Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 14 679 bajtů ,  před 1 rokem
[[Soubor:Castle Romeo.jpg|náhled|Jaderný test „Romeo“ (o síle 11 megatun [[Ekvivalent TNT|ekvivalentu TNT]]) 27. března 1954 na atolu [[Bikini]]]]
cílové oblasti, se označují jako radiologické (tzv. [[špinavá bomba]]).
'''Jaderná zbraň''' nebo též '''atomová zbraň''' je [[zbraň hromadného ničení]], založená na principu neřízené [[řetězová reakce|řetězové reakce]] jader těžkých prvků. Mezi jaderné zbraně se někdy řadí i zbraně založené na slučování jader lehkých prvků ([[termonukleární zbraň]]), zatímco zbraně, kde radioaktivní materiál slouží jen jako zdroj [[radioaktivní zamoření|radioaktivního zamoření]] cílové oblasti, se označují jako radiologické (tzv. [[špinavá bomba]]).
 
== Historie ==
[[Soubor:Nagasakibomb.jpg|náhled|vlevo]]tom je gay
[[Soubor:Nagasakibomb.jpg|náhled|vlevo|Hřibovitý mrak po výbuchu atomové bomby svržené [[9. srpen|9. srpna]] [[1945]] na [[Nagasaki]]]][[Soubor:US and USSR nuclear stockpiles.svg|lang=cs|náhled|Počty jaderných zbraní [[Spojené státy americké|USA]] a [[Sovětský svaz|SSSR]].]]
Jaderná bomba byla poprvé vyvinuta ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] v rámci vojenského [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]],. Základní výzkum probíhal v laboratořích v [[Los Alamos]] za vedení [[Robert Oppenheimer|Roberta Jacoba Oppenheimera]]. Výsledkem projektu byl první pokusný [[jaderný výbuch]], který proběhl [[16. červenec|16. července]] [[1945]] v poušti [[White Sands]] poblíž města [[Alamogordo]].
 
Další vyrobené bomby [[Little Boy]] a [[Fat Man]] byly o několik týdnů později svrženy z [[bombardér]]ů [[B-29]] na japonská města [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]]. Letoun [[B-29]] [[Enola Gay]] svrhl [[6. srpen|6. srpna]] 1945 v 8:16 na [[Hirošima|Hirošimu]] uranovou jadernou pumu s ekvivalentem mezi 13 a 18 [[Ekvivalent TNT|kilotunami TNT]]. Letoun [[B-29]] [[Bockscar|Bock's Car]] svrhl [[9. srpen|9. srpna]] 1945 v 11:02 plutoniovou bombu na [[Nagasaki]]. Obě pumy zabily okamžitě zhruba 130 000 lidí{{Doplňte zdroj}}. Dalších 100 000 umíralo na následky výbuchu v dalších měsících a letech, postiženy byly i další generace. Tyto dva výbuchy dosud představují jediné použití jaderných zbraní proti civilistům či v ozbrojeném konfliktu obecně.
 
Druhou atomovou mocností se v roce [[1949]] stal [[Sovětský svaz]] výbuchem zařízení RDS-1 označováno na západě jako Joe-1. V té době [[Američané]] sovětský jaderný vývoj tajně zkoumali [[projekt Mogul|projektem Mogul]]. Sovětská první atomová bomba byla de-facto značně okopírovaná americká implozivní [[plutonium|plutoniová]] bomba, jejíž plány [[Sovětský svaz|SSSR]] získal díky špionážní práci jaderného fyzika [[Klaus Fuchs|Klause Fuchse]] podílejícího se na projektu Manhattan. Jím předané materiály podstatně urychlily práce na jejím sestrojení. Další vývoj jaderných zbraní vedl akademik [[Igor Kurčatov]] a [[Andrej Dmitrijevič Sacharov]].
 
První vodíkovou pumu otestovaly USA 1. prosince 1952. Sovětská následovala 12. srpna 1953. Byl tu však roky utajovaný rozdíl: Zatímco ta americká používala tekutý vodík a celé zařízení pak mělo velikost menšího domu, na sovětské byl použit lithiumdeuterid, což je pevná látka. Ta sovětská tedy byla, na rozdíl od té americké, připravena k vojenskému nasazení.
 
