Bitva před Moskvou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl.
značka: možné problémové formulace
odebrání chybného odkazu na Krásnou Poljanu u Soči.
Řádek 44:
[[14. říjen|14. října]] stála také pěší divize [[Schutzstaffel|SS]] „Das Reich“ u [[Borodino|Borodina]], 100 kilometrů před Moskvou. Sovětská obrana byla posílena vojenskou jednotkou ze [[Sibiř]]e, která disponovala novými [[tank]]y [[T-34]] a [[KV-1]]. Pluky divize SS „Das Reich“, brigáda Hauenfeld z 10. tankové divize se 7. tankovým plukem, jeden oddíl 90. dělostřeleckého pluku a 10. motocyklový prapor zahájily akce proti Sibiřanům, kteří byli ostřílení váleční veteráni. Sověti nasadili do boje i své reaktivní raketomety „[[BM 13-16 Kaťuša|Kaťuše]]“. Ztráty divize „Das Reich“ byly tak vysoké, že její třetí pěší pluk byl rozpuštěn. 18. října prorazili Němci obranu a 20. října byl v Moskvě vyhlášen stav obležení. Německá [[10. tanková divize]] pak zlomila poslední odpor sovětských jednotek [[19. říjen|19. října]], kdy padl [[Možajsk]]. Podzimní [[počasí]] se neustále zhoršovalo a pohyb vojsk komplikovalo všudepřítomné bahno. Německým vojskům se komplikovala situace se zásobováním, protože z jedné poloviny dopravních kapacit byli odkázáni na [[Kůň|koňské]] potahy. Navíc se začaly projevovat údery [[partyzán]]ů na komunikace a dopravní uzly, což mělo další následky.
 
Počátkem listopadu začalo [[Mráz|mrznout]] a boje byly znovu obnoveny v plné síle. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] však byl v té době již přesvědčen, že od [[Japonsko|Japonska]] mu na východních hranicích nehrozí žádné nebezpečí, a tak byly k Moskvě ze [[Sibiř]]e posílány vlakové transporty, které přivážely vycvičené, vyzbrojené a válkou s Japonskem ostřílené elitní jednotky, celkem 40 divizí o 700 tisících mužích. Část těchto vojsk provedla [[7. listopad]]u (výročí [[Říjnová revoluce|VŘSR]]) vojenskou přehlídku na [[Rudé náměstí|Rudém náměstí]] v Moskvě, odkud šla přímo na frontu. Dne [[15. listopad]]u byl zahájen [[klešťový útok]], při kterém stála německá vojska na severu 45 km a na jihu 90 km od [[Moskva|Moskvy]]. Vleklé boje před Moskvou trvaly do konce listopadu a [[Němci]] utrpěli četné ztráty. Dne 24. listopadu byla obsazena [[Krásná Poljana]], kam byla umístěna baterie těžkých [[Dělo|děl]], které měly ostřelovat Moskvu. Dne 25. listopadu však podnikli Sověti protiútok a Krásnou Poljanu dobyli zpět. Žukov byl přesvědčen, že útok německých vojsk ztrácí dynamiku, která byla způsobena jejich vyčerpáním, stavem techniky i nevyhovujícím logistickým zabezpečením. Proto požádal Stalina o přidělení dalších sibiřských vojsk pod jeho velení. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] jeho žádosti 29. listopadu vyhověl. Dne 1. prosince zasedal štáb [[Západní front|Západního frontu]], přičemž bylo stanoveno, že protiútok sovětských vojsk začne 6. prosince. Téhož dne provedla německá vojska čelní útok a 4. prosince 1941 se za velkých ztrát dostala již 30 km před Moskvu a [[Moskevský Kreml|Kreml]] byl prý vidět vojenskými [[dalekohled]]y. 5. prosince začalo výrazně [[Mráz|mrznout]], [[teplota]] klesla až na - 30 [[Stupeň Celsia|stupňů Celsia]]. [[Nacistické Německo|Němci]] nebyli na tuto situaci připraveni - nešly jim nastartovat motory u tanků, aut a letadel, vojáci neměli odpovídající zimní oblečení, navíc se jim nedostávalo potřebné množství zásob. A právě 5. prosince zahájila sovětská vojska Kalininského frontu severně od [[Moskva|Moskvy]] protiútok, který byl předzvěstí rozsáhlejší ofenzívy.
 
[[6. prosinec|6. prosince]] zahájily čerstvé sovětské jednotky ze [[Sibiř]]e (byly zde 3. nově zformované sovětské armády) mohutnou protiofenzívu, při které sovětské letectvo získalo poprvé vzdušnou převahu. Byly ničeny německé jednotky, němečtí vojáci se dostávali do zajetí. Před Moskvou zůstalo obrovské množství techniky, kterou Wehrmacht nestačil stáhnout zpět. Útok, který vedl [[Ivan Stěpanovič Koněv|Koněvův]] [[Kalininský front]], [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukovův]] [[Západní front]] a [[Semjon Konstantinovič Timošenko|Timošenkův]] [[Jihozápadní front]], zahnal Němce o 150 - 300 km zpět. 16. prosince 1941 sice [[Adolf Hitler]] zakázal von Bockovi ústup, ale ten rozkaz fakticky nerespektoval, protože si byl vědom ohrožení [[Skupina armád Střed|Skupiny armád Střed]]. Německá vojska se po ústupu zakopala v předem připravených pozicích, kde se udržela. Žukov sice pokračoval v útoku, ale neuspěl, protože i jeho vojska se vyčerpala, potřebovala doplnit zálohy a zásoby a odpočinout si. Proto na jaře roku [[1942]] přešel do defenzívy. [[Moskva]] však byla zachráněna a už nikdy později nebyla přímo ohrožena.