Lama: Porovnání verzí

{{Různé významy|tento=českém [[RodovéRod jméno(biologie)|rodovém jménu]] lama}}

| druhotné dělení = [[rod (biologie)|rodyRody]]

** [[guanako]] (''[[Lama guanicoe]]'' (guanako, lama guanako)

** ''[[Vicugna vicugnavikuňa]] (vikuňa,''Vicugna lama vikuňavicugna'')

Velbloudovití pochází ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Žili zde v [[pliocén]]u, tedy před 40 - 50 miliony lety. Před 3 miliony let se [[velbloud]]i přesunuli do Asie a lamy do [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].{{Zdroj?}}

Předkem dnešních lam je rod ''[[Pliarchenia]]'', nalezený v Severní Americe a starý 9 - 11 milionů let. Z ''Pliauchenia'' se vyvíjí ''[[Hemiauchenia]]'' a tito se přesouvají do Jižní Ameriky na přelomu pliocénu a [[pleistocén]]u. Zhruba před 2 miliony let vznikají z ''Hemiauchenia'' '''lama'''[[guanako]] a [[Vikugna vikugna|vikuňa]]. Před 10 tisíci lety zmizeli'' Lamini'' z místa svého původu.

'''Lamy''' byly domestikovány [[InkovéIncká říše|Inky]] na pláních okolo jezera [[Titicaca]], nebo na [[Altiplano (rozcestník)|altiplanu]] Junín. [[Domestikace]] začala před 5 000 lety. Přičemž s prvními domestikačními praktikami se setkáváme před 4 800 - 4 100 lety. Avšak domestikace [[Lamalama pacosalpaka|alpaky]] se neuskutečnila dříve než r. 500 př. n. l. Domestikovaní camelidi byli integrální součástí ekonomických, sociologických a náboženských aktivit předincké a incké civilizace. Inkové využívali camelidy jak domestikované, tak divoké. Tento vynikající řídící systém zmizel s příchodem španělských [[conquistadorconquista]]ůdorů. První španělští dobyvatelé [[Peru]] potlačili nejen lid této země, nýbrž také místní camelidy. Veškerý řídící systém a techniky chovu vyvinuté Inky byly ignorovány a stáda prudce degenerovala a vbrzku hrozilo vyhynutí zvířat. V tomto stadiu si koloniální úřady uvědomily toto nebezpečí a vydaly nařízení vedoucí k ochraně zvířat. Brzo po zavedení republikánského systému byla učiněna zákonná opatření zakazující lov, využívání a export. V r. [[1917]] byla založena ústřední výzkumná stanice v Peru, nazvaná [[La Granja Modelo del Puno]], a v r. 1950 další stanice La Raya ve vysokých horách. V [[Bolívie|Bolívii]] byl učiněn pokus ustavit podobný ústav v Oruro.

Primárním produktem, který poskytují je [[Vlna (příze)|vlna]]. Jedná se především o vlnu [[Lamalama pacosalpaka|alpak]], [[lama krotká|lam krotkých]] a [[Vicugna vicugnavikuňa|vikuň]]. Vlna lam je obecně považována za velmi kvalitní, přičemž vlna vikuň je považována za nejlepší na světě. Mezi alpakami má lepší vlákno plemeno [[Huacaya]] a u lam krotkých [[Chaku]]. S tímto produktem se obchoduje po celém světě a vyrábí se z něho řada textilních výrobků. [[Rouno]] se hodnotí z řady hledisek. Zejména barva, hrubost, vlnatost a z které části zvířete je, tedy z které krajiny.

Chov alpak a lam krotkých je důležitou ekonomickou aktivitou pro obyvatelstvo Vysokých And především Peru a Bolívie a v menší míře [[Argentina|Argentiny]], [[Chile]] a [[Ekvádor]]u. Odhaduje se, že okolo 500 000 vesnických rodin z andského regionu je závislých na chovu jihoamerických velbloudovitých nebo požívají jejich produkty.

'''Lamy''' žijí ve stádech, kde je jeden samec na 7 - 10 samic. Samice dospívají ve dvou letech, samci ve dvou a půl. Samice má [[děloha|dělohu]] se dvěma rohy. K reprodukci dochází v zimě (prosinec - únor). Doba [[březost]]i je zhruba kolem jednoho roku. K [[ovulace|ovulaci]] dochází stimulací koitem, který se odehrává vleže. Vajíčko se vyvíjí v levém děložním rohu. Všechny druhy se mohou mezi sebou křížit a všichni kříženci jsou plodní. Mají 1 mládě, které se rodí ráno, nejsou žádné záznamy o narození dvojčat. Mláďata se rodí dobře vyvinutá a po 1 - 2 hodinách po porodu jsou schopna následovat matku a pít [[mlezivo]]. Lamy umí ovládat svůj čas porodu (takže k němu nedojde za nepříznivých klimatických podmínek). Je tedy nutné aby samice nebyla ve stresu a měla odpovídající výživu.

MajíLamy mají výrazně definovanou sociální strukturu a při vyrušení se vzrušují až do zuřivosti. Napadají se končetinami a způsobují nebezpečné rány. Podobně jako velbloudi plivají s přesností žaludeční tekutinu. Jsou velmi zvědavé a nebojácně zkoumají neznámé objekty. Během noci spí, pasou se během dne a přežvykují odpoledne a navečer. Používají zvláštní volání. '''Lamy''' odpočívajíOdpočívají, kálejí a spí na určitých místech, na kterých se nepasou. Také mají určitá místa, kde se válejí v prachu.