Zejména pozdní 50. a raná 60. léta byla obdobím horečného testování jaderných zbraní obou [[supervelmoc]]í, v rámci jejich [[závody ve zbrojení|závodů ve zbrojení]]. Sovětský svaz v roce [[1961]] otestoval největší jadernou bombu v historii ([[car-bomba]], rusky: Царь-бомба). Podle původních plánů měla být třífázová (z toho dvě fáze byly vodíkové), s celkovou silou přes 100 [[megatuna|Mt]]. Od původních plánů se však ustoupilo a třetí fáze (kde měl být [[Uran (prvek)|U<sup>238</sup>]]) byla při experimentálním výbuchu nahrazena olovem. Výbuch car-bomby zjitřil na mezinárodní scéně napětí. [[Nikita Sergejevič Chruščov]] byl obviněn z ohrožování životního prostředí a lidstva jako takového. Monstrózně velké jaderné bomby se postupem času ukázaly jako vojensky obtížně použitelné (např. v Rusku bylo jen velmi omezené množství cílů, na které by bylo možné rozumně takovou zbraň použít, rozsah zničení brání vlastní armádě v obsazení území protivníka...) a tak pumy extrémní velikosti na [[Balistická raketa|mezikontinentálních balistických střelách]] postupně nahradily multihlavice s několika menšími, samostatně naváděnými [[jaderná hlavice|jadernými hlavicemi]].Fyzické zmenšení dále umožnilo použití jaderných raket na strategických ponorkách. Také nebezpečně vzrostl počet menších, tzv. taktických zbraní, které, ačkoliv bylo jejich použití vázáno na rozkaz ústředí, byly k dispozici armádním složkám na nižším stupni velení. V 70. letech došlo k řadě diplomatických dohod o omezení atomových zbraní ([[SALT]]), následující desetiletí se nese ve znamení jaderného odzbrojování, zejména v éře [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] a [[Ronald Reagan|Ronalda Reagana]]. Obratem byla jejich schůzka v roce [[1986]] v [[Reykjavík]]u.<ref>http://studena.valka.cz/pozice_sily.htm - Pozice síly – Reagan a Gorbačov</ref> [[24. říjen|24. října]] [[1990]] Sovětský svaz provedl poslední jaderný pokus, po kterém upustil od testování jaderných zbraní. Spojené státy (24. září 1996) a další země se přidaly později. V 90. letech byly podepsány smlouvy [[Strategic Arms Reduction Treaty|START]] I a II, v roce [[2010]] pak v Praze [[Nová dohoda START|START III]].
 
V průběhu [[20. století]] se jadernou zbraň podařilo získat [[Spojené království|Velké Británii]], [[Francie|Francii]], [[Čína|Číně]], [[Indie|Indii]] a [[Pákistán]]u. [[Severní Korea]] se k vlastnictví jaderných zbraní přiznala [[10. únor]]a [[2005]]. [[Izrael]] pravděpodobně jaderné zbraně v počtu několika desítek až stovek kusů vlastní, avšak [[Mordechaj Vanunu|oficiálně to nepřiznal]]. O výrobu jaderné zbraně se v minulosti pokoušely i další státy. Na počátku [[21. století]] je z výroby jaderných zbraní obviňován [[Írán]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Šťástka
| jméno = Tomáš
| titul = Írán se opravdu snaží o jaderné zbraně, uvádí zpráva MAAE
| datum_vydání = 2011-11-08
| datum_přístupu = 2013-07-26
| periodikum = iDNES.cz
| url = http://zpravy.idnes.cz/iran-se-opravdu-snazi-o-jaderne-zbrane-uvadi-zprava-maae-pjr-/zahranicni.aspx?c=A111108_204544_zahranicni_ts
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Netanjahu: Írán dělí půl roku od výroby jaderné zbraně
| datum_vydání = 2012-09-16
| datum_přístupu = 2013-07-26
| periodikum = ČT24
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/196142-netanjahu-iran-deli-pul-roku-od-vyroby-jaderne-zbrane/
}}</ref> Některé země svůj jaderný program zastavily či zrušily na základě smluv o nešíření jaderných zbraní, [[Jihoafrická republika|JAR]] se rozhodla své jaderné zbraně zničit. Některé státy východní [[Evropa|Evropy]] získaly po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] jeho jaderné zbraně, následně je však předaly zpět [[Rusko|Rusku]]. Jaderné zbraně představovaly hlavní odstrašující prostředek [[Studená válka|studené války]], stejně jako [[dualismus|dualistického]] pojetí světa dvou soupeřících supervelmocí a jejich „[[Vzájemně zaručené zničení|vzájemně zaručeného zničení]]“.
 
