Moravský Krumlov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
šablona Počet obyvatel, typografie, přesun
Řádek 28:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Moravský Krumlov |lat_deg=49 |lat_min=2 |lat_sec=56 |lon_deg=16 |lon_min=18 |lon_sec=47 |float=center}}
}}
'''Moravský Krumlov''' ([[Němčina|německy]] ''Mährisch Kromau'')<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hosák
| jméno = Ladislav
Řádek 41:
| isbn = 80-200-1225-7
| jazyk =
}}</ref>) je město v [[Okres Znojmo|okrese Znojmo]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 27&nbsp;km jihozápadně od [[Brno|Brna]] na řece [[Rokytná (řeka)|Rokytná]]. Má rozlohu 49,57&nbsp;km² a žije zde téměř{{Počet 6&nbsp;tisícobyvatel}} obyvatel. Jeho historické jádro, a to i přes těžké poškození na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]], se stalo [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].<ref>[http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html]</ref> Jedná se o [[vinařská obec|vinařskou obec]] ve [[Znojemská vinařská podoblast|Znojemské vinařské podoblasti]] ([[viniční trať|viniční tratě]] Vinohrady, Jalovcová hora).
 
Jedná se o [[vinařská obec|vinařskou obec]] ve [[Znojemská vinařská podoblast|Znojemské vinařské podoblasti]] ([[viniční trať|viniční tratě]] Vinohrady, Jalovcová hora).
 
== Poloha ==
Řádek 51 ⟶ 49:
Region Moravskokrumlovska patří k jedněm ze stabilně osídleným územím vůbec. Doklady o osídlení pocházejí již z [[paleolit]]u. Mimořádně bohaté archeologické území bylo osídleno téměř ve všech obdobích [[pravěk]]u. Středověké osídlení je spojeno s hradem ''[[Rokyten (hradiště)|Rokyten]]'' v [[Rokytná (Moravský Krumlov)|Rokytné]], osídlení samotného města Moravského Krumlova je doloženo archeologickými nálezy ze 13. století. První písemná zmínka o panství a [[hrad]]u pochází až z roku [[1289]], ale je pravděpodobné, že město bylo založeno [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] jako opěrný bod jeho domény.
 
Místní jméno ''Krumlov'', je zmiňováno v [[Latina|latinsky]] psaném listě [[Rudolf Habsburský|Rudolfa Habsburského]] z 6. května [[1277]]. Přívlastek ''„Moravský“'' byl přidán kvůli odlišení od [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] v polovině [[17. století]]. Označení "krumm"„krumm“ pochází z [[němčina|němčiny]] a znamená "křivý"„křivý“. Je odvozeno od širokého meandru řeky [[Rokytná (řeka)|Rokytné]].
 
