Zemský výbor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kirk (diskuse | příspěvky)
doplnění
sekce, reference
Řádek 1:
'''Zemský výbor''' byl od roku [[1861]] až do [[druhá světová válka|druhé světové války]] výkonný orgán (obdoba vlády) zemí [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] (od roku 1867 v [[Předlitavsko|Předlitavsku]]) a poté [[Země Československé republiky|zemí Československé republiky]]. Zemské výbory navázaly na '''stavovské zemské výbory''', které od zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] po roce [[1848]] až do 1861 fungovaly provizorně na podobném poli, ale vzhledem k [[Neoabsolutismus|neoabsolutismu]] s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání [[Anenské patenty|anenských patentů]]. V některých nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory. V nově vzniklé [[Rakousko|Rakouské republice]] byly zemské výbory nahrazeny zemskými vládami.
 
V [[Československo|Československu]] mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo|zemského zastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. Podle § 26. zákona č. 125/1927 Sb. z. a n., o organisaci politické správy<ref>[[:S:Zákon o organisaci politické správy|Zákon o organisaci politické správy]]</ref>, měly v [[Čechy|zemi České]], [[Země moravskoslezská|Moravskoslezské]] a [[Slovensko|Slovenské]] 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus|zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků.<ref>§ 26 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n., o organisaci politické správy. [[:S:Zákon o organisaci politické správy|Dostupné online.]]</ref> Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem.
 
== Reference a literatura ==
<references />
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Hledíková | jméno = Zdeňka | odkaz na autora = Zdeňka Hledíková | příjmení2 = Janák | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Janák (historik) | příjmení3 = Dobeš | jméno3 = Jan | odkaz na autora3 = Jan Dobeš (historik) | titul = Dějiny správy v českých zemích&nbsp;: Od počátku státu po současnost | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2005 | isbn = 80-7106-709-1 | strany = 306–307; 381}}
 
{{Ústavní a politický vývoj Rakouského císařství a Rakouska-Uherska}}
 
{{Pahýl}}
{{Ústavní a politický vývoj Rakouského císařství a Rakouska-Uherska}}
 
[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]]