Dvorní malíři rudolfínské Prahy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
m Oprava názvu díla. |
||
Řádek 14:
S přeložením císařského úřadu do Prahy se do ní přestěhovala i většina malířů [[vídeňský dvůr|vídeňského dvora]], z nichž někteří sloužili již Rudolfovým předchůdcům, [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] a [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliánovi II]]. Proto mezi roky [[1585]] až [[1615]] v Praze vznikala malířská díla vysoké umělecké kvality, která se stala předmětem [[Mecenáš|mecenášství]] a soustředěného sběratelského úsilí uměnímilovného [[Císař|císaře]]. Současní [[historik|historici]] proto skupinu dvorních malířů [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] nazývají "[[pražskou manýristickou školou]]".
Od 2. poloviny [[16. století]] se v [[Praha|Praze]] začaly objevovat výrazné umělecké [[Osobnost|osobnosti]], které se podílely především na přestavbě a výzdobě [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Již [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] posílal do Prahy své [[Malířství|malíře]], aby vyzdobili hradní prostory. Byl to především [[Jakob Seisenegger]], malíř reprezentativních císařských [[Portrét|portrétů]], který od roku [[1531]] působil jako [[dvorní malíř]].<ref>''Neumann J.'' Jakob Seisenegger. In: ''Obrazárna Pražského hradu, soubor vybraných děl.'' Praha, 1964. Str.178-179.</ref> Od roku [[1539]] pracoval na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] jako dvorní malíř také [[Giovanni Battista Ferro]].<ref>''Fučíková E. a spol.'' Pražský hrad za Rudolfa II., jeho předchůdců a následovníků (1530–1648). In: ''Rudolf II. a Praha'' (E. Fučíková et al., eds.). Vydala Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Seira, Praha-Londýn-Milán, 1995. Str. 2-71.</ref> Jím navržený cyklus [[Podobizna|podobizen]] českých [[Panovník|panovníků]] a rodiny [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]], v roce [[1563]] započatý milánským malířem [[Domenico Pozzy|Domenicem Pozzym]], však nebyl nikdy dokončen. V roce [[1551]] vstoupil do služeb arcivévody [[Ferdinand II. Tyrolský|Ferdinanda II. Tyrolského]] [[Benátčané|Benátčan]] [[Francesco Terzio]] ([[1523]]–[[1591]]). Pracoval jako [[portrétista]]. Byl také autorem kresebného návrhu ''[[Zpívající fontána (Praha)|Zpívající fontány]]'' před [[Letohrádek královny Anny|Královským letohrádkem]]. Jeho nejobsáhlejším dílem pro [[Arcivévoda|arcivévodu]] však byly ''Imagines
Následně do služeb [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] byl přijat [[Giulio Licinio]] ([[1527]]–[[1591]] ?), původem z [[Benátky|Benátek]], označovaný za dvorního [[Portrétista|portrétistu]]. K jeho nejvýznamnějším dílům patří výzdoba prostor [[kaple]] [[Bratislavský hrad|Bratislavského hradu]] provedená v letech [[1563]]–[[1570]]. Naopak k výzdobě [[zámek Neugebäude|zámku Neugebäude]] císař [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] pozval do [[Vídeň|Vídně]] [[Bartholomeus Spranger|Bartholomea Sprangera]] ([[1546]]–[[1611]]), [[Krajinář|krajináře]] vyučeného v [[Nizozemí]], který si další [[malířský žánr|malířské žánry]] osvojil ve [[Francie|Francii]] a [[Itálie|Itálii]]. Jeho první práce provedené v [[Praha|Praze]] se týkaly výzdoby císařských komnat na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Skutečného vrcholu však dosáhla Sprangerova tvorba po roce [[1590]]. Dokládají to obrazy ''[[Alegorie]] [[Moudrost|Moudrosti]]'', oslavující císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], a ''[[Epitaf]] zlatníka Müllera'', malířova [[Tchán|tchána]].
|