Biomoc: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava prvních tří podnadpisů značka: editor wikitextu 2017 |
prov uu>u, {{kat}} nic úplně na uo nevidím ale ponecháno |
||
Řádek 1:
{{Urgentně ověřit|20171123072214}}
{{Upravit|reference, styl}}
{{kategorizovat}}
'''Biomoc''' ({{vjazyce2|fr|''biopouvoir''}}) je jedna z forem moci. Jedná se o moc nad průběhem celého života. Poprvé pojem „biomoc“ byl použít Michelem Foucaultem.
Biomoc (fr. biopouvoir) je jedna z forem moci. Jedná se o moc nad průběhem celého života. Poprvé pojem biomoc byl použít Michelem Foucault. Konkrétně se začíná projevovat od 17. století a nabývá dvou forem. První se soustředila na soustavné cvičení těla. Na to pohlíží jako na stroj, který se musí neustále zlepšovat a klade důraz na jeho užitečnost a poslušnost. Tělo je tedy bráno jako objekt a jedinec, jako osoba, která musí být disciplinována. Toho bylo dosaženo pomocí procedur moci, které charakterizují disciplíny. Foucault se konkrétně zmiňuje o tzv. anatomo-politice lidského těla. Druhá forma se pak začala objevovat o něco později, přibližně v polovině 18. století. Tělo bere jako systém biologických procesů (úmrtnost, plodnost). Tyto procesy pak mají vliv na fungování a produktivitu celé společnosti. Jedince se snaží zavést do jednotlivých vztahů – sociálních, politických a ekonomických. Nástroj, pomocí kterého toho bylo dosaženo, je regulace – regulativní kontrola a série intervencí. Foucalt tuto formu nazývá jako bio-politika populace. Tyto formy pak zajišťují rozvinutí moci nad životem. Moderní společnost je pak Foucaultem vnímána jako společnost normalizace. Je v ní vše protokolováno a nad vším je neustálý dohled.<ref>{{Citace monografie▼
▲
== Vznik pojmu ==
Poprvé pojem biomoc byl použit Michelem Foucaultem v jeho díle ''Vůle k
== Princip biomoci z hlediska Foucaulta ==
Foucalt zkoumal genealogii forem moci a přišel k závěru, že od konce 18. století a začátku 20. století se kardinálně mění způsoby vládnutí nad společnostmi v Evropě. Podle Foucault, před uvedeným obdobím moc představovala vztah mezi vládcem a jeho lidmi, který byl založen na principu vybíraní určitých zdrojů. Hlavním projevem daného principu je právo vládce nechat zabit člověka. S nástupem moderní doby taková „negativní“ moc ustupuje a dává přednost novým technologiím vlády, které jsou zaměřené na řízení života jako takového.
== Literatura ==
FOUCAULT, Michel. ''Dějiny sexuality''. Praha: Herrmann, 1999. 189 s. <nowiki>ISBN 80-238-5090-3</nowiki>.▼
* PARUSNIKOVÁ, Zuzana. ''Biomoc a kult zdraví''. Sociologický časopis [online]. 2000, 32(1), 12 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/21e39e6a99216c248ddf2826750ec9a506a48ccf_381_131PARUS.pdf
▲* FOUCAULT, Michel. ''Dějiny sexuality''. Praha: Herrmann, 1999. 189 s. <nowiki>ISBN 80-238-5090-3</nowiki>.
|