Zdeněk Váňa (archeolog): Porovnání verzí

Přidáno 651 bajtů ,  před 3 lety
Odkazy, typografie, neověřeno
(Odkazy, typografie, neověřeno)
{{Neověřeno}}
{{Infobox - osoba}}
{{požadavek na portrét}}
 
== Život ==
Cesta Zdeňka Váni k  archeologii nebyla zcela přímá. Po maturitě na libeňském gymnáziu byl v  roce 1944 jako člen ilegální skupiny Svazu československé mládeže zatčen a vězněn v  [[Drážďany|Drážďanech]], odkud se mu podařilo při zničujícím náletu v  únoru 1945 uprchnout. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] začal studovat na Filozofické fakultě v  Praze archeologii a nejstarší dějiny u  profesorů [[Jan Eisner|Jana Eisnera]], [[Jan Filip (archeolog)|Jana Filipa]] a [[Václav Chaloupecký|Václava Chaloupeckého]]. Už jako student začal pracovat cobyjako archeolog v  Krajském muzeu v  Teplicích, a tím se dostal k  výzkumu slovanských hradišť v  tomto regionu v [[Bílina (hradiště)|Bílině]], [[Zabrušany (hradiště)|Zabrušanech]], [[Levousy (hradiště)|Levousích]] a [[Vlastislav (hradiště)|Vlastislavi]]. Ve výzkumech pokračoval i  poté, co v  roce 1953 přešel k  profesoru Janu Eisnerovi do [[Slovanský ústav Akademie věd České republiky|Slovanského ústavu ČSAV]] v  Praze a po jeho reorganizaci v  roce 1964 do [[Archeologický ústav Akademie věd České republiky|Archeologického ústavu]]. V  té době začal zkoumat i  slovanská hradiště na Kladensku, nejprve [[Libušín (hradiště)|Libušín]] a pak od roku 1972 [[Budeč (hradiště)|Budeč]]. Výsledky svých výzkumů publikoval jednak v  odborných časopisech, jako jsou [[Památky archeologické]] a [[Archeologické rozhledy,]] a také knižně. V  roce 1973 vydal v  edici Památníky naší minulosti knihu ''Přemyslovský Libušín. Historie a pověst ve světle archeologického výzkumu.'' Spolu se svým kolegou z  výzkumu na Budči dr.[[Miloš Šolle|Milošem Šollem]] připravil v  roce 1983 v  kladenském muzeu výstavu o  Budči a společně napsali brožurku Budeč – památník českého dávnověku. Až posmrtně byl vydán jako kniha text připravený původně do Památek archeologických Přemyslovská Budeč.
{{Upravit část}}
Cesta Zdeňka Váni k archeologii nebyla zcela přímá. Po maturitě na libeňském gymnáziu byl v roce 1944 jako člen ilegální skupiny Svazu československé mládeže zatčen a vězněn v Drážďanech, odkud se mu podařilo při zničujícím náletu v únoru 1945 uprchnout. Po válce začal studovat na Filozofické fakultě v Praze archeologii a nejstarší dějiny u profesorů Jana Eisnera, Jana Filipa a Václava Chaloupeckého. Už jako student začal pracovat coby archeolog v Krajském muzeu v Teplicích, a tím se dostal k výzkumu slovanských hradišť v tomto regionu v Bílině, Zabrušanech, Levousích a Vlastislavi. Ve výzkumech pokračoval i poté, co v roce 1953 přešel k profesoru Janu Eisnerovi do Slovanského ústavu ČSAV v Praze a po jeho reorganizaci v roce 1964 do Archeologického ústavu. V té době začal zkoumat i slovanská hradiště na Kladensku, nejprve Libušín a pak od roku 1972 Budeč. Výsledky svých výzkumů publikoval jednak v odborných časopisech, jako jsou Památky archeologické a Archeologické rozhledy, a také knižně. V roce 1973 vydal v edici Památníky naší minulosti knihu Přemyslovský Libušín. Historie a pověst ve světle archeologického výzkumu. Spolu se svým kolegou z výzkumu na Budči dr. Milošem Šollem připravil v roce 1983 v kladenském muzeu výstavu o Budči a společně napsali brožurku Budeč – památník českého dávnověku. Až posmrtně byl vydán jako kniha text připravený původně do Památek archeologických Přemyslovská Budeč.
Zdeněk Váňa ale kromě publikování výsledků svých archeologických výzkumů vydával i  knihy se širším zaměřením. Přehledem výsledků archeologického bádání o  slovanském dávnověku je jeho kniha ''Objevy ve světě dávných Slovanů'' a ''Svět dávných Slovanů,'' kterou vydala Artia v  překladech do několika světových jazyků. Už před tím ale vyšla Váňova práce {{Cizojazyčně|de|''Einführung in die Frühgeschichte der Slawen,''}} používaná řadu let na zahraničních universitách jako nezbytná příručka pro studium tohoto tématu. Kromě archeologie se Zdeněk Váňa soustavně zabýval i  filozofií, k  níž měly blízko jeho práce ''Svět slovanských bohů a démonů'' a její německá verze {{Cizojazyčně|de|''Mythologie und Götterwelt der slawischen Völker (Stuttgart 1991).''}} To bylo v  době, kdy byla Zdeňku Váňovi svěřena funkce předsedy Antroposofické společnosti v  České a Slovenské republice. V  jejích tiskovinách pak Zdeněk Váňa publikoval články z  oblasti duchovědné, nejen o  podstatě anthroposofie[[antroposofie]], ale i  o  jejím vztahu ke katolictví nebo k  indické filozofii.
 
== Monografie z oboru archeologie ==
* ''Liberecký kraj v pravěku.''. Severočes. museum, Liberec, 1951
* ''Pravěk Ústeckého kraje.''. KNV, Ústí n. L., 1952
* ''Einführung in die Frühgeschichte der Slawen.''. Wiesbaden 1970
* ''Přemyslovský Libušín.''. Academia, Praha, 1973
* ''Objevy ve světě dávných Slovanů.''. Odeon, Praha, 1977
* ''Svět dávných Slovanů.''. Artia, Praha, 1983
* ''Čechy v době slovanské'' (sestavovatelsestavitel). Archeologický ústav ČSAV, Praha, 1984
* ''Svět slovanských bohů a démonů.''. Panorama, Praha, 1990
* ''Přemyslovská Budeč.''. Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 1995
 
== Externí odkazy ==
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Váňa, Zdeněk}}
 
[[Kategorie:Čeští archeologové]]
[[Kategorie:Narození 1924]]