotřebí celkové hospodářské reformy. O nutnosti této reformy se mluvilo již od roku 1960 a její realizace se však neustále odkládala. Hlavní myšlenkou bylo zcela odstranit direktivní řízení celé ekonomiky. Prakticky se měla zrušit výrobní ministerstva a místo nich se mělo vytvořit několik resortních úřadů, které výrobu neřídí, ale určují pro ni závazné podmínky, které musí podniky dodržovat. Spolu s touto reformou byly vytvořeny podnikové rady pracujících. Tyto rady měly mít právo zasahovat do hospodářské situace podniků a navíc měli mít mnohem větší vliv. Vrcholem hospodářských reforem mělo být povolení drobného soukromého podnikání, které v této době existovalo v Polsku, [[Německá demokratická republika\|NDR]], Maďarsku a [[Sovětský svaz\|SSSR]]. Další hospodářskou myšlenkou byla spolupráce se zahraničními kapitalistickými podniky a dále i potřeba získat úvěry ze západu pro rekonstrukci československého průmyslu. Z poslední velké reformy v této oblasti například zmiňme tzv. konvertibilitu měny, jinak řečeno volnou směnitelnost československé koruny v zahraničí. Jako hlavní garant a tvůrce hospodářské reformy byl [[Ota Šik\|Oto Šik]]. Celkově tedy můžeme říct, že se jednalo o přechod z centrálně řízené ekonomiky směrem k větší orientaci ekonomiky na spotřební zboží.

Akční program KSČ: Porovnání verzí