Mravencovití: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 84.242.123.194 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=mravenec|stránka=mravenec (rozcestník)}}
{{Taxobox
[[Soubor:Scheme ant worker anatomy-cs.svg|vlevo|náhled|Schéma stavby těla mrave]]▼
| jméno = Mravenci
| obrázek = Fire_ants02.jpg
| popis obrázku = ''[[Solenopsis invicta]]''
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[členovci]] (Arthropoda)
| podkmen = [[šestinozí]] (Hexapoda)
| třída = [[hmyz]] (Insecta)
| podtřída = [[křídlatí]] (Pterygota)
| řád = [[blanokřídlí]] (Hymenoptera)
| podřád = [[štíhlopasí]] (Apocrita)
| nadčeleď = [[vosy]] ([[Vespoidea]])
| čeleď = '''mravencovití''' (Formicidae)
| druhotné dělení = [[Podčeleď|Podčeledi]]
| podřazené taxony =
* [[Aenictogitoninae]]
* [[Agroecomyrmecinae]]
* [[Amblyoponinae]] (včetně "[[Apomyrminae]]")
* [[Aneuretinae]]
* [[Cerapachyinae]]
* [[Dolichoderinae]]
* [[Ecitoninae]] (včetně "[[Dorylinae]]" a "[[Aenictinae]]")
* [[Ectatomminae]]
* [[Formicinae]]
* [[Heteroponerinae]]
* [[Leptanillinae]]
* [[Leptanilloidinae]]
* [[Martialinae]]
* [[Myrmeciinae]] (včetně "[[Nothomyrmeciinae]]")
* [[Myrmicinae]]
* [[Paraponerinae]]
* [[Ponerinae]]
* [[Proceratiinae]]
* [[Pseudomyrmecinae]]
}}
'''Mravencovití''' (''Formicidae'') jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši, a jsou proto v mimořádném zájmu vědců – myrmekologů, ekologů, biosociologů. Tato úspěšnost je přikládána jejich sociálnímu způsobu života a specializaci. Mravenci jsou [[sociální hmyz]] žijící v koloniích ve zbudovaných hnízdech, kterým se v češtině obvykle říká [[mraveniště]]. Kolonie mravenců může zpočátku čítat jen pár jedinců, ale může dosahovat také několika miliónů jedinců. Jsou známy případy, kdy příbuzné kolonie vytvářejí [[superkolonie]] dosahující délky několika tisíc kilometrů (''[[Linepithema humile]]''). Někdy jsou kolonie mravenců pro svůj vysoký stupeň organizace nad úrovní [[jedinec|jedince]] označovány jako [[superorganismus]].
== Popis ==
Mravenci jsou drobný blanokřídlý hmyz s velikostí od několika milimetrů po několik centimetrů. Jejich tělo tvoří jasně oddělené části - hlava, hruď a zadeček. Tělo může být kryto chloupky.
Hlava má typicky jeden pár článkovaných lomených paličkovitých tykadel, složené facetované oči (někdy jen jednoduchá temenní očka), různě uzpůsobená a vyvinutá kusadla – kousací ústrojí.
Samotná hruď může mít také ostny. Obvykle se dělí na tři části, nazývané pronotum, mezonotum a epinotum. Z každé části vychází po jednom páru nohou. Nohy se skládají z kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a chodidla.
Zadeček je od těla oddělen tělní stopkou, která je jednočlenná (v Česku podčeledi [[Formicinae]], [[Ponerinae]] a [[Dolichoderinae]]) nebo dvoučlenná (v Česku [[Myrmicinae]]). Zadeček se dělí na několik článků. Ty jsou spojeny blankou, jež mravencům umožňuje měnit velikost zadečku – ''[[Myrmecocystus minimus]]''.
Zadní křídla dorůstají menší délky než přední, po rojení si je královny ulomí nebo jim odpadnou.
Mravenci mohou vytvářet několik kast, základními kastami jsou královna (gyne), samec (aner) a dělnice (ergate). Velké dělnice s neobvykle vyvinutými kusadly jsou nazývány vojáky (dinergate).<ref name="Janda, J., 1933">Janda, J. a kolektiv: ''Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší. Zoologie III. Hmyz a nižší bezpáteřní.'' Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva Československého v Praze, Praha 1933. 768 s.<!-- strany 357 až 380 --></ref> Jednotlivé kasty se mohou vzájemně značně lišit velikostí i tvarem těla, například dělnice rodu ''Atta'' může být až 300x těžší než jiná dělnice z téhož hnízda.<ref name="holldobler">{{Citace monografie
| příjmení = Hölldobler
| jméno = Bert
|příjmení2 = Wilson
|jméno2 = Edward O.
| titul = Cesta k mravencům
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1997
| isbn = 80-200-0612-5
| kapitola =
| strany = 95-96
}}</ref> Každá kolonie obvykle má alespoň jednu královnu a několik dělnic.
Mravenci jsou hmyz s proměnou dokonalou. Z vajíčka se líhnou [[larva|larvy]], které se po určité době zakuklí a z [[kukla|kukly]] se vylíhne dospělý jedinec.
