Radislav Hošek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění Života |
Dílo |
||
Řádek 18:
V letech [[1933]]–[[1941]] studoval na brněnském gymnáziu v Legionářské ulici, kde také maturoval. Během války žil v Brně. Dva roky pracoval v Zemském archivu, pak, až do konce války, v Úřadu ochrany práce. Koncem války se zapojil do činnosti odbojové skupiny [[Předvoj]]. V letech [[1945]]–[[1949]] studoval klasickou filologii na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Roku [[1946]] vstoupil do [[Komunistická strana Československa|KSČ]], kde setrval minimálně do roku [[1980]]. V roce [[1949]] se oženil s Naděždou Haluzovou.<ref>[http://www.archiv.muni.cz/media/27540/hosek-radislav.pdf Archiv Masarykovy univerzity, osobní fond Radislav Hošek, inventář zpracovaný Janou Barborou Slaběňákovou v roce 2015, s. 6, online] (dále jen Slaběňáková 2015).</ref> S tou se rozvedl a roku [[1951]] si vzal Jiřinu Kupkovou. Ani toto manželství nezůstalo trvalé. Jeho třetí partnerkou, s níž žil až do smrti, se stala [[filologie|filoložka]] [[Jana Nechutová]].<ref>[http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=29846 Encyklopedie Brna, online].</ref>
Po ukončení studií na Masarykově univerzitě zůstal jako pedagog. V roce [[1961]] získal titul [[kandidát věd]], o rok později se na své [[alma mater]] [[Docent|habilitoval]]. V roce [[1966]] se na téže škole stal profesorem [[Starověká literatura|antické literatury]].<ref>[https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/hosekr.html Stránky Filosofické fakulty MU, online].</ref> V polovině 60. let byl vedoucím redaktorem Sborníku prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. V letech 1965–2002 přednášel na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě Karlovy univerzity]]. Mj. zde ve školním roce 1969/1970 vedl kurs "Císařský Řím" a ve školním roce 1973/1973 "Řecké náboženství".<ref>{{Citace monografie
| titul = Seznam přednášek na filosofické fakultě ve studijním roce 1973–1974
| vydavatel = Universita Karlova
Řádek 27:
Hošek udržoval blízká přátelství s mnoha kolegy z oboru. Jedním z nich byl i překladatel z řečtiny a latiny [[Rudolf Mertlík]]. který v době vlády [[Komunistická strana Československa|KSČ]] nesměl publikovat. Hošek jeho překladům propůjčil své jméno. Hoškova pozůstalost, uložená v Archivu Masarykovy univerzity, obsahuje korespondenci s více než 160 osobnostmi vědeckého života z ciziny i Československa.
== Dílo ==
Jak dokazuje Hoškova bibliografie, byl v rámci antických studií jeho záběr velice široký.<ref>[http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/197778#!?pageNumber=2 Bibliografie Historického ústavu AV, online].</ref> Zajímal se o řecké i římské náboženství, o divadlo, o filosofii, společenské vztahy i každodenní život. Kromě odborné práce se snažil odkaz antiky popularizovat i pomocí překladů antické literatury.
=== Vybraná bibliografie ===
==== Monografie ====
* ''Země bohů a lidí'', Svoboda, Praha 1972, 290 s.
* ''Řím Marka Aurelia'', Mladá fronta, Praha 1990, 280 s. (s Václavem Markem).
* ''Náboženství antického Řecka'', Vyšehrad, Praha 2004, 240 s.
* ''Antická mystéria'', Vyšehrad, Praha 1997, 365 s. (s [[Růžena Dostálová|Růženou Dostálovou]]).
==== Překlady ====
* Artemidóros, ''Snář'', Svoboda, Praha 1974, 333 s. (Antická knihovna, sv. 26).
* Platón, ''Ústava'', Svoboda – Libertas, Praha 1993, 524 s. (Antická knihovna, sv. 65). ´
==== Studie ====
* ''K pojetí daimona v pozdní antice'', Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada archeologicko-klasická, 1956, s. 164–172.
* ''Verber tortum'', Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada archeologicko-klasická, 1957, s. 167–170.
* ''Dvě magické gemy'', Archeologické rozhledy, roč. 60, 2008, č. 1, s. 146–148 (s [[Jan Bouzek|Janem Bouzkem]], Růženou Dostálovou a Ivou Ondřejovou).
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Horák, Petr, ''Profesor Radislav Hošek – nekrolog'', Filosofický časopis, roč. 53, 2005, s. 482–483.
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
| |||