Startovací komplex č. 1 kosmodromu Bajkonur: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava úvodu, minus nadřazené kategorie |
m →Historie: doplnění informací |
||
Řádek 17:
== Historie ==
Dne 17. března 1954 rada ministrů nařídila několika ministerstvům, aby do 1. ledna 1955 vybraly vhodné místo pro testování rakety [[R-7 (balistická raketa)|R-7]]. Zvažovalo se několik možných geografických oblastí, nakonec byla vybrána lokalita poblíž města [[Bajkonur (Kazachstán)|Bajkonur]] (dříve známý jako Leninsk nebo také Tjura-Tam) v [[Kazachstán|kazašské SSR]]. Tato volba byla schválena radou ministrů dne 12. února 1955 s dokončením stavby plánované na rok 1958. Práce na stavbě místa č.1 začaly 20. července 1955 vojenskými inženýry. Ve dne i v noci pracovalo na místě více než 60 těžkých nákladních automobilů, denně bylo vykopáno a odstraněno 15 000 m³ zeminy, přičemž celkový objem se odhaduje na 750 000 m³. Během zimy byly široce využívány výbušniny. Do konce října 1956 byly dokončeny veškeré hlavní budovy a instalace infrastruktury pro testy raket R-7. Byla postavena montážní a zkušební budova s názvem "Místo č. 2" a odtud byla dokončena speciální železnice na místo č.1, kde se nacházel startovní stůl pro raketu. Do dubna 1957 byly všechny zbývající práce dokončeny a celý komplex byl připraven k uvedení do provozu.
První start rakety R-7 z této rampy proběhl 15. května 1957, ten nicméně skončil havárii.
4. října 1957 byla rampa použita k vypuštění první umělé družice na světě [[Sputnik 1]]. Pilotované lety pak zahájil první kosmonaut [[Jurij Gagarin]], první žena ve vesmíru [[Valentina Těreškovová]] a mnoho dalších letů do vesmíru s posádkou. Rampa byla také použita k vypouštění kosmických sond v [[Program Luna|programu Luna]], [[Program Mars|Mars]] a dalších. Z důvodu velkého využití a rostoucích plánů [[Sovětský kosmický program|Sovětského kosmického programu]] byla v roce 1961 na kosmodromu Bajkonur otevřena druhá rampa stejného typu s označením '''31/6'''. V září 1983 byla rampa 1/5 vážně poškozena během pokusu o start [[Sojuz T-10-1|Sojuzu T-10-1]], při němž došlo k havárii nosné rakety. Záchranný systém SAS zajistil oddělení kosmické lodi, která přistála asi 4 km od rampy, ale po explozi nosné rakety zůstala rampa téměř rok nefunkční. V současné době je rampa 1/5 primárně využívána pro starty raket [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz-FG]] s pilotovanými loděmi [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] a komplex 31/6 je používán pro rakety [[Sojuz 2]] se zásobovacími loděmi [[Progress]].
== Souvisejíci články ==
| |||