Josef Václav Myslbek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
doplnění textu a odkazů
Řádek 19:
 
== Životopis ==
Narodil se na [[Nové Město (Praha)|pražském Novém Městě]] čp. 693<ref>Praha 1 Nové Město, Školská ulice čp. 693, měšťanský dům „U rytířů“</ref>, v rodině malíře pokojů Václava Myslbeka (1813 - 1887) a manželky Antonie, rozené Adamcové (1819 - 1900). V začátcích své umělecké dráhy se učil v letech 1864–1866 v dílně [[Tomáš Seidan|Tomáše Seidana]] a popracoval jako jeho pomocník na zakázce soch pro vídeňský Arsenal. Ve Vídni se seznámil s Václavem Levým. Po návratu [[Václav Levý|Václava Levého]] z Říma pracoval v jeho ateliéru. Po smrti V(1867-1870). LevéhoZároveň rokuv [[1870]]letech odešel1868-1872 studovatstudoval malířství na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění]] v Praze, kteráu tehdyJosefa nemělaMatyáše sochařské odděleníTrenkwalda. ZaložilV jeletech teprve[[1872]]–[[1873]] onbyl na studijním pobytu v Německu a pobýval v Drážďanech v ateliéru [[Ernst Julius Hähnel|Ernsta Julia Hähnela]].
 
Po návratu si Myslbek v roce 1873 zřídil vlastní sochařskou dílnu v Praze. V letech 1885-1896 působil jako profesor sochařství (žáci: Vladimír Astl, [[Stanislav Sucharda]], [[Josef Mařatka]]) na Uměleckoprůmyslové škole a roku 1896 byl povolán na Akademii, aby založil sochařský ateliér.<ref name= Blaž.-H>Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 9</ref> Působil zde do roku 1919 a vychoval řadu předních sochařů<ref>[http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=profesor&IDosoby=2389 abART: žáci J. V. Myslbeka]</ref> (mj. [[Otakar Švec (sochař)|Otakar Švec]], [[Herbert Masaryk]], [[Quido Kocian]], [[Bohumil Kafka]], [[Ladislav Kofránek]], [[Jan Štursa]], [[Otakar Španiel]], [[Josef Jiříkovský]], [[Jaroslav Brůha]], [[Karel Dvořák (sochař)|Karel Dvořák]], [[Karel Pokorný (sochař)|Karel Pokorný]], [[Břetislav Benda]]).
 
V roce [[1873]] se oženil s Karolinou, rozenou Brožovou (1852-1911), měli postupně 8 dětí, z nichž většina však zemřela v nízkém věku.<ref name="ng">[http://www.mc-galerie.cz/admin/files/archiv/Myslbek-Josef-Vaclav.pdf Archiv Národní galerie: ''J. V. Myslbek (Inventář)]</ref><ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=b00cbfa79016f133d28128e9034a3b0189d1a94d9354cfa38af1d7c0007d2ebb&action=image&record=5 Policejní přihlášky, Praha, rodina J. V. Myslbeka]</ref> Manželka Karolina Myslbeková zemřela sebevraždou ve věku 59 let.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c00fbfad-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:32fcfc79-435e-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Lidové noviny|datum= 31. 1. 1911|strany=5|titul=Tragická smrt choti sochaře J. V. Myslbeka}}</ref> Pro obživu rodiny intenzívně pracoval, většinou na několika zakázkách současně. Ke svým dílům byl velmi kritický a většinou je mnohokrát přepracovával, když s příslušnou verzí nebyl naprosto spokojen.
 
Většinu života prožil v Praze. V letech [[1872]]–[[1873]] byl na studijním pobytu v Drážďanech v ateliéru [[Ernst Julius Hähnel|Ernsta Julia Hähnela]]. Roku [[1878]] podnikl krátkou, ale důležitou cestu do [[Paříž]]e; navštívil [[Louvre]], kde se seznámil s moderním francouzským sochařstvím.
 