== Životní podmínky ==
Mravenci se vyskytují téměř všude na [[Země|Zemi]], v [[tropický deštný les|tropických deštných lesích]] mohou tvořit až 15 % celkové živočišné biomasy. Nejvíce jim totiž vyhovuje teplé, vlhké prostředí. Mravenci potřebují vysokou [[vlhkost vzduchu]], ale nežijí ve vysloveně zamokřených místech. Zpravidla dokáží vydržet i ve vyšších teplotách nebo i několik hodin pod vodou. Obtížně snášejí sucho a chlad. V suchých oblastech musejí některé dělnice neustále donášet do mraveniště kapičky vody. Kvůli chladu jsou hnízda často zakládána pod kameny, protože ty se na slunci rychle ohřívají. Klasická kupovitá [[mraveniště]] jsou dokonalými stavbami; jejich jižní svah bývá mnohem mírnější, aby hnízdo co nejvíce tepla pohlcovalo a co nejméně ztrácelo. Jinak si mravenci budují hnízda také pod zemí, v dutinách stromů, někteří dokonce mezi listy stromů (''Oecophylla sp.'').
K roku [[2009]] bylo známo 12 520 mravenčích druhů.<ref>{{citace elektronické monografie| titul = Number of species recorded in Formicidae: 12520. Date: 20-Feb-2009 | url = http://osuc.biosci.ohio-state.edu/hymenoptera/tsa.sppcount?the_taxon=Formicidae}}</ref> Podle odhadů se hmotnost všech mravenců na Zemi přibližně rovná hmotnosti všech lidí na Zemi.<ref name="holldobler" />
Běžný [[mravenec lesní]] se dožívá věku 7 až 10 let. Mravenčí královna některých druhů může žít déle než dvacet let, za tu dobu může zplodit až 150 milionů potomků.<ref name="holldobler" />
== Založení kolonie ==
Novou kolonii zakládá mravenčí královna. Po opuštění hnízda provádějí mravenci svatební let, při němž jsou královny oplodněny samečky. Královna si uloží [[ejakulát]] samečka do orgánu na konci svého zadečku, tzv. [[spermatéka|spermatéky]], a využívá pak samečkovy [[spermie]] po celý život. Mravenčí samečci několik dní na to hynou. Královna si najde vhodné místo k založení hnízda, postaví jednoduché [[mraveniště]] a vychová první generaci dělnic. Od toho okamžiku o získávání potravy a obranu kolonie dbají dělnice a královna se stará jen o kladení vajíček. Právě zakládání kolonie je nejriskantnější období v životě mraveniště a převážná část královen se v tomto období stane obětí [[predátor]]ů nebo uhyne.
== Pohlaví potomstva ==
Královna rozhoduje o pohlaví potomstva - z oplodněných vajíček se rodí dělnice, z neoplodněných samečci. Přitom se geny na potomstvo přenášejí [[ploidie|haplodiploidně]], takže dělnice nemají navzájem společných pouze 50 % genů (jak je běžné např. u savců), ale 75 % genů. Královna zároveň vylučuje sekret, který zabraňuje, aby se z larev vyvinuly nové královny; pokud chce zplodit nové královny, přestane sekret vylučovat. U některých druhů jsou i dělnice schopny snášet neoplodněná vajíčka,k čemuž se uchylují v případě, že královna zemře a kolonie je na pokraji zániku.<ref name="holldobler" />
<gallery widths="150" perrow="5">
Řádek 11 ⟶ 84:
== Komunikace mravenců ==
[[Soubor:Ant SEM.jpg|náhled|vlevo|hlava mravence zobrazena elektronovým mikroskopem]]
[[Soubor:Ant SEM.jpg|náhled|vlevo|hlava mravence zobraze(dávají ostatním jedincům ochutnat, co našli) a „cvrkot“ ([[stridulace]]), který bývá někdy vnímán přímo, jindy pouze z otřesů půdy. Zrak má u mravenců poměrně malý význam. V nejpropracovanějších strukturách jsou si mravenci schopni sdělit přibližně 10-20 „příkazů“.]]Výhodou orientace mravenců podle pachů je jednoduchost systému – mravencům stačí i malý mozeček k vytvoření obdivuhodné společenské struktury. Naopak slabinou této dovednosti je poměrně snadná napadnutelnost systému. V důsledku toho v každém mraveništi žije celá řada [[Parazitismus|parazitů]], kteří využívají toho, že dokáží napodobit mravenčí pach, ačkoliv jim jinak nejsou stavbou těla vůbec podobní. Za zmínku stojí, že velmi častými parazity mravenců jsou mravenci jiného druhu.▼
Nejdůležitějším komunikačním prvkem jsou mravenčí pachy, tedy [[feromon]]y. Vedle toho někteří mravenci užívají také chuť (dávají ostatním jedincům ochutnat, co našli) a „cvrkot“ ([[stridulace]]), který bývá někdy vnímán přímo, jindy pouze z otřesů půdy. Zrak má u mravenců poměrně malý význam. V nejpropracovanějších strukturách jsou si mravenci schopni sdělit přibližně 10-20 „příkazů“.
▲
== Symbiotické vazby ==
| |||