Cizoložství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}
Řádek 2:
'''Cizoložství''' je obecně definováno jako mimomanželský [[pohlavní styk]] manžela nebo manželky, čili manželská [[nevěra]]. '''Cizoložníkem''' je podvádějící z manželů i jeho svůdník.
 
V některých státech je cizoložství [[Trestný čin|trestným činem]] s [[Trest odnětí svobody|trestem odnětí svobody]], v exrému až s [[Trest smrti|trestem smrti]]. V některých těchto zemích je za tento trestný čin považován i [[Znásilnění|pohlavní styk nedobrovolný]], což je někdy terčem kritiky.
 
Otevřená [[manželství]] jsou ta, kde je cizoložství oběma stranami tolerováno. Dobrovolný pohlavní styk mimo vzájemné manželství se nazývá [[smilstvo]].
 
== Právní pojetí ==
V některých oblastech je cizoložství stále nezákonné a v některých zemích jsou tresty za cizoložství nerovné. Ženy jsou někdy například trestány více než muži nebo je, za cizoložství je považováno i [[znásilnění]].
 
=== V historii ===
Ve [[Starý Řím|starém Římě]] bylo trestné pouze cizoložství ženy (''adulterium''), protože byla porušena moc manžela jako pána rodiny a rodina byla ohrožena nebezpečím uvedení cizoložných dětí. Cizoložství muže (''stuprum'') bylo beztrestné. Manžel měl ve starších dobách v případě přistižení při činu právo beztrestně zabít svůdníka své ženy, otec ženy mohl beztrestně při přistižení zabít pouze oba najednou. V pozdější době (lex Julia de adulteriis coercendis, r. 18 [[př. Kr.]]) byl domácí soud nahrazen soudem veřejným a trestem byly buď tresty majetkové nebo vyhoštění na pustý ostrov (''relegatio''). Svůdník manželky byl za [[Konstantin I. Veliký|Konstantina]] trestán smrtí mečem, manželka za [[Justinián I.|Justiniána]] uvržena doživotně do [[klášter|kláštera]]u, odkud si ji měl právo manžel aleprávo po dvou letech vyžádat.
 
Stejně tak i starší německé právo chránilo jen manžela a až [[křesťanství]] zavázalo oba manžele ke stejné věrnosti. V tomto duchu upravily i křesťanské státy svoje zákoníky. Například rakouský zákon z roku [[1852]] trestal oba cizoložníky za spáchání přestupku [[Trest odnětí svobody|odnětím svobody]] na 1 až 6 měsíců a žena měla dostat horší trest, pakliže je v důsledku spáchaného činu pochybnost o manželském zrození dítěte. Šlo o soukromý delikt, jehož stíhání bylo vyhrazeno uražené straně, která mohla podat žalobu proti jednomu nebo oběma cizoložníkům.
 
== Náboženské pojetí ==
Podle křesťanské [[Bible]] jsou [[hřích]]em vinni oba účastníci, přičemž za cizoložství se považuje i styk rozvedené ženy, pokud její první manžel dosud žije (viz Mk 10,2–9; Mt 19,3–8; Lk 16,18). Za cizoložství se nepovažuje znovu vstoupení do manželství a oddání se novému partneru, pokud předchozí partner zemřel (viz Římanům 7,2-3). Při uvěření v [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] a jeho přijetí za Pána a spasitele jsou všechny dřívější [[hřích]]y člověku odpuštěny (včetně cizoložství).
 
V [[Islám]]u je cizoložství hříchem z největších a [[Korán]] od něho zrazuje už od prvních kroků: „Oči páchají cizoložství, uši páchají cizoložství, jazyky páchají cizoložství, ruce páchají cizoložtsví, nohy páchají cizoložství: nakonec je dovršeno intimními oblastmi.“ Podobný čin lze odčinit pouze trvalým hlubokým upřímným [[pokání]]m a trvalými upřímnými modlitbami k [[Alláh]]ovi, trvalým důsledným vytěsněním byť jen myšlenek na podobné jednání v budoucnu, trvalým vykonáváním [[Dobro|dobrých skutků]] a maximální trvalou snahou o potěšení zrazeného z manželů.