Roku 1289 stál v místě dnešního [[zámek (stavba)|zámku]] [[hrad]], který byl v polovině 13. století majetkem [[Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi|Bočka z Obřan]]. Smrtí jeho vnuka [[Smil z Obřan|Smila z Obřan]] roku [[1312]] jejich rod vymřel. Poté Moravský Krumlov přešel pod vládu krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], jenž jej dal v roce 1312 do zástavy [[Jindřich z Lipé|Jindřichovi z Lipé]]. Rod [[Páni z Lipé|pánů z Lipé]] patřil k nejvýznamnějším rodům v Čechách a na Moravě. Roku [[1319]] se Jindřich z Lipé stal nejvyšším [[Nejvyšší maršálek|maršálkem]] [[České království|Českého království]]. Tento úřad zastávali páni z Lipé po staletí a Moravský Krumlov patřil k jejich hlavním mocenským a hospodářským oporám. V roce [[1368]] hrad a město odkoupil [[Ješek z Kravař]], po něm ho zdědil jeho synovec [[Beneš z Kravař a Krumlova]]. [[Páni z Kravař]] drželi Moravský Krumlov do roku [[1437]], kdy ho získali zpět páni z Lipé, kteří ho vlastnili jej až do roku [[1622]]. V roce [[1536]] přijel na [[zámek (stavba)|zámek]] věhlasný lékař a přírodovědec [[Paracelsus]]. Sídlil v zámecké věži a léčil [[Jan III. z Lipé|Jana III. z Lipé]]. Za dva roky svého pobytu se mu jej nepodařilo uzdravit, napsal zde však několik významných spisů, např. třetí svazek díla [[Die grosse Wundersarznei]] a [[Astrologia magna]]. Dalším z hostů, který na zámku ošetřoval Čeňka z Lipé, byl v roce [[1571]] [[Johannes Crato z Krafftheimu]] (1519–1585), osobní lékař císařů [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]], [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] a [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]. Za pánů z Lipé byl zámek v druhé polovině 16. století [[renesance|renesančně]] přestavěn s arkádovým nádvořím o třech podlažích podle projektu italského architekta [[Leonardo Garo di Bisono|Leonarda Gara di Bisono]]. Posledním vlastníkem Moravského Krumlova z pánů z Lipé byl [[Pertold Bohobud z Lipé]]. Za jeho rozmařilého života upadlo panství do dluhů. Na zámku byly chovány desítky ušlechtilých koní i exotických zvířat. Byla tu krytá jízdárna a velká obora. Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl Pertold jako moravský direktor odsouzen k smrti a jeho majetek konfiskován. Před rozsudkem však utekl do exilu, kde zemřel jako žebrák.<ref>Ivana Mudrová – Epopej je pýchou Krumlova, MF DNES, 3.5.2002</ref>
Řádek 57 ⟶ 55:
Roku [[1624]] koupil krumlovský majetek od císařské komory za 600 tis. zlatých [[Gundakar z Lichtenštejna|Gundakar z Liechtensteina]]. [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnům]] se podařilo, aby krumlovské panství bylo prohlášeno za jejich dědičné knížectví (potvrzeno [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]]). Lichtenštejnové pak drželi Moravský Krumlov až do roku 1908. Listinou z 20. června [[1644]] upravili znak, který vylepšili o svůj erb a knížecí korunu. města, zavedli úřední jazyk [[Němčina|němčinu]], přáli však rozvoji řemeslnických [[cech]]ů. Krumlovští Lichtenštejnové si vedli jako dobří hospodáři na svém panství. Gundakar se pokusil město společně s panstvím [[Uherský Ostroh]] přeměnit na suverénní knížectví Liechtenstein, ale nezávislé knížectví pro odpor moravských stavů nepřečkalo Gundakarovy nástupce. Lichtenštejnové přetvořili zámecký areál, prováděli dílčí úpravy v jeho interiérech, kde modernizovali obytné prostory, přistavěli zámeckou kapli, založili zámecký park. V Moravském Krumlově pak nechali vystavět [[Kaple svatého Floriána (Moravský Krumlov)|kapli svatého Floriána]], opravili [[Kostel Všech svatých (Moravský Krumlov)|farní kostel Všech svatých]] a rovněž i klášterní [[Kostel svatého Bartoloměje (Moravský Krumlov)|kostel svatého Bartoloměje]].
 
Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] byl Moravský Krumlov vylidněný, vypálený a rozbořený. V roce [[1645]] zde drancovala 26 týdnů švédská vojska. 25. dubna [[1690]] zachvátil město požár a skoro celý Moravský Krumlov vyhořel. Na základě této události byl patronem svatý Florián, kterému byla zasvěcena i nově vybudovaná kaple sv. Floriána v roce [[1695]] nad městem. 23. listopadu [[1805]] navštívil zámek [[Napoleon Bonaparte]], táhnoucí se svým vojskem ke [[Slavkov u Brna|Slavkovu]]. Od 14. června do 30. října [[1809]] tábořilo u Krumlova asi 10 000 francouzských vojáků. V letech [[1866]]–[[1867]] sem vtrhla pruská vojska při [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. V roce [[1908]] bylo panství Lichtenštejnů prodáno spřízněnému rodu [[Kinští|Kinských]], kteří jej vlastnili až do roku [[1945]].
Po Bílé hoře byl Moravský Krumlov vylidněný, vypálený a rozbořený. V roce [[1645]] zde drancovala 26 týdnů švédská vojska.
 
25. dubna [[1690]] zachvátil město požár a skoro celý Moravský Krumlov vyhořel. Na základě této události byl patronem svatý Florián, kterému byla zasvěcena i nově vybudovaná kaple sv. Floriána v roce [[1695]] nad městem.
 
23. listopadu [[1805]] navštívil zámek [[Napoleon Bonaparte]], táhnoucí se svým vojskem ke [[Slavkov u Brna|Slavkovu]]. Od 14. června do 30. října [[1809]] tábořilo u Krumlova asi 10 000 francouzských vojáků. V letech [[1866]]–[[1867]] sem vtrhla pruská vojska při [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]].
 
