Hronovská kotlina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rekat
→ okrsek
Řádek 16:
}}
 
'''Hronovská [[kotlina]]''' je [[geomorfologický podcelekokrsek]] [[Náchodská vrchovina|Náchodské vrchoviny]]. Bezprostředně sousedí s  Chudobskou sníženinou (Obniżenie Kudowy) na polské straně.
 
== Popis ==
 
Kotlina je ohraničena z  východu Stolovými horami, z  jihu Dobrošovskou vrchovinou (podcelek Sedloňovské vrchoviny), ze západu ji omezují prudké svahy Červenoskotelecké pahorkatiny a ze severu ji uzavírají [[Jestřebí hory]]. Severojižním směrem jí protéká řeka [[Metuje]] a zleva potoky [[Brlenka]] s  přítokem Čermná (Czermnica) a Střela (Klikawa). Na severovýchodě od [[Žďárky|Žďárek]] až po Horní Chudobu (polsky Kudowa Górna) ji ohraničují čtyři úzké příkré hřbety, na nichž dosahuje kotlina své největší nadmořské výšky. Přímo nad obcí Žďárky na severozápad je vrch s  kótou 472  m n. m., na jihozápad nad obcí 510  m n. m.; dále tímže směrem se táhne Břečťanový vrch, který je napůl již v  Polsku (525  m n. m.; též Vondráčkova hora, Světlá hora, polsky Bluszczowa Góra, německy Efeuberg) a za údolím Čermné až do Horní Chudoby se táhne Prasečí hřbet (527  m n. m., též Klovrzova hora, polsky Świni Grzbiet). Tři posledně jmenované hřbety odděluje údolí Strouženského potoka od Bukovinské části [[Jestřebí hory|Jestřebích hor]].
 
Zejména oba prostřední dva hřbety jsou hojně využívány k  plachtění rogalisty i  modeláři díky vynikajícímu svahové proudění zejména při jihozápadním větru, který zde vane velmi často. Za první republiky zde probíhaly i  starty větroňů s  lidskou posádkou.
 
Uprostřed kotliny v  Brném (Velké Poříčí) je nejvýraznějším osamoceným vrchem Homolka (388  m n. m.), pod níž protéká stejnojmenný potok a nacházejí se na něm dva rybníky (Homolka I a Homolka II). Na polské straně nad obcí Słone je vrch Słone Wzgórze (393  m n. m.) Od vrchu Homolka se na levém břehu Metuje rozprostírá mezi obcemi Hronov, Velké Poříčí a Žďárky táhlá náhorní rovina, která vrcholí kótou Jonák (410  m n. m.) Tato rovina je rozdělena Lokvencovým dolem na dvě části. Severní se nazývá Šedivá hora (dříve Bílá hora), která přechází ve městě Hronově v  návrší Příčnice a Havrlinka (na nich se nachází hronovská čtvrť Příčnice). Dolem protéká Lokvencův potok (levostranný přítok Metuje), na jeho horním toku je rybník a na středním toku dva rybníčky a také velkopoříčské koupaliště. Na jižní vyvýšenině od Lokvencova dolu je letiště Aeroklubu Hronov ve Velkém Poříčí.
 
V  kotlině leží město [[Hronov]], dále obce [[Malé Poříčí]] (část [[Náchod|Náchoda]]), městys [[Velké Poříčí]], [[Žďárky]], [[Malá Čermná (Hronov)|Malá Čermná]] (součást Hronova) a na polské straně Słone (česky Slané, část města [[Kudowa-Zdrój|Kudowa Zdrój]], česky Chudoba).
 
[[Kategorie:Podorlická pahorkatina]]