Brestlitevský mír: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
"Ukončení utrpení obyvatel" největší nesmysl, v následné občanské válce zemřelo mnohem více Rusů než v první světové válce značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
'''Brestlitevský mír''' z [[3. březen|3. března]] [[1918]] byla [[mírová smlouva]], která potvrzovala vítězství [[Centrální mocnosti|ústředních mocností]] na [[Východní fronta (první světová válka)|Východní frontě]] během [[První světová válka|první světové války]] po vojenské porážce a [[Říjnová revoluce|bolševické revoluci]] a následné [[kapitulace|kapitulaci]] [[Rusko|Ruska]].
Po [[Říjnová revoluce|revoluci]] [[Rusko]] odmítlo účast ve válce, ale zároveň i [[Trojdohoda|Dohodou]] navrhovanou mírovou smlouvu. Ruští vojáci už nechtěli cedit vlastní krev za mocenské zájmy monarchů, šlechty a kapitalistů. Ruská fronta se rozpadla, čehož využily [[Německo]] s [[Rakousko-Uhersko|Rakouskem-Uherskem]] k rozsáhlému útoku. Jeho výsledkem bylo dobytí zpět území, z nichž byly v předchozích letech vytlačeny carskou armádou, tj. území dnešního [[Polsko|Polska]], a získání oblasti, na kterých je dnes [[Ukrajina]] a [[Baltské státy|Pobaltí]], jakož i bývalou [[Kars]]kou oblast v [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]]. [[Sovětský svaz|Sovětská]] vláda tak byla [[3. března]] [[1918]] v [[Brest (Bělorusko)|Brestu Litevském]] v dnešním [[Bělorusko|Bělorusku]] nucena podepsat smlouvu o daleko nevýhodnějším příměří, než jaké jí bylo původně navrhováno. V ní Rusko uznalo právo ústředních mocností na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontu]], kde se schylovalo k rozhodujícím bojům první světové války.<ref name="pacner37">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| |||