== Princip ==
[[Soubor:Princip_jaderne_naloze.svg|náhled|Princip činnosti]]
[[Soubor:Princip jaderne naloze, implozivni design.svg|náhled|Princip činnosti implozní pumy]]
na celkově uvolněné energii není velké, dávka záření, které jsou oběti [[atomový útok|atomového útoku]] vystaveny, má devastující účinky na jejich zdraví (včetně zdraví jejich případných potomků).
Základním principem je vytvoření kritického stavu ve štěpném materiálu. To znamená, že je v daném objemu přítomné takové množství neutronů, že dále nárazy do atomárních jader štěpí štěpný materiál za současného uvolnění dalších neutronů. Tedy, neutronový mrak v materiálu je tak hustý, že je dostatečně vysoká pravděpodobnost zásahu atomárních jader štěpného materiálu neutrony v reakci v potřebném času.
 
Nejjednodušší štěpná jaderná bomba, tzv. dělového typu, se skládá ze dvou oddělených podkritických množství štěpného materiálu (jednotlivé části neuvolňují při rozpadu dostatečný počet neutronů nutných ke štěpné reakci), která se při spojení dostanou do nadkritického stavu - uvolněná množství neutronů se v menším objemu sečtou (materiálu jsou typicky jednotky kilogramů). Materiál je proti sobě vystřelen a stlačen explozí klasické výbušniny. Síla výbuchu zajistí, že obě části od sebe nebudou během prvních několika milisekund odhozeny teplem počínající [[řetězová reakce|řetězové reakce]] a tlakem vylétajících [[neutron]]ů. V nadkritickém stavu štěpného materiálu je pak nastartována [[řetězová reakce]], která uvolní velké množství různých druhů energie.
 
Nejpoužívanějším typem dnes je [[implozní puma]] (první tohoto typu byl [[Fat Man]], shozený na Nagasaki, se silou výbuchu 21 Kt). Liší se jednak tím, že zde bývá obvykle použito [[plutonium]] namísto [[uran (prvek)|uranu]] 235 a hlavně principem, jakým je dosaženo nadkritického stavu. Po výbuchu konvenční trhaviny (sestava pomalé a rychlé trhaviny) je podkritická konfigurace plutonia stlačena do malého objemu a dosáhne se tak nadkritického stavu (za povšimnutí stojí, že se množství jaderného materiálu nezmění, na čemž je možné demonstrovat, že tradovaná představa spojování několika menších množství není správně chápána). Výbuch konvenční trhaviny zároveň udrží masu [[plutonium|plutonia]] u sebe po potřebnou dobu, [[řetězová reakce]] může do doby rozmetání materiálu probíhat déle, čímž se uvolní větší množství energie (rychlý průběh [[jaderný výbuch|jaderného výbuchu]] by jinak příliš rychle rozmetal masu plutonia a rozptýlil by ji z kritického stavu). Uvnitř jaderné zbraně je zdroj [[neutron]]ů, tzv. jaderná roznětka, to je inicializační neutronový zářič, který je sám o sobě poměrně těžko štěpitelný v řetězové reakci, avšak uvolňuje značné množství neutronů pro další štěpení, které ve vhodném okamžiku přispěje k zahájení [[řetězová reakce|řetězové reakce]]. Dále bývá puma vylepšena vnějším pláštěm z odražeče neutronů, tzv. neutronového zrcadla (z [[Železo|Fe]], nebo lépe [[Beryllium|Be]]). Neutrony jsou takto vraceny zpět do štěpné reakce, zahušťují neutronový mrak v materiálu. Konfigurace je výhodná tím, že postačuje daleko menší množství [[štěpný materiál|štěpného materiálu]], což jednak snižuje zčásti nároky na výrobu dostatečného množství jaderného materiálu, jednak umožňuje dosažení menších rozměrů zařízení (např. dělové jaderné granáty, nebo přenosné miny ). K dosažení správné konfigurace takovéhoto typu jsou však nutné špičkové znalosti z oblasti trhavin - jinak nedojde ke stlačení a udržení ve vhodném tvaru, ale k rozmetání a to včetně zrcadla. Další překážkou je výroba samotných dílů štěpného materiálu - díly nelze vyrobit třískovým obráběním z větších kusů, plutonium je navíc snadno zápalné a jedovaté.
 
