Česká severní dráha: Porovnání verzí

Přidáno 53 bajtů ,  před 2 lety
m
doplnění názvu města, + slovo
(vznik infoboxu, zatím provizorně)
m (doplnění názvu města, + slovo)
| strany = 34
| isbn = 978-80-86699-58-5
}}</ref> zatímco stavba již několik měsíců probíhala. Roku následujícího byla založena příslušná [[akciová společnost]] pod názvem ''{{Cizojazyčně|de|Böhmische Nordbahn}}'' ('''BNB'''), v&nbsp;jejímž předsednictvu opět zasedl hrabě Ernst von Waldstein-Wartenberg. V&nbsp;projektu se angažoval také například významný podnikatel ve stavebnictví [[Vojtěch Lanna]], jehož firma trať stavěla,<ref name="vlak-25">Vlak, s.&nbsp;25</ref> ten ovšem v&nbsp;lednu [[1866]] zemřel na srdeční slabost z&nbsp;přepracování a v&nbsp;díle pokračoval jeho syn. Stejně jako v&nbsp;případě TKPE a dalších drah, kapitál společnosti byl téměř výhradně německý, proto byl oficiálně používán tento název a přestože trať vedla územím Čech, dnešní známější forma názvu ''Česká severní dráha'' byla po dobu existence společnosti vždy druhořadá.
 
=== Výstavba prvních tratí ===
=== Neexistující tratě ===
[[Soubor:KŠ N3.JPG|náhled|Budova nádraží v Kamenickém Šenově (rok 2012)]]
Již na podzim [[1973]] byl ukončen provoz v&nbsp;úseku [[Svor]] – [[Cvikov]] (kvůli stavbě křižující [[silnice I/9]], kdy nezbyly prostředky na stavbu železničního mostu přes její zářez)<ref name="vlakopis-109">Vlakopis, s.&nbsp;109</ref> a o&nbsp;13 let později následoval i&nbsp;zbytek trati do [[Jablonné v Podještědí|Jablonného v Podještědí]]. Po&nbsp;roce [[1989]] byla celá trať snesena a jediným přeživším je pouze malý úsek trati vycházející ze Svoru směrem na Cvikov.<ref name="Jelen">{{Citace monografie
| příjmení = Jelen
| jméno = Miroslav