V roce [[1908]] bylo panství Lichtenštejnů prodáno spřízněnému rodu [[Kinští|Kinských]], kteří jej vlastnili až do roku [[1945]].
 
7. a 8. května 1945 město bombardovala [[Rudá armáda]] a při náletu bylo zasaženo 383 domů, z toho 113 zničeno do základů. Po válce se do [[zámek (stavba)|zámku]] soustředily úřady z rozbořeného náměstí. Do prvního patra se nastěhoval místní okresní [[Okresní národní výbor|národní výbor]], sídlily zde další úřady. Úředníci úřadovali v zámeckém vybavení po Kinských. Mobiliář byl pak později svezen na několik zámků, největší část vybavení je uložena na [[Lysice (zámek)|zámku v Lysicích]]. Na krumlovském zámku pak sídlila [[československá armáda]], za které hořelo v několika různých zámeckých prostorách, do roku [[1963]] pak zde byl národní podnik [[Konekta]], který se zabýval zpracováváním zahradního nábytku. Od roku [[1963]] zde bylo umístěno učiliště s internátem [[železniční stavitelství v Brně|Železničního stavitelství v Brně]], které zde sídlilo až do převratu. Po roce 1989 je zámek trvale v soukromých rukách.
 
V roce [[1950]] byla městu zapůjčena plátna [[Alfons Mucha|Muchovy]] [[Slovanská epopej|Slovanské epopeje]], jež byla v letech [[1963]]–[[2011]] vystavena na [[Moravský Krumlov (zámek)|zámku]] v Rytířském sále a v kapli.
 
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Moravském Krumlově}}
[[Soubor:Moravský Krumlov - kostel sv Bartoloměje a bývalý klášter.jpg|náhled|kostelKostel sv. Bartoloměje<br />s &nbsp;bývalým klášterem]]
* [[Soubor:Moravský Krumlov - kaple svatého Floriána obr1.jpg|náhled|poutníPoutní kaple sv. Floriána]]
* [[Moravský Krumlov (zámek)|Zámek v Moravském Krumlově]] - zámek v severní části města
* [[Kostel Všech svatých (Moravský Krumlov)|Kostel Všech svatých]] – farní kostel zmiňovaný poprvé roku [[1248]]
* [[Lichtenštejnská hrobka (Moravský Krumlov)|Lichtenštejnská hrobka]] – empírová stavba opatřená [[Liechtensteinové|lichtenštejnským]] erby a stromem života. Hrobka byla vystavěna Eleonorou z Liechtensteinu pro ostatky jejího manžela knížete [[Karel z Lichtensteinu|Karla z Lichtensteina]] a ostatních členů rodiny. Olejomalbu Krista Pána na kříži zhotovil vídeňský malíř [[Hubert Maurer]].
* Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela Všech svatých – socha barokního světce v podživotní velikosti z mušlového vápence z druhé čtvrtiny [[18. století]]. Socha byla v roce [[2011]] restaurována.
 
* [[Kostel svatého Bartoloměje (Moravský Krumlov)|Klášter s kostelem svatého Bartoloměje]] - kostel na Klášterním náměstí, dříve byl jeho součástí klášter Augustiniánů.
* Knížecí dům – nejstarší dochovaný dům na náměstí T. G. Masaryka. Jde o reprezentativní městský palác nižší šlechty, jenž získal svou podobu na počátku [[17. století]] spojením dvou domů. Po roce [[1614]] připadl dům do majetku manželky majitele panství, Marii z Lipé, poté přešel dům do držby knížete Gundakara z Liechtensteina, který zde pravděpodobně zřídil sídlo pro své úředníky. Roku [[1690]] vyhořel, v roce [[1692]] byl opraven, později byl sídlem Městské spořitelny. V letech [[1957]]–[[1960]] prošel rozsáhlou rekonstrukcí, aby zde mohlo být umístěno muzeum Moravský Krumlov, které prostor využívá dodnes společně s Městským kulturním střediskem a soukromými firmami.
 