Byl příslušníkem tzv. [[Generace Národního divadla]]. Navázal celoživotní přátelství s [[Václav Brožík|Václavem Brožíkem]] a [[Vojtěch Hynais|Vojtěchem Hynaisem.]]. Umělce [[generace Národního divadla]] od 80. let 19. století výrazně podporovala řada významných podnikatelů, například [[Josef Šebestián Daubek]],<ref>{{Citace sborníku
Řádek 70 ⟶ 72:
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=34255/2-345
| jazyk = česky
}}</ref> Myslbeka vázalo přátelství i s Josefem Hlávkou. Jeho podobiznu jako polopostavu vytvořil v letech 1900-1901 a vystavil ji spolu s věnováním k Hlávkovým sedmdesátinám na jarní výstavě Krasoumné jednoty.<ref name= Blaž.-H />
}}</ref>
 
Myslbek navštěvoval i umělecký kroužek v [[Kavárna Union|Kavárně Union]] na Národní třídě, kde se scházeli [[Mikoláš Aleš]], [[František Ženíšek]], [[Josef Václav Myslbek]], [[Alois Jirásek]] a další.<ref name="Wirth2">{{Citace monografie
Řádek 87 ⟶ 89:
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref>
 
V roce [[1885]] se stal profesorem na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Umělecko-průmyslové škole]], roku [[1896]] přešel na Akademii výtvarných umění, kde učil až do odchodu do důchodu v roce [[1919]].
 
Zemřel v Praze v nedožitých 74 letech a je pohřben na [[vyšehrad]]ském [[Slavín (hrobka)|Slavíně]].
 
== Dílo ==
[[Soubor:J.V.Myslbek,-František-Palacký,-Praha.jpg|thumb|left|Josef Václav Myslbek, busta Františka Palackého]]
JehoMyslbekovo sochařské dílo bylo od počátku ovlivněno [[klasicismus|klasicismem]], [[novorenesance|novorenesancí]], [[Starověk|antikou]] a [[secese|secesí]]. Tematická orientace Myslbekovy tvorby vychází z idejí českého národního obrození. Z umělců měl na něj významný vliv malíř [[Josef Mánes]] – podobně jako on vytvářel typy českých bájných hrdinů i skutečné osobnosti české historie.
Zvlášť intenzívní byla Myslbekova spolupráce s významným [[novorenesance|novorenesančním]] [[architekt]]em [[Antonín Wiehl|Antonínem Wiehlem]], se kterým realizoval kromě [[hrobka rodiny Daubkovy|hrobky rodiny Daubkovy]] v [[Liteň|Litni]] i další návrhy [[pomník]]ů, [[náhrobek|náhrobků]] a [[Pamětní deska|pamětních desek]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Volavka
Řádek 128:
| url = http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2006/12/architekt-souladu-/
| datum_přístupu = 2014-11-30
}}</ref>
}}</ref> Pří stavbě [[Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici|Městské spořitelny pražská v Rytířské ulici]] v letech 1891–1894, Myslbek vykonával dozor na prací svých žáků Fr. Hoška, St. Suchardy a G. Zoula jako ředitel [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|c. a k. uměleckoprůmyslové školy]].<ref name="Nová5">{{Citace monografie
 
}}</ref> PříPři stavbě [[Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici|Městské spořitelny pražská v Rytířské ulici]] v letech 1891–1894, Myslbek vykonával dozor na prací svých žáků Fr. Hoška, St. Suchardy a G. Zoula jako ředitel [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|c. a k. uměleckoprůmyslové školy]].<ref name="Nová5">{{Citace monografie
| titul = Nová budova Městské spořitelny pražské
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=2788
Řádek 201 ⟶ 203:
* 1896–1897 – busta Lva Thuna a Jindřicha Clam-Martinice pro síň Parlamentu ve Vídni
* 1897–1899 – Benešova hrobka na Olšanských hřbitovech
* 1902–19031900-1901 – vlastní- podobizna Josefa Hlávky
* 1902–1903 – vlastní podobizna, ve spodní části reliéfní portréty, vlevo: Josef Thomayer a Jaroslav Vrchlický, vpředu: Josef a Zdenka Hlávkovi, vpravo: Josef Stupecký, Julius Zeyer<ref>Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 10</ref>
* 1903–1911 – hrobka Františka Ladislava Riegra na Vyšehradě
* 1904–1907 – dekorativní skupiny pro Hofburg ve Vídni
Řádek 219 ⟶ 222:
* [[Jan Štursa]]
 
== OdkazyReference ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
* {{Citace monografie
| příjmení = Volavka
Řádek 241 ⟶ 244:
}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|osoba=Josef Václav Myslbek}}
* {{NK ČR|jn99240000750}}
* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?x=0&y=6&Fprijmeni=Myslbek&Fjmeno=&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&Fmisto=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmistoumrti=&FoborIDosoby=2389 Informační systém abART: Myslbek Josef Václav]
* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/157508-josef-vaclav-myslbek-pomnik-sv-vaclava/ ČT 2012, dokument Josef Václav Myslbek: Pomník sv. Václava]
* [http://www.mc-galerie.cz/admin/files/archiv/Myslbek-Josef-Vaclav.pdf Fond Národní galerie, Inventář]