Bamboccianti: Porovnání verzí

[[Giovanni Battista Passeri]], kronikář umění sedmnáctého století, popsal práci Van Laera jako ''otevřené okno'', které poskytuje přesné zobrazení světa kolem něj, což je charakteristika, kterou je možno aplikovat na členy Bamboccianti obecně. Passeri zde vyjádřil tradiční umělecký historický názor, že obrazy Bamboccianti nabízejí realismus, jsou ''pravým portrétem Říma a života prostých lidí'' a to ''aniž by umělec měnil to, co vidí''. Nicméně jejich současníci Bamboccianti obecně nepovažovali za realisty. Alternativní pohled na umění Bamboccianti spočívá v tom, že jejich díla by měla být považována za složitou [[Alegorie|alegorii,]] protiváhu ke klasickému umění. Cílem bylo přivést pozorovatele k přemýšlení o zobrazených tématech. Staly se paradoxně nositelem idejí, že zobrazováním ''nízkých'' nebo ''vulgárních'' subjektů je možné upozornit na důležitá filozofická témata. Například: Bamboccianti pravidelně malovali obrazy obrovských vápenných pecí mimo Řím. Tyto pece používaly jako surovinu [[Mramor|mramorové]] a [[Travertin|travertinové]] bloky římských starožitných zřícenin a tak hrály přímou roli při ničení římských starověkých památek. Samotné vápenky jsou vymalovány velkolepě, jako by to byly nové památky Říma. Pece vytvořily něco nového z trosek starého Říma a vápno, které vyrobily, bylo použito při stavbě nových staveb v Římě. Obrazy těchto pecí se proto mohou chápat jako reflexe o přechodnosti slávy i o regenerační síle Říma. Jinými slovy, tyto obrazy měly být čteny ironicky a alegoricky (dokonce i jako paradoxy) a ne jako přesné, realistické zobrazení života v Římě.

[[Soubor:Michiel Sweerts – Roman Streetscene with a Young Artist.jpg|náhled| 300px |''Římská pouliční scéna s mladým umělcem, Michiel Sweerts'']]

 

== Kritický pohled ==