Jevišovice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava textu + galerie
šablona Počet obyvatel, typografie, odkazy, úroveň sekce
Řádek 29:
| nadmořská výška = 352
}}
'''Jevišovice''' ({{Vjazyce|de}} ''Jaispitz'')<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hosák
| jméno = Ladislav
Řádek 42:
| isbn = 80-200-1225-7
| jazyk =
}}</ref>) jsou město v [[Okres Znojmo|okrese Znojmo]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 16&nbsp;km severozápadně od [[Znojmo|Znojma]] na řece [[Jevišovka (řeka)|Jevišovce]]. Žije zde 1{{Počet 200obyvatel}} obyvatel. Díky zachovalé barokní zástavbě z 18. století bylo historické jádro města roku 1990 vyhlášeno [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[město|města]].<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>
 
Město je přirozeným centrem mikroregionu Jevišovicko a je také sídlem [[Dobrovolný svazek obcí Jevišovicka|Dobrovolného svazku obcí Jevišovicka]], které bylo zřízeno v roce [[2002]].
 
 
== Historie ==
Krajina v okolí Jevišovic byla osídlena už od pradávna. První zmínka o tomto městu pochází z roku [[1286]], kdy město patřilo [[Boček z Jevišovic|Bočkovi z Kunštátu]]. Později se Jevišovice staly centrem [[husitství]] na jihozápadní Moravě. [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|Páni z Kunštátu]] sídlo drželi až do svého vymření po meči v roce [[1587]], kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z [[Minstrberské knížectví|Minsterberka]]. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření tohoto rodu v roce [[1649]]. Císař pak zámek i s panstvím prodal v roce 1649 [[Louis Raduit de Souches|Ludvíku Raduitovi de Souches]], proslulému jako [[Obléhání Brna (1645)|obránci Brna]] proti Švédům (v regionu známý mj. jako zakladatel poutní [[kaple]] v nedalekých [[Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]])<ref>Ottův slovník naučný, díl 13.; Praha, 1898 (reprint 1998), s. 305 ISBN 80–7185–158–2</ref>). V 18. a 19. století patřily Jevišovice původně španělské šlechtické rodině [[Ugartové|Ugartů]]. Ugartové své hlavní sídlo přenesli do [[Jevišovice (nový zámek)|nového zámku]], centrum městečka ale na vlastní náklady obohatili o stavbu [[Kostel svatého Josefa (Jevišovice)|kostela sv. Josefa]] a [[Sýpka Jevišovice|sýpku]] na náměstí.
 
Samotné Jevišovice byly vždy moravskýmnárodnostně českým městem (roku 1880 zde žilo z 1237 obyvatel 1231 občanů české národnosti, roku 1930 z 1092 obyvatel 1053 občanů české národnosti), kde se dařilo nejrůznějším živnostem, řemeslům (existovalo zde 8 cechů) a spolkům (v roce 1898 došlo například k ustavení [[Sokol (spolek)|Sokola]]). Zajímavé je historické jádro města s budovami z 18. a 19. století a řada soch, převážně z 18. století (od roku 1990 městská památková zóna). V regionální historii byl významnou osobností starosta, ředitel školy a náčelník Sokola [[František Štursa]] (1882–1943), který byl jako organizátor [[Československý odboj (1939–1945)|odboje za druhé světové války]] umučen v Německu. Má pamětní desku na budově základní školy a jeho jméno nese i hlavní jevišovické náměstí. Nedaleko Jevišovic se nachází přehrada, vystavěná v letech 1894–1897 jako zábrana proti povodním, která patří k nejstarším ve střední Evropě.
 
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Jevišovicích}}
=== Starý hrad u Jevišovic ===
:{{Podrobně|Starý hrad v Jevišovicích}}
 
:{{Podrobně|Starý hrad v Jevišovicích}}
 
Proti dnešnímu Starému zámku v Jevišovicích se na ostrohu na protějším břehu [[Jevišovka (řeka)|Jevišovky]] již v [[katastrální území|katastru]] obce [[Střelice (okres Znojmo)|Střelice]] nalézá významná [[archeologická lokalita]] – výšinné sídliště. Využívané bylo s přestávkami od [[eneolit]]u do [[středověk]]u, kdy byl místní [[hrad]] roku [[1421]] zničen a nahrazen hradem v Jevišovicích. Zdejší výkopy moravského [[archeolog]]a [[Jaroslav Palliardi|Jaroslava Palliardiho]] významně přispěly k poznání [[chronologie]] období eneolitu v [[Česko|Česku]].<ref>[http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/ISAD/sas/info.php?ID=33-22-05/8 NPU, Jevišovice]</ref>
 