* [[Kaple svatého Floriána (Moravský Krumlov)|Kaple svatého Floriána]] – výrazná dominanta východně nad městem. Kaple je zasvěcena [[Svatý Florián|sv. Floriánovi]], jehož si občané města zvolili po zhoubném požáru v roce [[1690]] za patrona města. Je postavena ve slohu klasicizujícího baroka. Na hlavním oltáři je [[J. J. Gutwein|Gutweinův]] obraz sv. Floriána, pod jehož nohami je ve vedutě vyobrazeno město kolem roku [[1700]]. Ke kapli se vztahuje legenda o záchraně života [[kníže]]te Antonína Floriána z Liechtensteina, pod kterým se splašil kůň. Jako díkůvzdání za záchranu života dal podle pověsti kníže na kopci postavit kapli. Stavba kaple byla prováděna mezi lety [[1695]] až [[1697]]. Za [[Napoleon Bonaparte|napoleonských]] válek byla kaple v roce [[1809]] zpustošena francouzskými vojáky, až v roce [[1834]] byla znova vysvěcena. Prvorepublikovou tradici zde mají tradiční poutě na první neděli po svátku sv. Floriána. V jedné z věží jsou uchovávány listiny a písemnosti pro další generace.
* Městské opevnění – částečně dochovaný hradební systém na obvodu vnitřního města, v jádru ze [[13. století]] s pozdějšími úpravami. V roce [[1645]] bylo pobořeno Švédy. Zajímavý úsek je [[parkán]]ové zdi s poloválcovitou baštou vybavenou klíčovými střílnami, dále [[parkán]] na severním obvodu města. V současnosti dosahuje výše 4 – 5 m, zeď je z lomového kamene a kvádrů. Součástí opevnění byly i tři brány, ze kterých se částečně dochovala tzv. tulešická brána se znatelným padacím mostem v budově [[zámek (stavba)|zámku]] (původní přístup do města), dochovaná tzv. severní brána při pěšině na střelnici v čp. 113 a nedochovaná tzv. rakšická brána s hranolovou věží mezi budovami dnešního gymnázia. Vlastní brána byla po roce [[1850]] z důvodu rozšíření dopravy zrušena, hranolová pozdě [[gotika|gotická]] pětipodlažní věž zde stála do roku počátku [[20. století]].
Řádek 90 ⟶ 79:
* [[Kaple Narození Panny Marie (Polánka)|Kaple Narození Panny Marie]] – kaple v centru Polánky.
 
V roce [[1950]] byla městu zapůjčena plátna [[Alfons Mucha|Muchovy]] ''[[Slovanská epopej|Slovanské epopeje]]'', jež byla v letech [[1963]]–[[2011]] vystavena na [[Moravský Krumlov (zámek)|zámku]] v Rytířském sále a v kapli.
== Osobnosti ==
 
== Osobnosti ==
=== Rodáci a zdejší osobnosti ===
* [[Beneš z Kravař a Krumlova]] († 1398)
* [[Maxmilián Jakub Mořic z Lichtenštejna]] (25. července 1641 – 21. dubna 1709, Moravský Krumlov), pochován je v loretánské kapli [[Kostel svatého Bartoloměje (Moravský Krumlov)|klášterního kostela]]. Stavbu kaple realizoval v roce 1707. V kapli je též pochována jeho druhá manželka vévodkyně [[Eleonora Markéta Holštejnská]].
* Ing. arch. [[Bohumír Čermák|Bohumír František Antonín Čermák]] (1882–1961), architekt a stavitel projektů i v Moravském Krumlově
* [[Leopold Raimund Čiháček]] (Czihaczek) (31. 8. 1842 - 20. 2. 1929 Vídeň), inženýr, vrchní inspektor Severní dráhy
* [[Gundakar z Lichtenštejna]] (1586–1658), majitel panství, zakladatel tzv. malého (Gundakarova) majorátu v Moravském Krumlově
* [[Jan Jiří Guttwein]] (?–1718), malíř a [[mědirytec]]. Mezi lety 1698–1714 působil v Moravském Krumlově. Autor oltářního obrazu ''Umučení sv. Bartoloměje'' v kostele sv. Bartoloměje a veduty města.
Řádek 113 ⟶ 104:
* [[Jiří Němec (politik)|Jiří Němec]] (* 1971), zemědělec, komunální politik
* [[Gustav Obrlik]] (1905–1943), poslanec
* MUDr. [[Mořic Odstrčil]] (* 1843, Bezdězí – 1923, Moravský Krumlov), lékař a vlastenecký činitel
* Plukovník in memoriam [[Adolf Opálka]] (*1915 - 19421915–1942), československý válečný hrdina, člen skupiny, která se podílela na přípravě a provedení [[Atentát na Heydricha|atentátu na zastupujícího říšského protektora]] [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]].
* JUDr. [[Václav Perek]] (1859–1940), moravský advokát, národní činitel. Přišel do Moravského Krumlova v roce [[1890]]. Podporoval české spolky a reprezentoval českou komunitu v etnicky smíšeném Krumlově. Byl zakládajícím členem místního [[Sokol (spolek)|Sokola]] a předsedou místního odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu.
* [[František Rydval]] (1909–1970), kněz, básník a malíř
Řádek 122 ⟶ 113:
* [[Alois Stehlík]] (1877–1945), učitel, vlastivědný pracovník, paleontolog, první ředitel měšťanské školy v Moravském Krumlově. Od roku [[1919]] člen správní komise a následně člen zastupitelstva a rady za Čsl. stranu socialistickou. Odborný pracovník diluviálního oddělení [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]]. In memoriam jmenován čestným občanem Moravského Krumlova.
* [[Hans Tichý]] (1881–1955), poslanec, senátor, starosta, fotograf
* [[Antonín Ugwitz]] (1854–1907), učitel, český vlastenec, spolkový pracovník, autor "''Příběhů města Moravského Krumlova a sousední vesnice Rokytné''" z roku [[1883]].
* [[Drahomíra Vihanová]] (* 1930), filmová režisérka a scenáristka
* [[Libor Zelníček]] (* 1965), fotbalista, trenér
* [[Dagmar Zvěřinová]] (* 1953), manažerka, senátorka
* Leopold Raimund Čiháček (Czihaczek) (31.8.1842 - 20. 2. 1929 Vídeň), inženýr, vrchní inspektor Severní dráhy
 
