Velká čínská zeď: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nové Informace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 185.188.101.34 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Whiny15 |
||
Řádek 17:
[[Soubor:InsideGWWatchtower.jpg|náhled|Vnitřek strážní věže poblíž Pekingu]]
[[Soubor:Gwc-from-space.jpg|náhled|upright=0.7|Snímek Velké zdi pořídil radar raketoplánu Endeavour 10. dubna 1994, verze ve falešných barvách]]
'''Velká čínská zeď''' ({{Čínsky|český přepis= Chang-čcheng |tradiční= 長城 |zjednodušené= 长城 |pchin-jin= Chángchéng |překlad= „Dlouhá zeď“}}) je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní [[Čína|Čínou]]. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie [[Dynastie Ming|Ming]] v době od konce [[15. století|14.]] do začátku [[17. století]]. Jejím účelem bylo chránit Čínu před [[Mongolové|mongolskými]] nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách.
Zeď se táhne v délce cca 3460 km (se všemi odbočkami 8858,8 km), východní počátek má v [[Šan-chaj-kuan]] při [[Pochajská zátoka|Pochajském zálivu]] v provincii [[Che-pej]] na hranicích vlastní Číny a [[Mandžusko|Mandžuska]] a končí daleko na západě u [[Ťia-jü-kuan]] v provincii [[Kan-su]] na pokraji pouště [[Gobi]], v místech, kudy přes roztroušené [[Oáza|oázy]] kdysi pokračovala západním směrem [[Hedvábná stezka]]. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných místech je naopak přerušena. V roce 2009 čínské úřady ohlásily, že byly nalezeny dosud neznámé zbytky čínské zdi. Celková délka zdi dnes tedy činí 8851 km.
== Název ==
[[Číňané]] zeď nazývají Wan-li čchang-čcheng ([[zjednodušené znaky|ZZ]]: 万里长城, [[Pchin-jin|pinyin]]: Wànlĭ Chángchéng), což znamená doslova „Zeď dlouhá deset tisíc li“. Protože výraz „deset tisíc“ je pro ně tradičně synonymem nezměrného množství, nabízí se výstižnější překlad „Nekonečně dlouhá zeď.“
== Dějiny ==
První Velká zeď byla postavena za vlády Prvního císaře ([[Čchin Š'-chuang-ti]]), zakladatele epizodické dynastie [[Dynastie Čchin|Čchin]] (Qin). Na stavbu byly nasazeny statisíce lidí, především zajatců a trestanců. Nejednalo se o budování z ničeho, ale spíše o propojení již existujících úseků opevnění postavených za časů [[Období Válčících států]] v [[5. století př. n. l.|5.]] - [[3. století př. n. l.]] Probíhala daleko severněji než zeď dnešní a dochovaly se z ní jen nepatrné zbytky. I následující dynastie budovaly ve větší či menší míře obranné zdi na severním pomezí. Dnešní podobu získala zeď za dynastie [[Dynastie Ming|Ming]], kdy byla přebudována do velkorysých rozměrů za použití trvanlivých materiálů (kámen, pálené cihly). Zeď pochopitelně neměla za úkol odrazit masívní útok nepřátelského vojska, které by hradby dokázalo zlézt, ale měla znesnadnit polokočovným kmenům podnikání loupeživých nájezdů do nitra impéria.
== Hlavní období budování Velkých zdí ==
# za dynastie [[Dynastie Čchin|Čchin]] (Qin) (kolem roku [[210 př. n. l.]])
# za dynastie [[Dynastie Chan|Chan]] (Han) v [[1. století př. n. l.]]
# v období [[Říše Ťin (1115–1234)|říše Ťin]] ([[1138]]–[[1198]]), severněji od Velké čínské zdi, na rozhraní vnějšího a [[Vnitřní Mongolsko|vnitřního Mongolska]]
# za dynastie [[Dynastie Ming|Ming]] ([[1473]]–[[1620]])
== Konstrukce a vybavení ==
Odedávna užívaným způsobem budování opevnění v Číně bylo dusání zeminy po tenkých vrstvách do připraveného bednění. Takto vytvořené velmi pevné jádro bylo pak obezděno. Stavební materiál je rozmanitý. Poblíž [[Peking]]u byly při budování Velké zdi používány [[Vápenec|vápencové]] kameny, jinde [[žula]] a pálené [[cihla|cihly]], v závislosti na místních zdrojích. Velká zeď zpravidla probíhá v obtížně prostupném terénu po hřebenech hor.
Parametry stavby se různí - opevnění z [[Dynastie Ming|mingské]] doby má u paty šířku kolem 7 až 8 metrů, v koruně kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, které sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 000. Ve větších rozestupech pak byly budovány kasárny, zásobovací skladiště a velitelství.
K předávání zpráv o pohybu nepřítele používaly strážní hlídky kouřové signály. Například v [[Dynastie Ming|mingském]] období znamenal jeden kouřový signál počet 100 nepřátel, dva signály 500, tři signály přes 1000 nepřátelských bojovníků.
== Symbolický význam ==
V dnešní době je Velká zeď vnímána jako jeden ze symbolů Číny. I slova písně [[Pochod dobrovolníků]], pocházející z roku [[1935]] (dnes státní hymny [[Čínská lidová republika|ČLR]]) odkazují na „novou Velkou zeď z masa a krve“, kterou mají vytvořit čínští vlastenci tváří v tvář nepřátelské invazi.
== Památková ochrana ==
Od roku [[1987]] je Velká čínská zeď zapsána na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. Navzdory tomu je ochrana zdi dosud nedostatečná; v odlehlejších místech je zchátralá a dochází k jejímu rozebírání na stavební materiál. Zrestaurovány a turisticky zpřístupněny jsou jen některé menší úseky. Dne 7. 7. 2007 byla Velká čínská zeď zařazena mezi [[nových sedm divů světa]], patří mezi ně v dnešní době jako nejdelší stavba světa.
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [https://www.chinatours.cz/clanky-tipy/cestovatelske-clanky/velka-cinska-zed/ Podrobnosti o Velké čínské zdi (česky)]
* [http://dociny.info/video/peking-velka-cinska-zed-mutianyu Video z Velké čínské zdi - sekce Mutianyu nedaleko Pekingu]
* [http://www.travelchinaguide.com/picture/china_great_wall/index.htm Mapka a galerie fotografií (anglicky)]
* {{en}} [http://whc.unesco.org/en/list/438 The Great Wall (UNESCO)]
{{Světové dědictví – Čína}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Čína}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Velká čínská zeď| ]]
| |||