Goražde: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
rozšíření |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Gorazdenocu.jpg|náhled|Goražde v noci]]
'''Goražde''' ([[srbština|srbskou]] [[cyrilice|cyrilicí]] '''Горажде''') je město v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], na břehu řeky [[Drina]]. Leží ve [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci Bosny a Hercegoviny]], tedy muslimsko-chorvatské části země. Ve městě žije 17 000 obyvatel.
== Etymologie ==
Název města je odvozen od [[Slované|slovanského]] jména ''Gorazd'' a je tedy obdobný, jako v případě města [[Horažďovice]] v jižních Čechách, nebo obce [[Górażdże]] v jižním [[Polsko|Polsku]].
== Historie ==
=== Středověk ===
První zmínka o městě je z roku [[1379]], roku [[1444]] se zde nacházela [[pevnost (stavba)|pevnost]]. Od roku [[1415]] pak bylo město známé jako obchodní křižovatka, přicházeli sem hlavně obchodníci z [[Dubrovnik|Dubrovníku]]. O dalších padesát let později, v roce [[1465]] se města zmocnila [[Osmanská říše]], která se tehdy po Balkánském poloostrově po pádu [[Konstantinopol]]e rychle rozšiřovala. Za turecké vlády tu vznikl ''Karavansaraj'', a hlavně kamenný [[most]] přes řeku [[Drina|Drinu]]. Byly také postaveny dvě [[mešita|mešity]]. Město bylo tehdy administrativně součástí [[Hercegovinský sandžak|Hercegovinského sandžaku]] a sídlo [[náchie]]. V letech [[1519]]–[[1523]] byla u místního kostela sv. Jiří v provozu jedna z prvních [[tiskárna|tiskáren]] na [[Balkán]]ě.
=== Novověk ===
Poté, co se města, které tehdy spadalo pod [[Sandžak (administrativní jednotka)|sandžak]] [[Hercegovina]] zmocnilo [[Rakousko-Uhersko]], získalo na významu, protože nově leželo u Osmanské hranice. V [[První světová válka|1. světové válce]] bylo důležitým bodem v boji rakousko-uherské armády proti [[Srbsko|Srbsku]], spojenci [[Trojdohoda|Dohody]].▼
▲Poté, co se města, které tehdy spadalo pod [[Sandžak (administrativní jednotka)|sandžak]] [[Hercegovina]] zmocnilo [[Rakousko-Uhersko]], získalo na významu, protože nově leželo u Osmanské hranice.
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], v roce [[1941]], bylo obsazeno [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a později Itálií. [[27. leden|27. ledna]] [[1942]] se ho ale zmocnili [[jugoslávští partyzáni]], avšak několikrát do konce války ho ztratili. Pobýval zde i jejich velitel a budoucí prezident [[Jugoslávie]], maršál [[Josip Broz Tito]]. Definitivní osvobození přišlo až v březnu [[1945]].▼
V [[První světová válka|1. světové válce]] bylo důležitým bodem v boji rakousko-uherské armády proti [[Srbsko|Srbsku]], spojenci [[Trojdohoda|Dohody]].
▲Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], v roce [[1941]], bylo obsazeno [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a později Itálií. Podle dohody obou zemí se totiž město nacházelo v italském okupačním sektoru. V roce [[1941]] bylo místem střetů mezi [[četnici|četniky]] a komunistickými partyzány, kteří byli v oblasti východní Bosny velmi aktivní. [[27. leden|27. ledna]] [[1942]] se
Po druhé světové válce bylo na břehu Driny v Goražde vybudováno sídliště, které nahradilo původní typické stavby. Místní obyvatelstvo bylo zaměstnáno většinou v obchodu a dopravě. Vzhledem k omezeným komunikacím z Goražde do dalších měst (nikdy sem nebyla přivedena železniční trať) nedošlo k podstatnější industrializaci města.
Během [[Občanská válka v Jugoslávii|občanské války v Jugoslávii]] v letech [[1992]] - [[1995]] bylo Goražde enklávou [[Bosňáci|bosenských Muslimů]], obklíčenou [[Srbové|Srby]]. Dnes patří pod [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci Bosny a Hercegoviny]], je vlastně jejím výběžkem spojeným s entitou koridorem. Ten byl stanoven po podepsání [[Daytonská dohoda|Daytonské dohody]], která v roce [[1995]] ukončila válku v Bosně a Hercegovině.
== Turistika ==
Mezi turistické aktivity, které Goražde nabízí, patří především plavba po řece [[Drina|Drině]].
== Etnické složení ==
{| class = wikitable
|-
! colspan="14" style="text-align:center;"|'''Ethnic composition'''
|-
!Year
!Srbové
! %
!Bosňáci
! %
!Chorvati
! %
!Jugoslávci
! %
!Ostatní
! %
!Celkem
|-
|1961 || 9 569|| 30,57 %|| 19 305|| 61,67 %|| 314|| 1,00 %|| 1 501|| 4,80 %|| 614|| 1,96 %|| 31 303
|-
|1971 || 9 293|| 26,79 %|| 24 544|| 70,76 %|| 179|| 0,51 %|| 168|| 0,48 %|| 501|| 1,46 %|| 34 685
|-
|1981 || 9 107|| 24,66 %|| 25 142|| 68,09 %|| 99|| 0,27 %|| 2 017|| 5,46 %|| 559|| 1,51 %|| 36 924
|-
|1991 || 9 844|| 26,25 %|| 26 316|| 70,17 %|| 83|| 0,22 %|| 776|| 2,07 %|| 486|| 1,30 %|| 37 505
|-
|2013 || 707|| 3,38 %|| 19 692|| 94,23 %|| 23|| 0,11 %|| 0.00|| 0,00 %|| 393|| 1,88 %|| 20 897
|}
== Významní rodáci ==
* [[Admir Raščić]], fotbalista
* [[János Vitéz|János Vitéz]], maďarský církevní představitel
* [[Isak Samokovlija]], spisovatel
* [[Rade Jovanović]], skladatel
== Externí odkazy ==
| |||