Bavorské vévodství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pole jsou obrácené, neplést s Rýnskou falcí |
znak |
||
Řádek 17:
| vlajka velikost = 120px
| článek o vlajce =
| znak =
| znak velikost =
| článek o znaku = Wittelsbachové
| mapa = Bavaria locator map (1000).svg
Řádek 51:
== Bavorsko říšským vévodstvím ==
[[Soubor:Bajovaria 1000AD.png|náhled|left|200px|Bavorské vévodství kolem roku 1000
V době vlády posledních Karlovců, kteří nebyli silnými panovníky, se v Bavorsku stále více prosazoval rod [[Luitpoldovci|Luitpoldovců]], jehož zakladatel [[Luitpold]] získal od krále [[Arnulf Korutanský|Arnulfa Korutanského]] do své správy východní bavorskou marku a organizoval obranu proti Maďarům. Roku [[907]] se markrabětem stal Luitpoldův syn [[Arnulf Bavorský|Arnulf]], který byl po smrti posledního karlovského krále [[Ludvík IV. Dítě|Ludvíka IV.]] v roce [[911]] povýšen na bavorského vévodu. Tituloval se poté jako "''vévoda Bavorů a Karantánců''" V době nepříliš silné královské moci se Bavorsko stalo ve východofranské říši vedle [[Sasko|saského vévodství]] jednou z nejvýznamnějších politických sil. Vedle vlastního bavorského území patřilo k tehdejšímu vévodství i dnešní [[Rakousko]] - pohraniční marka "''Ostarrichi''" a Korutany, slovanské území, které dobyl pro Bavory vévoda [[Tassilo III.]] Po smrti východofranského krále Konráda I. prohlásily bavorská šlechta Arnulfa králem, ten ale roku [[921]] uznal Jindřicha I. Ptáčníka a královského titulu se vzdal.
Řádek 61:
== Nástup Wittelsbachů ==
[[Soubor:Wittelsbach-Bayern-Wappen.png|náhled|vlevo|upright=0.6|Znak hrabat [[Bogenové|Bogenů]], později zděděný [[Wittelsbachové|Wittelsbachy]]]]
Roku [[1180]] sesadil [[císař]] [[Fridrich I. Barbarossa]] bavorského vévodu [[Jindřich Lev|Jindřicha Lva]] z rodu [[Welfové|Welfů]] a vévodství včetně [[Mnichov]]a udělil Ottovi ze starobylého hraběcího rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]].
Řádek 117 ⟶ 118:
== Nástup reformace a protireformace ==
[[Soubor:Wappen des Herzogs in Bayern (Haus Wittelsbach).png|náhled|vlevo|upright=0.6|Pozdější znak [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]]]]
Roku 1526 se bavorští vévodové bratři [[Vilém IV. Bavorský|Vilém IV.]] a [[Ludvík X. Bavorský|Ludvík X.]] neúspěšně pokoušeli získat český trůn. V té době začala do Bavorska masově pronikat [[reformace]], která přispěla k velkému rozkvětu aktivního měšťanstva. Vévodové se snažili omezit její vliv, proto povolali roku [[1541]] do země [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Koncem 16. století se rezidenční Mnichov stal baštou katolicismu, zatímco ve Falci se rychle prosadila reformace, zpočátku [[luteránství]] později bojovný [[kalvinismus]].
| |||