=== [[Starý zámek Jevišovice|Starý zámek]] ===
{{Podrobně|Starý zámek Jevišovice}}
Nachází se na skalnatém ostrohu nad údolím [[Jevišovka (řeka)|Jevišovky]], kde byl vybudován Sezemou z Kunštátu mezi roky [[1423]]–[[1426]] náhradou za zbořený „[[Starý hrad v Jevišovicích|Starý hrad]]“ na protějším břehu. [[Hrad]] je připomínaný poprvé roku [[1432]] a již nedlouho poté, roku [[1468]] odolal pokusu o dobytí vojskem [[Seznam uherských králů|uherského krále]] [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. Nápis na schodišťové věži z roku [[1564]] svědčí o tom, že jevišovická větev pánů z Kunštátu přestavěla hrad v 16. století na [[renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]]. [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|Kunštáti]] sídlo drželi až do svého vymření po meči v roce [[1587]], kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření rodu v roce [[1649]]. Císař pak zámek i s panstvím prodal Ludvíku Raduitovi de Souches. On a jeho potomci realizovali před rokem [[1686]] raně [[baroko|barokní]] přestavbu zámku. Její součástí je raně [[baroko|barokní kaple]] [[Ludvík IX. Francouzský|sv. Ludvíka]] se zachovalým mobiliářem. Stavební úpravy na zámku provedla v 19. století i hrabata Ugarte, v jejichž držení byl zámek v letech 1736–1879. Jeho posledními soukromými majiteli byli Offenheimové z Potexinu, kteří jej drželi v letech 1916-1939 a po nich hrabata [[Larischové|Larisch-Mönnich]].
 
V současnosti zámek patří [[Moravské zemské muzeum|Moravskému zemskému muzeu]] v [[Brno|Brně]] a je veřejnosti přístupný. Součástí expozic je zámecká kaple sv. Ludvíka, prezentace hradní kuchyně či archeologická sbírka [[František Vildomec|Františka Vildomce]], významného amatérského [[archeologie|archeologa]] působícího na Znojemsku v 1. polovině 20. století; v Předzámčí je vlastivědná expozice Jevišovicka.
 
=== [[Jevišovice (nový zámek)|Nový zámek]] ===
{{Podrobně|Jevišovice (nový zámek)}}
Nachází se jihovýchodně od středu města, kde nechal počátkem 80. let 17. Louis Raduit de Souches století vybudovat dřevěný barokní lovecký zámeček. V roce 1879 dal na jeho místě Karel Locatelli postavit vídeňskými architekty objekt ve stylu [[windsor]]ské neogotiky, který se v nezměněné podobě dochoval dodnes. Jeho posledními soukromými majiteli byli Larischové-Mönnichové. Po roce [[1948]] je zámek využíván jako domov důchodců. Spolu s celoročně přístupným [[anglický park|anglickým parkem]] a hodnotnými [[Baroko|barokními]] a [[empír]]ovými sochami pohledově mimořádně působivý.
 
=== Kostel svatého Josefa ===
{{Viz téžPodrobně|Kostel svatého Josefa (Jevišovice)}}
[[Soubor:Jevišovice5.jpg|thumbnáhled|Kostel svatého Josefa]]
 
Farní kostel [[Svatý Josef|sv. Josefa]], mohutná empírová stavba z roku [[1830]], tvoří spolu se Starým zámkem pohledovou dominantu městečka. Nahradil zrušený kostel sv. Mikuláše, který stával na dnešním hřbitově. Každou neděli je zde sloužena [[Mše|mše svatá]].
Řádek 106 ⟶ 105:
 
== Současnost ==
V Jevišovicích je základní škola, která je spádová i pro několik dalších obcí, ve městě jsou bohaté spolkové, sportovní a kulturní aktivity. Z hospodářskách subjektů je v rámci celého [[Česká republika|Česka]] důležitá firma AGRO Jevišovice, a.s., která obhospodařuje rozsáhlé pozemky v České republice a na [[Ukrajina|Ukrajině]].<ref>[http://www.agd-jevisovice.cz/index.php?menu=3 AGRO Jevišovice]</ref> Je jedním z největších českých chovatelů kuřat, jediným českým a evropským chovatelem jatečních krokodýlů (na [[Krokodýlí farma Velký Karlov|farmě]] ve [[Velký Karlov|Velkém Karlově]])<ref>[http://www.agd-jevisovice.cz/index.php?menu=16 AGRO Jevišovice]</ref> a prostřednictvím dceřiné společnosti ZEVO provozovatel největší [[bioplyn]]ové stanice ve střední a východní Evropě (rovněž ve Velkém Karlově). Od roku 2011 je součástí holdingu [[Agrofert Holding]] [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]].
 
== Samospráva ==
Řádek 127 ⟶ 126:
| issn =
}}</ref>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
 
* KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 2.; Praha, 1997, s. 632–636 ISBN 80–85983–14–1
 
Řádek 142 ⟶ 141:
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Jevišovice}}
 
* [http://www.jevisovice.cz Oficiální stránky Jevišovic]
* [http://www.fotbaljevisovice.wz.cz Fotbal Jevišovice]
 
 
 
{{Okres Znojmo}}