Smíšený les: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 217.75.213.20 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
Řádek 1:
[[Soubor:The Chase Wood - Newbury.jpg|náhled|Příklad smíšeného lesa - [[Newbury]], Anglie]]
'''Smíšený les''' jehugbruogbubguzáaerbgzubhnuwvzbuzgrezngýzwgwreje [[les]]ní porost se zastoupením [[Jehličnany|jehličnanů]] i [[Listnatý strom|listnáčů]]. Procentuální zastoupení žádného z druhů tvořících smíšený porost nepřesahuje 90 % (případně 95 % – viz níže nebo také heslo [[Monokultura]]). Smíšené lesy tvoří více něž 80 % celkové plochy našich lesů. Podíl monokultur (s příměsí do 10 %) tvoří necelých 20 % rozlohy našich lesů.<ref>http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2062/169/</ref> Za uplynulých padesát let se v našich lesích téměř zdvojnásobil podíl listnatých dřevin<ref>http://www.uhul.cz/zelenazprava/1998/334.php</ref>.
 
== Druhová skladba smíšených lesů ==
Řádek 8:
 
== Ekologická stabilita smíšených lesů ==
Smíšený les bývá považován v podmínkách [[Střední Evropa|střední Evropy]] za nejstabilnější lesní [[biom]]{{Doplňte zdroj}}, který je většinou nejlépe schopen odolávat běžným výkyvům [[Mírnýmírný podnebný pás|mírného klimatu]]. Jeho pestřejší druhová skladba umožňuje snadněji odolávat živelním [[katastrofa|katastrofám]] ([[polom]]ům), ale také [[Škůdce|škůdcům]]. Zvýšená odolnost proti biotickým škůdcům bývá zdůvodňována většími vzdálenostmi jednotlivých jedinců hostitelského druhu. Škůdce je tak při jejich překonávání více vystaven přirozeným predátorům a nepříznivým podmínkám vnějšího prostředí než v monokultuře hostitelského druhu. Vyšší odolnost proti abiotickým škodlivým činitelům (bořivý [[vítr]], mokrý [[sníh]], [[námraza]]) je dána vyšší mechanickou odolností hlavních listnatých dřevin ([[buk]], [[dub]]) ve srovnání se [[smrk]]em nebo [[Borovice|borovicí]] (viz také [[Meliorační a zpevňující dřeviny]]). Ovšem tuto odolnost smíšeného lesa nelze paušalizovat. Buková monokultura může být na stejném stanovišti proti bořivému větru mnohem odolnější než smíšený smrko-jedlový, osikovo-smrkový nebo smrko-borový porost (tedy lesy tvořené dřevinami s nižší mechanickou odolností). Určujícím faktorem pro stabilitu porostů je vedle druhového složení zejména porostní výchova, ale i řada dalších vlivů.<ref>http://lesprace.silvarium.cz/content/view/964/98/</ref>
 
Významné je příznivější působení smíšených lesů na lesní půdy, zejména ve srovnání s jehličnatými monokulturami, které lesní půdy jednostranně ochuzují, okyselují a mohou přispívat až k [[podzol]]izaci lesních půd.