Jiří Langer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Mezi chasidy: drobnosti; chybějí zdroje; min. č.; pryč beletrist. slova bez informace
m →‎Mezi válkami: min. čas, drobnosti
Řádek 66:
 
== Mezi válkami ==
Bratr František se s Jiřím znovu shledáváshledal dva roky po skončení první světové aválky; uzří, že se změnil;ten jebyl již vzhledu evropského, nenosil klobouk stále na hlavě a po pejzech už nebylo ani stopy. A dokonce, ač by dle chasidských zásad neměl, studoval nyní knihy tištěné nehebrejským písmem, české i německé. Některé věci se avšak příliš nezměnily – stáleStále se držel svého náboženského cítění a dodržoval všechny zvyky, včetně těch převzatých od chasidů a jedl jen košer stravu doma či v chasidské jídelně připravenou.
 
V této době také vydávávydal knihu Die Erotik der Kabbala, pod vlivem [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]] kombinujekombinoval židovskou mystiku s psychoanalýzou; zejména hledal spojitost s erotickou symbolikou. Jeho přímočarost a nekritičnost vůči Freudovým tezím však způsobily, že toto dílo příliš hodnotné není.
 
Mezi válkami učíučil na pražské židovské škole, jebyl úředníkem Ústředního svazu sionistického a Židovského národního fondu. V tomto období se rodízrodilo jeho celoživotní přátelství s [[Max Brod|Maxem Brodem]].<ref name="KBK">{{Citace elektronické monografie|příjmení=CHURAŇ|jméno=M. et al|titul=KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století|url=http://www.libri.cz/databaze/kdo20/|vydavatel=[[LIBRI]]|datum přístupu=2011-04-17}}</ref>
 
Psal také básně v [[Hebrejština|hebrejštině]], tehdy prý snad jediný hebrejský píšící básník západní Evropy. Vedle hebrejštiny a hlavních evropských jazyků ovládal i [[jidiš]], [[Aramejština|aramejštinu]] a [[Arabština|arabštinu]].<ref name="KBK"/> V roce 1929 debutoval se sbírkou ''Pijutim ve-širej jedidut'' (Básně a písně přátelství). Druhá sbírka ''Me'at cori'' (Kapka balzámu) byla vydána až posmrtně v r. [[1943]] v&nbsp;[[Tel Aviv|Tel Avivu]]. Základním poselstvím jeho poezie, dle [[Miriam Drorová|Miriam Drorové]], je: „Člověk i vesmír jsou v moci sil, jež nemohou ovlivnit. Člověk své činy v hlubším smyslu vůbec neřídí a jedná jako ve snu, z kterého se nemůže probudit, třebaže se o to pokoušejí proroci, mystici, básníci a filozofové. Lidským údělem je žít na kraji propasti a s tímto údělem zůstává člověk zcela sám.“