Výbuch jaderné zbraně odpovídá od několika stovek (nejmenší nálože - např. viz [[:en:Davy_Crockett_(nuclear_device)|Davy Crockett]]) až miliónům tun klasické výbušniny [[Trinitrotoluen|TNT]] (největší známá odpálená bomba byla ekvivalentní 57 [[Ekvivalent TNT|Mt TNT]] ([[Car-bomba]]).
 
Pro účely postupu útočících vojsk byl rovněž vyvinut a otestován typ zbraně označovaný jako [[neutronová bomba]]. Ta má konstrukci upravenou tak, aby bylo dosaženo co největší emise [[neutron]]ového záření a tím likvidace živé síly nepřítele bez rozsáhlých materiálních škod. Výbušná síla takové bomby je nižší a má zpravidla i nižší spad (jednak je tak konstruovaná a je také určená ke vzdušnému výbuchu), ale neutronové záření má větší intenzitu a tím větší zasaženou oblast a vážnější dopad na živé organismy v zasažené oblasti.<ref>http://www.trivia-library.com/b/military-and-war-weapons-neutron-bomb.htm</ref>
 
== Energie uvolněná atomovým výbuchem ==
Energie uvolněná [[atomový výbuch|atomovým výbuchem]] se vytváří podle známého vzorce E=m*c<sup>2</sup> a přemění se tak řádově procenta hmoty štěpného materiálu. Z místa výbuchu je přenášena zhruba následovně:
* tlaková vlna — 40–60 % celkové uvolněné energie
* tepelné záření — 30–50 % celkové uvolněné energie
* ionizující záření — 5 % celkové uvolněné energie
* radioaktivní látky — 5–10 % celkové uvolněné energie
* elektromagnetický impuls
 
Zatímco první tři typy energie jsou vyzářeny okamžitě, část radioaktivního záření je uvolněna postupně, ve formě [[radioaktivní spad|radioaktivního spadu]]. Ten je tvořen jednak zbytky samotné pumy, jednak následně ozářeným materiálem okolí výbuchu, rozprášeným výbuchem po okolí. Mrak radioaktivního spadu je v nebezpečné koncentraci nesen a ukládán zpět na zem až stovky kilometrů. U největších výbuchů byl tento mrak v podobě zvýšené radiace pozadí zaznamenán po celé zeměkouli. Tvoří tak, mimo jiné, indikátor jaderných testů.
 
Dalšími indikátory jaderných testů jsou částicové záblesky. elektromagnetický puls a také seismická aktivita.
 
[[Soubor:Sedan Plowshare Crater.jpg|náhled|Roku 1962 vznikl při testu 104 kt bomby sto metrů hluboký kráter]]
Celkové množství energie uvolněné [[atomový výbuch|jaderným výbuchem]] je závislé na typu bomby. Většina energie je uvolněna ve formě tlakové vlny a tepelného záření. Ionizující záření je silně absorbováno vzduchem a tedy je nebezpečné pouze v kratší vzdálenosti od výbuchu. Tepelné záření je tlumeno se vzdáleností od [[epicentrum|epicentra]] pomaleji a tedy způsobuje největší škody u větších bomb. U jaderné bomby shozené na [[Hirošima|Hirošimu]] (explodovala ve výšce 550 m) byla teplota v epicentru přibližně 4&nbsp;000&nbsp;°C (povrch slunce má teplotu 5&nbsp;000&nbsp;°C), na několik sekund byla dosažena teplota asi půl milionu °C, na velmi malou dobu (v řádu několika milisekund) i několik (desítek) milionů °C.
 
Co odlišuje jadernou zbraň od klasických (chemických) výbušnin, je přítomnost [[elektromagnetický impuls|elektromagnetického impulsu]], ionizujícího záření, hlavně uvolnění množství [[radioaktivních látky|radioaktivních látek]] a radioaktivní spad. Ačkoliv procentuální zastoupení [[radioaktivita|radioaktivity]] na celkově uvolněné energii není velké, dávka záření, které jsou oběti [[atomový útok|atomového útoku]] vystaveny, má devastující účinky na jejich zdraví (včetně zdraví jejich případných potomků).
 
== Související články ==
Anonymní uživatel