Pražské povstání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →2. etapa – město barikád: link značka: editace z Vizuálního editoru |
masakry na Pankráci a v Krči |
||
Řádek 43:
Povstalci si byli vědomi toho, že proti případnému německému útoku zvenčí nemají moc šancí, takže v noci z 5. na 6. května vyrostlo v [[Praha|Praze]] asi dva tisíce [[barikáda|barikád]]. Jejich obránci měli k dispozici většinou pouze pušky, lehké [[kulomet]]y, [[granát (zbraň)|granáty]] a [[pancéřová pěst|pancéřové pěsti]]. Proto jim přišla vhod pomoc od [[Vlasovci|Vlasovců]], kteří byli vyzbrojeni i těžkou technikou a kteří se již v noci na [[6. květen|6. května]] zúčastnili bojů proti [[Němci|Němcům]].{{Doplňte zdroj}} Jejich pomoc zabránila německé armádě rozdrtit povstání už v prvních dnech. {{Doplňte zdroj}} První nápory německé armády na sebe nenechaly dlouho čekat, německé tanky se začaly probíjet do města. Povstalci bojovali i ve vnitřním městě s německou posádkou, přičemž nacisté se stále snažili zmocnit důležitých objektů.
[[6. květen|6. května]] začala Prahu bombardovat i jednotlivá německá letadla, [[kobercové bombardování]] se však neuskutečnilo díky tomu, že většina německých strojů byla zaměstnána boji s [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Boje na barikádách zastavovaly postup nacistů, kteří začali na mnoha místech používat nelidský způsob jejich dobytí, když před svými tanky hnali proti nim české muže, ženy a děti, kteří se bojů neúčastnili. Nacisté též začali páchat teror a neuvěřitelné ukrutnosti ve čtvrtích, které obsadili. Na několika místech v [[Praha|Praze]] došlo k masakrům bezbranných civilistů - českých žen, dětí a starců. Masakry civilních obyvatel ve dnech 6. - 7. května probíhaly zejména v oblasti [[Pankrác|Pankráce]] a [[Krč|Krče]], kde bylo zavražděno 173 lidí<ref>[http://www.fronta.cz/dokument/masakry-civilistu-a-zajatcu-behem-prazskeho-povstani Masakry českých civilistů a zajatců během Pražského povstání (Fronta.cz)]</ref>. Do povstání se aktivně zapojili i příslušníci protektorátního vojska, kteří též přivezli povstalcům velký počet zbraní a munice. 7. května se opět rozhořely prudké boje o [[Staroměstská radnice|Staroměstskou radnici]], která byla napadena útokem čtyř lehkých a jednoho těžkého německého obrněného vozidla, přičemž nacisté stříleli zápalnou municí.<ref name="ahmp" /> Městský rozhlas volal stále o pomoc, žádal zejména o muže vyzbrojené pancéřovými pěstmi. Pokračovaly ojedinělé nálety letadel, bojovalo se na [[barikáda|barikádách]], povstalcům se podařilo ukořistit i těžkou nepřátelskou techniku včetně [[obrněný vlak|obrněných vlaků]]. Pražané spoléhali též na pomoc americké armády, která [[6. květen|6. května]] osvobodila [[Plzeň]] a chtěla pokračovat dále k hlavnímu městu, ale z politicko-vojenských důvodů musela zůstat stát na demarkační linii. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] nedal svolení k dalšímu postupu [[Američané|Američanů]] přes dohodnutou [[Demarkační čára|demarkační linii]], takže i generál [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] navzdory [[George S. Patton|Pattonovým]] protestům odmítl dát povolení k akci a přenechal zásah zvaný [[Pražská ofenzíva]] na vzdálené [[Rudá armáda|Rudé armádě]], která se na rozkaz Stalina vydala osvobodit Prahu po pádu Berlína 30. dubna 1945, ale musela čelit tvrdému odporu německých jednotek u [[Drážďany|Drážďan]] a v okolí [[Krušné hory|Krušných hor]], což zdrželo její postup.<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1338191-americane-jsou-uz-v-plzni-valka-neni-vsude-mir Američané jsou už v Plzni. Válka není, všude mír!]". Česká televize. 6. května 2010.</ref>
Spojenci neposkytli povstalcům ani vzdušnou podporu, ačkoliv měli v té době nad Německem jasnou leteckou převahu a mohli eliminovat obrněné jednotky v okolí Prahy.
| |||