=== Starostové ===
* Michael Warneke -(1902–1909), německý starosta v letech 1902 až 1909
* [[Heinrich Kaniak]] -(1909–1919), kategoricky vystupoval proti zřízení české měšťanské školy v Moravském Krumlově, ve funkci starosty byl od r. 1909 do r. 1919
* dr. Josef Kopřiva, po roce 1919 první poválečný starosta, ale kvůli intervenci německých radních vzdal se svého úřadu.
* Josef Brothánek
* Richard Filla
* Antonín Kašpárek (1925 - 19291925–1929)
* Antonín Kašpárek (1929 - 19351929–1935)
* Antonín Kašpárek (1935 - 8. října 1938)
* JUDr. Štěpán Grohschmiedt, povoláním advokát a právni poradce hraběte Rudolfa Kinského
* K. Balcar
* Jiří Brauner
* Bartoloměj Pitlach (1998 - 20021998–2002)
* Bartoloměj Pitlach (2002 - 20062002–2006), dirigent Smíšeného pěveckého sboru Karla Němečka.
* Jaroslav Mokrý (2006 - 20102006–2010)
Současným starostou je od roku 2010 Mgr. Tomáš Třetina.
 
Předchozím starostou byl Jaroslav Mokrý (* [[1. listopad]] [[1945]]). Do funkce byl zvolen v roce [[2006]]. Stál v čele petiční akce proti přestěhování [[Alfons Mucha|Muchovy]] [[Slovanská epopej|Slovanské epopeje]] ze zámku v Moravském Krumlově do [[Praha|Prahy]].<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=342402 Zpráva ČTK na serveru České noviny ze 4. 11. 2008]</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/starosta-krumlova-radi-nedavat-muchovu-epopej-tam-kde-si-mafiani-vypaluji-domy-199-/brno.asp?c=A081017_142227_brno_dmk Starosta Krumlova radí nedávat Muchovu epopej tam, kde si mafiáni vypalují domy], idnes.cz, 17. října 2008</ref><ref>[http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/praha-chce-epopej-i-pres-pozar-vystaviste20081020.html Praha chce Epopej i přes požár Výstaviště]</ref> V roce 2008 neúspěšně kandidoval do krajského zastupitelstva Jihomoravského kraje za ODS.<ref>[http://www.ods.cz/volby2008/kandidatka.php?kraj=85 Jihomoravský kraj, Kandidáti ODS do krajského zastupitelstva pro volby 2008]</ref>
 
== Místní části ==
Řádek 154 ⟶ 144:
 
== Okres Moravský Krumlov ==
Až do roku 1960 byl Moravský Krumlov okresem, který čítal následující obce :
 
Až do roku 1960 byl Moravský Krumlov okresem, který čítal následující obce :
 
[[Běhařovice]]&nbsp;•
Řádek 218 ⟶ 207:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
Řádek 282 ⟶ 270:
* http://dokrumlova.cz/ Turistický informační portál
* http://www.mkrumlovsko.cz/ Regionální portál Moravský Krumlov a okolí
 
 
{{Části české obce}}