Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 831 bajtů, před 1 rokem
→‎Taxonomie: aktualizace taxonomie dle zdrojů; nějaký zdroj na ty křížence by byl?
== Taxonomie ==
 
Český název '''lama''' odpovídá dvěma taxonomickým rodům ''Lama'' a ''Vicugna'', česky též vikuňa. PatříOba rody patří do čeledi ''Camelidae'' -[[ velbloudovití;]] (Camelidae), podřádu ''Tilopoda'' - [[mozolochodci;]] (Tilopoda), řádu ''Artiodactyla'' - [[sudokopytníci]] (Artiodactyla) a třídy [[savci]] (Mammalia).
 
V současnosti jsou uznávány pouzedva dvě formy jednoho druhudruhy v rodu ''Lama''
* '''''Lama guanicoe'' f. ''glama''''' ([[Carl Linné|Linnaeus]], 1758) Lama– [[lama krotká]]
* '''''Lama guanicoe'' f. ''pacos''''' (Linnaeus[[Philipp Ludwig Statius Müller|Müller]], 17581776) Alpaka– [[guanako]]
 
a jedendva druhdruhy v rodu ''Vicugna''
* '''''Vicugna vicugna''''' ([[Juan Ignacio Molina|Molina]], 1782) – [[vikuňa]]
* '''''LamaVicugna pacos''''' (Linnaeus, 1758) - [[lama alpaka'''|alpaka]]
 
U druhu [[guanako]] byly původně rozlišovány čtyři poddruhy, genetické studie z počátku 21. století však zredukovaly počet subspecií pouze na dvě:<ref name="IUCN 2016">{{Citace elektronické monografie
Starší členění bylo podrobnější.
| příjmení1 = Baldi
:Rod ''Lama '' G. Cuvier, 1800, Guanako
| jméno1 = R. B.
* '''''Lama guanicoe'' (Müller, 1776) - lama guanako'''
| příjmení2 = Acebes
: ''Lama guanicoe ''subsp.'' guanicoe''
| jméno2 = P.
: ''Lama guanicoe ''subsp.'' huanacus'' ([[Juan Ignacio Molina|Molina]] 1782)
| příjmení3 = Cuéllar
: ''Lama guanicoe ''subsp.'' cacsilensis'' (Lonnberg, 1913)
| jméno3 = E.
: ''Lama guanicoe ''subsp.'' voglii'' (Krumbiegel, 1944)
| příjmení4 = Funes
| jméno4 = M.
| příjmení5 = Hoces
| jméno5 = D.
| příjmení6 = Puig
| jméno6 = S.
| příjmení7 = Franklin
| jméno7 = W. E.
| titul = Lama guanicoe
| url = http://www.iucnredlist.org/details/summary/11186/0
| vydavatel = The IUCN Red List of Threatened Species
| datum_vydání = 2016-02-03
| datum_přístupu = 2017-11-06
| jazyk = en}}</ref>
* ''Lama guanicoe ''subsp.''Lama guanicoe'' (Müller, 1776) - lama guanako'''
:* ''Lama guanicoe ''subsp.'' guanicoecacsilensis'' (Lonnberg, 1913)
 
Druh [[vikuňa]] se rovněž člení na dvě subspecie:<ref>{{Citace elektronické monografie
* '''''Lama glama'' (Linnaeus, 1758) - lama krotká'''
| příjmení1 = Lichtenstein
: Plemena: cv. Ccara, cv. Ch'aku
| jméno1 = G.
| příjmení2 = Baldi
| jméno2 = R.
| příjmení3 = Villalba
| jméno3 = L.
| příjmení4 = Hoces
| jméno4 = D.
| příjmení5 = Baigún
| jméno5 = R.
| příjmení6 = Laker
| jméno6 = J.
| titul = Vicugna vicugna
| url = http://www.iucnredlist.org/details/22956/0
| vydavatel = The IUCN Red List of Threatened Species
| datum_vydání = 2008-06-30
| datum_přístupu = 2017-11-07
| jazyk = en}}</ref>
:* ''Vicugna vicugna ''subsp.'' vicugna'' (Molina, 1782))
:* ''Vicugna vicugna ''subsp.'' mensalis'' (Thomas, 1917)
 
Všechny lamy mají 74 [[chromozom]]ů, proto se mohou mezi sebou křížit. Mezidruhové křížení se nevyskytuje ve volné přírodě, dochází k němu pouze při chovu. Nejobvyklejší kříženci jsou [[Lama glama|lama krotká]] x× [[Lamalama pacosalpaka|alpaka]], akteří se nazývají se [[huarizo]]. Kříženci s [[Lamalama pacosalpaka|alpakoualpaka]] a× [[Vikugna vikugna|vikuňouvikuňa]] jsou nazýváni [[pakovikuňa]] a kříženci [[Lama glama|lama krotká]] x× [[Vicugna vicugna|vikuňa]] jsou zváni [[lamovikuňa]]. Za nejlepší křížence se považuje [[pakovikuňa]]. Pakovikuni, které byly vypuštěny do volné přírody, nebo utekly z farem v okolí jezera [[Titicaca]], se volně kříží a vznikají tak nové [[varieta (biologie)|variety]]. [[Wari]] neboli [[huarizo]] jsou indiánskými pastýři dále rozdělovány na [[llamawari]] (tedy podobní lamě) a [[pacowari]] (podobný alpace). Oba typy spojují nežádoucí fenotypové vlastnosti. Všechny druhy se mohou mezi sebou křížit a všichni kříženci jsou neplodní.{{Zdroj?}}
* '''''Lama pacos'' (Linnaeus, 1758) - lama alpaka'''
:Plemena: cv. Suri, cv. Huacaya
 
:Rod ''Vicugna'' Lesson, 1842 vikuňa
* '''''Vicugna vicugna'' ([[Juan Ignacio Molina|Molina]], 1782) - lama vikuňa'''
:''Vicugna vicugna ''subsp.'' vicugna''
:''Vicugna vicugna ''subsp.'' mensalis'' (Thomas, 1917)
:''Vicugna vicugna ''subsp.'' Yvlensis'' (Mythas, 1991)
 
Všechny lamy mají 74 [[chromozom]]ů, proto se mohou mezi sebou křížit. Mezidruhové křížení se nevyskytuje ve volné přírodě, dochází k němu pouze při chovu. Nejobvyklejší kříženci jsou [[Lama glama|lama krotká]] x [[Lama pacos|alpaka]] a nazývají se [[huarizo]]. Kříženci s [[Lama pacos|alpakou]] a [[Vikugna vikugna|vikuňou]] jsou nazýváni [[pakovikuňa]] a kříženci [[Lama glama|lama krotká]] x [[Vicugna vicugna|vikuňa]] jsou [[lamovikuňa]]. Za nejlepší křížence se považuje [[pakovikuňa]]. Pakovikuni, které byly vypuštěny do volné přírody, nebo utekly z farem v okolí jezera [[Titicaca]], se volně kříží a vznikají tak nové [[varieta (biologie)|variety]]. [[Wari]] neboli [[huarizo]] jsou indiánskými pastýři dále rozdělovány na [[llamawari]] (tedy podobní lamě) a [[pacowari]] (podobný alpace). Oba typy spojují nežádoucí fenotypové vlastnosti. Všechny druhy se mohou mezi sebou křížit a všichni kříženci jsou neplodní.
 
== Morfologie ==