Řecká osvobozenecká válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
dopl. |
||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
| střetnutí =
| konflikt =
| obrázek =
| popisek = Patraský metropolita Germanos žehná vlajce revoluce. (Theodoros Vryzakis)
| trvání = 22. února 1821 – 12. září 1829<ref name="ReferenceA" group="nb">Řecko přijalo gregoriánský kalendář oficiálně 16. února 1923 (který se stal 1. březnem). Všechny data před tím, pokud není výslovně uvedeno, jsou v juliánském kalendáři.</ref>
| místo = [[Řecko]], [[Egejské moře]]
| výsledek = Řecké vítězství
* Vznik [[První helénská republika|První helénské republiky]]
* [[Londýnský protokol (1830)|Londýnský protokol]]
* [[Konstantinopolská smlouva (1832)|Konstantinopolská smlouva]]
| velitel1 = [[Theodoros Kolokotronis]]<br />[[Alexander Ypsilantis (1792–1828)|Alexander Ypsilantis]]▼
| strana1 = [[File:Flag of Greece (1821).svg|23px|border]] Řečtí povstalci <small>(1821)</small><br />[[Soubor:Flag of Greece (1828-1978).svg|22px]] [[První helénská republika]] <small>(od 1822)</small>
| velitel2 = [[Ibrahim Pasha]]▼
----
'''Podpora:'''<br />
{{flagicon|Ruské impérium}} [[Ruské impérium]]<br />{{flagicon|UK}} [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojené království]]<br />[[File:Flag_of_the_Kingdom_of_France_(1814-1830).svg|23px|border]] [[Restaurace Bourbonů|Francie]]
| strana2 = [[File:Flag of the Ottoman Empire (1453-1844).svg|24px]] [[Osmanská říše]]
*[[File:Flag of Egypt (1844-1867).svg|23px|border]] Egyptský ejálet<br />[[File:Tunisian flag till 1831.svg|23px|border]] Tuniský bejlik<br />[[File:AlgierRegency.svg|23px|border]] Osmanský Alžír<br />[[File:Flag of Tripoli 18th century.svg|23px|border]] Osmanské Triplosko
▲ | velitel1 = [[Theodoros Kolokotronis]]<br />[[
| síla1 = Neznámé
| síla2 = [[Soubor:Flag of Egypt (1844-1867).svg|20px|border]] Egypt:<br /> 17 000 vojáků<ref name="The War Chronicles 2009, S.60">The War Chronicles: From Flintlocks to Machine Guns: A Global Reference of ... , Joseph Cummins, 2009, S.60</ref><br /> 400 lodí, z toho 54 bitevních<ref name="The War Chronicles 2009, S.60" />
| ztráty1 = ca. 25 000 mrtvých<ref name="The War Chronicles 2009, S.50">The War Chronicles: From Flintlocks to Machine Guns: A Global Reference of ... , Joseph Cummins, 2009, S.50</ref>
| ztráty2 = přes 40 000 mrtvých<ref name="The War Chronicles 2009, S.50" />
| poznámky = ''Civilní oběti'': přes 105 000<ref name="The War Chronicles 2009, S.50" />
}}
'''Řecká osvobozenecká válka''' (také '''Řecká revoluce''', ''[[řečtina|řecky]]: Ελληνική Επανάσταση Elliniki Epanastasi, [[osmanská turečtina|osmanskoturecky]]: يونان عصياني Yunan İsyanı'') byla bojem [[Řekové|Řeků]] za svržení [[Osmanská říše|turecké]] nadvlády mezi lety [[1821]]-[[1830]].
== Průběh
[[File:1821 attrocities Constantinople.jpg|left|thumb|Zvěrstva proti Řekům v Konstatinopoli, duben 1821. Patriarcha Jiří V. byl tureckými autoritami popraven]]
Povstání Řeků nemělo ve svém počátku podporu ze zahraničí. [[Svatá aliance]] dokonce váhala s návrhem zásahu ve prospěch [[sultán]]a [[Mahmut II.|Mahmuta II.]] Masakry způsobené tureckou stranou však způsobily u evropské veřejnosti znechucení a vedly k založení [[filhelénské hnutí|filhelénského hnutí]], které idealizovalo boj Řeků za svobodu a později dokonce přimělo evropské vlády k mírné podpoře Řeků. Projevem tohoto postoje byla např. půjčka londýnské City řecké vládě v roce [[1823]] a o rok později ([[1824]]) uskutečněná [[konference]] vyslanců v [[Petrohrad]]ě k řešení řecké otázky.
== Nezávislost ==
[[Soubor:Russians at navarino.jpg|náhled|náhled|vlevo|[[Bitva u Navarina]]]]
[[Sultán]] [[Mahmut II.]] zjistil, že pouze svými silami nedokáže řecké povstání potlačit a proto požádal o pomoc [[egypt]]skou armádu, které velel [[Ibrahim Paša]]. Tato armáda měla již zkušenosti s řeckým prostředím, když v letech [[1825]]-[[1826]] vyplenila Peloponés a [[de facto]] vytlačila tehdy bojující Řeky na ostrovy. [[Ruské impérium|Rusko]] začalo naopak v roce [[1826]] poskytovat podporu Řekům. Zvýšeného ruského vlivu v této oblasti se zalekly Francie a Velká Británie. Společnými silami pak tyto tři velmoci vyzvaly [[16. srpen|16. srpna]] [[1827]] Turecko, aby uzavřelo příměří s Řeky, což sultán razantně odmítl. Za tuto reakci pak společná britsko-francouzsko-ruská armáda zničila [[20. říjen|20. října]] [[1827]] v [[bitva u Navarina|bitvě u Navarina]] turecko-egyptské loďstvo. V březnu [[1829]] byl podepsán [[Londýnský protokol (1830)|Londýnský protokol]], který stále uvažoval jen o řecké [[autonomie|autonomii]], nikoli [[nezávislost]]i. Tento stav přestal platit po vítězství Ruska nad Turky v [[Rusko-turecká válka (1828–1829)|rusko-turecké válce]] ([[1828]]-[[1829]]), kdy se Petrohrad přiklonil k úplné nezávislosti Řecka na Turecku. Tato nezávislost byla uznána londýnskou konferencí velvyslanců [[3. únor]]a [[1830]]. Na podzimní schůzce této londýnskké konference roku [[1830]], pak byly definovány hranice nově vzniklého [[Řecké království|Řeckého království]], jehož prvním [[král]]em se stal v roce [[1832]] [[Ota I. Řecký|Ota Bavorský]]. Nezávislost byla definitně garantována [[Konstantinopolská smlouva (1832)|Konstantinopolskou smlouvu]] z července [[1832]]. Řekové se tak stali prvním národem v [[Osmanská říše|Osmanské říši]], který získal nezávislý vlastní stát.
== Související články ==
* [[Rusko-turecká válka (1828–1829)]]
* {{commonscat|Greek War of Independence}}▼
* [[Dějiny Řecka]]
* [[Osmanská říše]]
==
<references group="nb"/>
<references />
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Pečenka
Řádek 47 ⟶ 61:
}}
* ŠEDIVÝ, Miroslav. ''Krvavá odyssea: Řecký boj za nezávislost 1821-1832.'' Praha, Epocha, 2011. 232 s. ISBN 978-80-7425-087-3.
== Externí odkazy ==
▲* {{commonscat|Greek War of Independence}}
{{Dějiny Řecka}}
|