Rudá armáda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Mechanizace a modernizace: stručnost a přesnost formulací značka: editace z Vizuálního editoru |
→Mechanizace a modernizace: Menší úpravy. |
||
Řádek 63:
[[File:Lenin, Trotsky and Voroshilov with Delegates of the 10th Congress of the Russian Communist Party (Bolsheviks).jpg|thumb|left|[[Vladimir Lenin]], [[Kliment Vorošilov]], [[Lev Trockij]] a vojáci, [[Petrohrad]], 1921]]
[[File:RA rank insignia 1919-1924.svg|thumb|left|Vojenské insignie rudé armády, 1919–1924]]
Po vítězství [[Bolševismus|bolševiků]] v [[Ruská občanská válka|ruské občanské válce]] v roce 1922 přišlo uklidnění rozbouřené mezinárodní situace. Proto bylo možno snížit počty vojáků na mírové stavy. Jako první odcházeli důstojníci sloužící původně v carské armádě, avšak byly rozpouštěny také celé jednotky.
V roce [[1924]] začali komisař pro obranu [[Michail Frunze]] a jeho zástupce [[Michail Tuchačevskij]] Rudou armádu modernizovat. To se nelíbilo tradicionalistům, které reprezentovali [[Semjon Michajlovič Buďonnyj|Semjon Buďonnyj]] a [[Kliment Jefremovič Vorošilov|Kliment Vorošilov]]. Snaha o modernizaci skončila o rok později, Frunze zemřel za podezřelých okolností a Tuchačevskij byl degradován na velitele
| příjmení = Jörgenser
| příjmení2 = Mann
Řádek 77 ⟶ 78:
| poznámka = [dále jen Jörgenser a Mann]
}}</ref>
Roku [[1931]] byl Tuchačevskij jmenován do
Kolem Tuchačevského se shromáždili schopní a prozíraví velitelé a vojenští teoretikové, inspirovaní myšlenkami mechanizovaného vedení boje a [[Blitzkrieg|bleskové války]].<ref name="Jorgenser26">Jörgenser a Mann, str. 26.</ref> Dali podnět k modernizování tankových závodů ve [[Volgograd|Stalingradu]], [[Charkov]]ě, [[Čeljabinsk]]u i [[Petrohrad|Leningradě]] a výroba tanků prudce vzrostla. V roce [[1932]] už měl Sovětský svaz více tanků než francouzská armáda. Rozběhla se i výroba letadel. Pouhá produkce zbraní a techniky však nestačila, a proto bylo nutné vypracovat moderní taktiku vedení boje.
| |||