Dějiny křesťanství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→První vatikánský koncil a církevní stát: stručné info podle reference značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění indormací o pontifikátu Pia IX, zánik církevního státu a odsouzení modernismu, podle referencí značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 523:
{{pahýl část}}
==== Pontifikát Pia IX. - odsouzení modernismu, První vatikánský koncil a zánik Církevního státu ====
V 19. století přinesla demokratizace a [[industrializace]] průlom v mnoha společenských tradicích. Revoluční vlna šířící se roku 1848 z Paříže zachvacuje i [[Papežský stát|Církevní stát]]. Papež [[Pius IX.]] (ve funkci[[1846]] –[[1878]]) se zpočátku klonil k liberálním reformám, vyhlásil [[Amnestie|amnestii]] pro politické vězně, zrušil [[Cenzura|cenzuru]] a provedl několik dalších výrazných zásahů do struktur [[Svatý stolec|Svatého stolce]]. Lid ho nadšeně velebil, ale popularitu ztratil, když se nepřipojil k italské armádě v bojích proti [[Rakousko|Rakousku]] a odmítl další hlubší reformy. V Římě vypuklo povstání, Pius IX. uprchl a v Římě od února 1849 do července 1849 vznikla [[Římská republika (1849)|Římská republika]]. Papež se vrátil až s pomocí francouzských jednotek, které vyhnaly republikánskou armádu. Pius IX. vzal tuto záležitost jako důkaz zhoubnosti a nevhodnosti demokratického a republikánského zřízení a jeho původně liberální orientace se zcela obrátila. Na podporu tradiční zbožnosti vyhlásil roku 1854 dogma o [[Neposkvrněné početí Panny Marie|neposkvrněném početí panny Marie]]. V Itálii probíhalo [[Risorgimento|italské národní sjednocení]] (''Risorgimento''), a přestože se Pius IX. se snažil udržet [[Papežský stát|Církevní stát]], zvítězila v září [[1860]] italská armáda nad papežskou a rozsah Církevního státu se omezil na okolí Říma, chráněného silnou francouzskou posádkou.<ref name=":0" />
Papež [[Pius IX.]] svolává ekumenický [[První vatikánský koncil|První Vatikánský koncil]] (probíhal [[1869]]–[[1870]]). Koncilu se zúčastnilo 774 z asi 1050 biskupů. 24. dubna 1870 schválil koncil dekret o víře ''Dei Filius''. Předmětem sporů již před koncilem, během jeho jednání i po konci koncilu se stala především otázka tzv. [[Papežská neomylnost|papežské neomylnosti]]. Nakonec byla 18. července 1870 konstituce ''[[Pastor aeternus]]'', která nauku o papežském primátu a papežské neomylnosti obsahovala, schválena 533 hlasy. Před hlasováním z Říma odjelo 55 biskupů, kteří s touto naukou nesouhlasili. Odmítnutí nauky o papežské neomylnosti i jiných závěrů koncilu některými teology vedlo dokonce ke vzniku [[Starokatolická církev|Starokatolické církve]]. Po 18. červenci 1870 byl koncil [[Odročení|odročen]], ale politická situace ([[prusko-francouzská válka]]) již neumožnila jeho pokračování. Formálně tak byl koncil ukončen až v roce [[1960]].<ref name=":0" />▼
Roku [[1864]] vydal Pius IX. [[Encyklika|encykliku]] ''[[Quanta cura]]'', která odsoudila „''základní mylné nauky našich časů''“, v níž odmítl [[Modernismus (teologie)|modernismus]], [[liberalismus]], odluku církve a státu, rovnost všech vyznání a další nauky - jejím dodatkem bylo ''[[Seznam omylů|Syllabus errorum modernorum]]'' zahrnující sbírku 80 ''modernistických omylů'' - kromě [[Panteismus|pantheismu]], [[Naturalismus (filosofie)|naturalism]]<nowiki/>u, [[Racionalismus|racionalismu]], [[Socialismus|socialismu]], [[Komunismus|komunismu]], nebo tajných sdružení odsuzuje i biblické společnosti, liberální sdružení kleriků, ideu lidských práv, svobodu svědomí, svobodu náboženství a tisku, civilní sňatky.<ref name=":0" />
▲Podle názoru [[Papežská kurie|papežské kurie]] by oslabenému Církevnímu státu, ohrožovanému sjednocujícím se italským národem, mohl pomoci ekumenický koncil, jenž by vyslovením [[Papežská neomylnost|papežské neomylnosti]] posílil autoritu papeže. Papež [[Pius IX.]] tak svolává ekumenický [[První vatikánský koncil|První Vatikánský koncil]] (probíhal [[1869]]–[[1870]])
==== Vztah církve a státu a Kulturkampf ====▼
Francouzská armáda chránící dosud Řím proti sjednocené armádě italské, odešla bojovat do [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské války]] (začala 19. července [[1870]]) a nechráněný římský [[Papežský stát|Církevní stát]] byl následně [[20. září]] [[1870]] italskými vojsky dobyt. Italové vyhlásili Řím za hlavní město sjednocené Itálie a papeži byl ponechán jen pahorek [[Vatikán]]. Tím dosavadní Církevní stát de facto zanikl ale papežové ještě dlouho doufali v jeho obnovení, takže k vyrovnání s Itálií došlo až v roce [[1929]] podepsáním [[Lateránské smlouvy]].<ref name=":0" />
▲==== Vztah církve a státu a Kulturkampf ====
{{pahýl část}}
| |||