Hydroxid sodný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
→‎Průmyslová výroba: aktualizace dat pro membránovou elektrolýzu v ČR provedl technolog ME
Řádek 86:
:Na<sup>+</sup> + e<sup>-</sup> → Na,
 
který se ve rtuti rozpustí za vzniku kapalného [[amalgámy|amalgámu]]. Tím se zabrání okamžité reakci kovového sodíku s&nbsp;vodou na hydroxid sodný; tento rozklad probíhá následně v oddělené reakční prostoře nazývané ''rozkladač'', kam se kapalný amalgam přečerpává. Rtuť zbavená sodíku v rozkladači se pak vrací do [[elektrolyzér]]u. Tento postup užívajíužívaly naši dva největší výrobci hydroxidu sodného, Spolana, a. s., [[Neratovice]] a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s., [[Ústí nad Labem]] a také více než polovina výrobců chlóru a hydroxidu sodného v [[Evropská unie|Evropské unii (EU)]]. Nevýhodou tohoto postupu je potřeba velmi čisté suroviny, relativně vysoký rozkladný potenciál (a tedy i vyšší nároky na elektrickou energii) a použití jedovaté rtuti.
 
Při druhé, tzv. „diafragmové metodě“ (z&nbsp;roku 1885), jsou v&nbsp;Griesheimově článku anodový a katodový prostor vzájemně odděleny polopropustnou stěnou, která sice dovolí putovat v&nbsp;elektrostatickém poli malým iontům Na<sup>+</sup> a molekulám vody, ale zabrání prostupu molekul vznikajícího chlóru Cl<sub>2</sub>. Do prostoru anody se kontinuálně přivádí roztok (solanka). Na anodě ionty chloru odevzdávají elektron a mění se na atomární chlor a následně na molekulární chlór, tedy
Řádek 98:
V katodovém prostoru se hromadí sodné [[kationt]]y Na<sup>+</sup> a jejich kladný náboj je kompenzován růstem koncentrace záporných hydroxylových [[aniont]]ů OH<sup>-</sup>, čímž zde efektivně vzniká hydroxid sodný. Odpouštěný roztok obsahuje vedle sebe zbytky rozpuštěného [[chlorid sodný|chloridu sodného]] a vzniklého hydroxidu sodného, které je nutno následně oddělit. Diafragma (polopropustná stěna) je většinou zhotovována z [[azbest]]u, který je však ekologicky nevhodný a proto se hledají a zkoušejí jeho jiné náhrady. Nicméně tímto postupem se produkuje asi 75 % hydroxidu sodného v [[Spojené státy americké|USA]].
 
Třetí, nejmodernější metodou zavedenou kolem roku [[1970]] a používanou v 90 % továren v [[Japonsko|Japonsku]], je tzv. ''membránová metoda'', která je modifikací předchozího postupu. Anodový a katodový prostor jsou odděleny [[ionex]]ovou membránou, která umožňuje přestup pouze kationtům H<sub>3</sub>O<sup>+</sup> a Na<sup>+</sup>. Do prostoru anody se kontinuálně přidává nasycená solanka a odčerpává se vyčerpaná; naopak do prostoru katody se čerpá deionizovanázředěný (destilovaná) vodacca 30 % roztok hydroxidu sodného a odčerpává se roztok hydroxidu sodného o koncentraci 32,5 %.
 
Tato metoda je od roku 2017 zavedena právě v Ústí nad Labem a určitě není bez zajímavosti, že membránová elektrolýza ve Spolchemiije první elektrolýzou s elektrolyzéryfirmy Bluestar v Evropě a je první kompaktní kombinovanou elektrolýzou(KOH i NaOH integrované v jednévýrobně) v Evropě i Asii.
 
Jako finální produkt průmyslové prvovýroby hydroxidu sodného je jeho vodní roztok obsahující 50 % NaOH. Pouze menší část se odvodňuje a zpracovává do formy peciček, granulí nebo lístků, zejména pro použití v chemických laboratořích, v chemické malovýrobě a ve farmaceutickém průmyslu.