Emanuel Václav Krakowský z Kolowrat: Porovnání verzí

Narodil se [[26. prosinec|26. prosince]] [[1700]] v [[Praha|Praze]] jako sedmý syn a poslední z 10 potomků hrabětě [[Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat|Maxmiliána Norberta Krakowského z Kolowrat]] (pokřtěn [[14. červen|14. června]] [[1660]] Praha - [[25. březen]] [[1721]]), [[Prezident rady nad apelacemi|prezidenta nad apelacemi]] v Čechách (1700–1704) a [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyššího zemského komorníka]] v Čechách (1704–1721), a jeho první manželky hraběnky Marie Barbory Bruntálské z Vrbna ([[2. červenec]] [[1666]] - [[1. květen]] [[1712]]).

 

Svými rodiči byl určen pro řád Maltézských rytířů již ve věku 3 let. Jeho studia byla zaměřena na státovědu a vojenství. Dostalo se mu také výjimečného jazykového vzdělání, hovořil německy, francouzsky, italsky a španělsky a dorozuměl se česky, polsky a rusky.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Kolowratové. Věrně a stále | url = | vydavatel = Euromedia - Knižní klub | místo = Praha | rok = 2016 | počet stran = 152 | strany = 64|isbn = 978-80-242-5163-9}}</ref> V 17 letech vstoupil do řádu a v roce [[1731]] stal se komturem a 3. uživatelem rodové řádové komendy Corporia Christi (Těla Kristova) ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a v [[Losiów|Losiowě]], která byla v roce 1690 dědičně svěřena rodu [[Kolovratové|Kolovratů]] (drželi ji až do jejího zrušení v roce [[1839]]). V tzv. rodinných komendách, commenda iuris patronatus, mají přede všemi ostatními členy řádu výluční právo členové rodiny, pro niž byly zřízeny.