Války o rakouské dědictví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
obrázky
Řádek 25:
== Pozadí a příčiny ==
<!-- {{Podrobně|Příčiny válek o rakouské dědictví}} -->
[[Soubor:Europe 1740 en.png|thumb|left|Mapa Evropy před rokem 1740, kdy bylo [[Slezsko]] jednou ze [[Země Koruny české|zemí Koruny České]]]]
[[Soubor:Johann Gottfried Auerbach 004.jpg|thumb|left|150px|Císař Karel VI.]]
Během [[Válka o španělské dědictví|války o španělské dědictví]] uzavřel tehdejší císař [[Leopold I.]] se svými syny dohodu o [[nástupnictví]] označovanou tradičně jako [[Pactum mutuae succesionis]]. Předpokládal totiž, že založí nové habsburské rodové větve, starší [[Josef I. Habsburský|Josef]] ve střední Evropě a mladší [[Karel VI.|Karel]] ve [[Španělsko|Španělsku]]. Kromě vzájemného následnictví v případě vymření mužských členů rodiny bylo poprvé zmíněno nástupnické právo žen.
 
Řádek 35:
 
== První slezská válka ==
<!-- {{Podrobně|První slezská válka}} -->[[Soubor:KaiserinRitratto di Maria TheresiaTeresa (HRR)d'Austria - Mattei.jpgjpeg|thumb|left|150px|Marie Terezie před rokem 1740]]
Slezsko patřilo Habsburkům po vymření [[Piastovci|Piastovského rodu]] díky sankcím z 19. dubna 1713, které vytvořil císař [[Karel VI.]] Během císařovy doby byla existence sankce obecně potvrzena německými státy. S následujícím úmrtím císaře si však Prusko začalo klást na Slezsko nárok.
 
Řádek 47:
 
== Bavorsko-rakouská válka ==
[[Soubor:CharlesFrancouzi VII,a HolyBavoři Romanútočí Emperorna Prahu 1741.PNGgif|thumb|150px|CísařFrancouzi [[Karela VII.Bavoři Bavorský|Karelútočí VII.]]na Prahu roku 1741]]
V létě [[1741]] vpadla do [[Horní Rakousy|Horních Rakous]] a posléze do [[Čechy|Čech]] spojená [[Bavorské kurfiřtství|bavorsko]]-[[Francouzské království|francouzská]] vojska. [[26. listopad]]u byla obsazena [[Praha]] a [[9. prosinec|9. prosince]] 1741 byl bavorský kurfiřt českými [[stavy]] provolán králem. Tento vývoj přiměl [[Saské kurfiřtství|Sasko]] ke změně dosavadní koalice. Saskému [[kurfiřt]]ovi byla za podporu císařské volby [[Karel VII. Bavorský|Karla Albrechta]] nabídnuta [[Morava]], která měla být zároveň povýšena na království, a [[Dolní Rakousy]]. Karel Albrecht byl v lednu [[1742]] skutečně zvolen císařem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a korunován svým bratrem kurfiřtem a [[arcibiskup]]em [[Kolín nad Rýnem|kolínským]].
 
Řádek 53:
 
== Druhá slezská válka ==
<!-- {{Podrobně|Druhá slezská válka}} -->[[Soubor:AntoineBattle Pesneof -Fontenoy Friedrich der Große als Kronprinz (1739)03.jpg|thumb|leftvlevo|upright|PruskýVítězství králFrancouzů [[Fridrichnad IIBrity v bitvě u Fontenoy 11. Veliký]]května 1745]]
Po zvolení [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka Štěpána]] císařem a zneutralizování [[Bavorské kurfiřtství|Bavorska]] vycítila [[Marie Terezie]] šanci na obnovení své vlády nad [[Slezsko|Slezskem]]. Porážka pruského panovníka [[Fridrich II. Veliký|Friedricha II.]] měla zároveň zabezpečit habsburskou [[hegemonie|hegemonii]] v Říši. V lednu [[1745]] byla ve [[Varšava|Varšavě]] uzavřena protipruská koalice složená z [[Spojené království|Velké Británie]], [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]], [[Spojené provincie nizozemské|Nizozemska]], [[Saské kurfiřtství|Saska]] a [[Polsko-litevská unie|Polska]].