Jan Axamit: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Autoritní data přesunuta na Wikidata |
m +portál +kat |
||
Řádek 2:
{{Infobox - osoba
| titul před = [[Doktor medicíny|MUDr.]]
| jméno = Jan Axamit
| obrázek = Jan Axamit (1870-1931).jpg
Řádek 13 ⟶ 14:
| citát =
}}
== Život ==
Překládal staroperskou poezii, kterou tiskl v ''Osvětě''. Vynikl jako archeolog. Pracoval v Prehistorickém odboru SPSČa, za [[První světová válka|I. světové války]] krátce vedl pravěké oddělení [[Národní muzeum|Národního muzea]]. Od roku 1918 byl konzervátorem památkové péče. Spolupracoval se Státním archeologickým ústavem v Praze na výzkumech jeskyní Českého krasu. Jeho badatelská činnost směřovala k archeologickému výzkumu okolí Prahy, a byl to zejména [[Tetín (okres Beroun)|Tetín]], [[Kazín]], [[Libušín]], Hloubětín, Džbán v Šárce, Děvín, [[Levý Hradec]], hradiště u Klukovic, [[Oppidum Závist|Závist]]. Zachránil jedinečnou keramiku z Kloboučku nad Zlíchovem, kudy dnes vede silnice na Barrandov. Nejvýznamnější je jeho studium [[Eneolit na území Česka|eneolitu]]. Podle poznatků z Kazína zavedl pojem [[Řivnáčská kultura|řivnáčské kultury]] a vypracoval její obsah. Zabýval se soustavou keltských pevností v Čechách, vztahy mezi dobou římskou a hradištní.▼
▲Překládal staroperskou poezii, kterou tiskl v ''Osvětě''. Vynikl jako archeolog. Pracoval v Prehistorickém odboru SPSČa, za [[První světová válka|I. světové války]] krátce vedl pravěké oddělení [[Národní muzeum|Národního muzea]]. Od roku 1918 byl konzervátorem památkové péče. Spolupracoval se Státním archeologickým ústavem v Praze na výzkumech jeskyní Českého krasu. Jeho badatelská činnost směřovala k archeologickému výzkumu okolí Prahy, a byl to zejména [[Tetín (okres Beroun)|Tetín]], [[Kazín]], [[Libušín]], Hloubětín, Džbán v Šárce, Děvín, [[Levý Hradec]], hradiště u Klukovic, [[Oppidum Závist|Závist]]. Zachránil jedinečnou keramiku z Kloboučku nad Zlíchovem, kudy dnes vede silnice na Barrandov. Nejvýznamnější je jeho studium [[Eneolit na území Česka|eneolitu]]. Podle poznatků z Kazína zavedl pojem [[Řivnáčská kultura|řivnáčské kultury]] a vypracoval její obsah. Zabýval se soustavou keltských pevností v Čechách,vztahy mezi dobou římskou a hradištní.
Největší vykopávkou Axamitovou byl Tetín, kde s dělníky vlastními penězi placenými získával celé nálezy a pečlivě zjišťoval vrstvy přesně podle kultur. Pojednání o bádenské kultuře zůstalo jen torzem práce, která měla shrnout jeho pojetí českého eneolitu. Jeho sbírka připadla v roce 1935 Národnímu muzeu.
== Reference ==▼
<references />▼
== Literatura ==
Řádek 26 ⟶ 29:
* Vl. Čtverák a kolektiv. Encyklopedie hradišť v Čechách (2003)
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 155| isbn = 80-7277-215-5 | strany = 149–150}}
▲== Reference ==
▲<references />
== Externí odkazy ==
Řádek 35:
{{Autoritní data}}
{{Portály|
{{DEFAULTSORT:Axamit, Jan}}
[[Kategorie:Muži]]▼
[[Kategorie:Narození 1870]]▼
[[Kategorie:Úmrtí 1931]]▼
[[Kategorie:Čeští lékaři]]
[[Kategorie:Čeští překladatelé]]
[[Kategorie:Čeští archeologové]]
[[Kategorie:CHKO Český kras]]
[[Kategorie:Narození 12. února]]
▲[[Kategorie:Narození 1870]]
[[Kategorie:Narození v Rychnově nad Kněžnou]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:
▲[[Kategorie:Úmrtí 19. listopadu]]
|