Hodov: Porovnání verzí

Přidáno 53 bajtů ,  před 3 lety
šablona Počet obyvatel, přesun
m (Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Vesnice v okrese Třebíč)
(šablona Počet obyvatel, přesun)
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hodov |lat_deg=49 |lat_min=17 |lat_sec=38 |lon_deg=15 |lon_min=59 |lon_sec=5 |float=center}}
}}
'''Hodov''' (dříve Hodaw, Hola, [Hoda?]) je katastrálně a politicky samostatnou obcí ležící v jihovýchodní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], severně od okresního města [[Třebíč]]e (12 km, 15 minut autem) a jihojihozápadně od [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] (8 km, 15 minut autem) na okresní silnici z [[Budišov]]a do [[Oslavička|Oslavičky]]. Průměrná nadmořská výška obce je 500 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Třebíč. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Typická moravská „dědina“ je podle místních zvyklostí rozdělena na několik částí: ''Na Dědině'' (střed), ''V Hodůvku'', ''Pustý'' (u cesty k Rohům), ''V Chalupách'', ''Na Véhoně'', ''Na Lóčkách'', ''Za Kravínem'', ''Za Pekařovéma''.
[[Soubor:Center of Hodov, Czech Republic.jpg|thumb|Centrum Hodova v zimě]]
'''Hodov''' (dříve Hodaw, Hola, [Hoda?]) je katastrálně a politicky samostatnou obcí ležící v jihovýchodní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], severně od okresního města [[Třebíč]]e (12 km, 15 minut autem) a jihojihozápadně od [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] (8 km, 15 minut autem) na okresní silnici z [[Budišov]]a do [[Oslavička|Oslavičky]]. Průměrná nadmořská výška obce je 500 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Třebíč. Typická moravská „dědina“ je podle místních zvyklostí rozdělena na několik částí: ''Na Dědině'' (střed), ''V Hodůvku'', ''Pustý'' (u cesty k Rohům), ''V Chalupách'', ''Na Véhoně'', ''Na Lóčkách'', ''Za Kravínem'', ''Za Pekařovéma''.
 
== Historie ==
[[Soubor:Hodov-pecet.jpg|náhled|vlevo|upright|Hodovská pečeť]]<!-- stará hodovská pečeť s nápisem PECET DIEDINI HODOWA se znakem rolníka držícího kalich a opírajícího se o radlici, nová pečeť "Obecní„Obecní úřad Hodova"Hodova“ s týmž znakem -->
První zmínka o obci pochází z roku 1349. Do té doby Hodov náležel panství [[tasov (okres Žďár nad Sázavou)|tasovskému]]; roku 1349 se [[Jan z Tasova]] zřekl větší části vsi s příslušenstvím ve prospěch [[Beneš z Meziříčí|Beneše z Meziříčí]], menší část pak přenechal [[Ondřej z Okárce|Ondřeji z Okárce]]. Meziříčský díl s lesem „Hodovská odchozí“ postoupil roku 1371 [[Jan ml. z Meziříčí]] [[Jan Starší z Meziříčí|Janovi st.]] a dědicům. Roku 1416 [[Lacek z Kravař]] na Meziříčí zapsal [[Anna z Meziříčí|Anně]], dceři Jana z Meziříčí, manželce [[Leopold Krajíř z Krajků|Leopolda Krajíře z Krajků]], všechny meziříčské statky: Hodov, [[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]] a [[Olší nad Oslavou|Olší]] s příslušenstvím jako její věno. Roku 1447 pak [[Jiří z Kravař]] převedl mimo jiné i hodovskou část na [[Jana st. z Lomnice]]. Majitel [[Budišov]]a, [[Beneš z Boskovic]], žaloval roku 1459 Jana z Pernštejna, že zakázal lidem z Hodova odvádět desátky budišovskému faráři, ale sám pro sebe je vybíral a dával vybírat. Pro neplacení desátků byli Hodovští dáni do [[církev]]ní [[klatba|klatby]]. Beneš se proto s Janem z Pernštejna v [[Prostějov]]ě dohodli, že první z nich se postará, aby z nich byla klatba sňata a že druhý zajistí, aby se opět začaly platit [[desátek|desátky]] církvi. Po Janově smrti připadl Hodov jako část meziříčského statku synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z Pernštejna ves prodali [[Zikmund Heldt z Kementu|Zikmundu Heldtovi z Kementu]] (1552). Za Berků z Dubé a z Lipého byl Hodov odloučen od vzdálenějšího Meziříčí k bližšímu Budišovu, u něhož trvá doposud, maje stejnou vrchnost.
 
 
== Kaple ==
[[Soubor:Hodov-kaple.jpg|thumbnáhled|200 pxupright|Hodovská kaplička]]
„Začaly sbírky na kapličku nebo zvonici po vsi 190 zl, a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.“<ref>Z obecní kroniky</ref>
 
Se stavbou nové školy se začalo v zimě roku 1947, otevřena byla k 1.&nbsp;září 1949. Učilo se zde až do roku 1979, kdy byla škola tehdejšími předpisy zrušena a děti musely dojíždět do školy v [[Budišov]]ě. Svoji činnost si zachovává pouze [[mateřská škola]].
 
K obnově školy v obci dochází znovu k 1. září 1995, již jako jednoho zařízení základní školy, školní družiny a mateřské školy s celodenním provozem. Základní škola je jednotřídní pro 1. až 3. ročník. Dne 1. 1. 2003 získala škola právní subjektivitu jako „Základní škola Hodov, okres Třebíč, příspěvková organizace“. V červnu 2008 byla v obci Hodov uzavřena Základní škola a v provozu zůstala pouze Mateřská škola.
Dne 1. 1. 2003 získala škola právní subjektivitu jako "Základní škola Hodov, okres Třebíč, příspěvková organizace" V červnu 2008 byla v obci Hodov uzavřena Základní škola a v provozu zůstala pouze Mateřská škola.
 
== Služby ==
 
== Zajímavosti ==
[[Soubor:Center of Hodov-pecet, Czech Republic.jpg|thumbnáhled|200Centrum px|HodovskáHodova v pečeťzimě]]
<!-- stará hodovská pečeť s nápisem PECET DIEDINI HODOWA se znakem rolníka držícího kalich a opírajícího se o radlici, nová pečeť "Obecní úřad Hodova" s týmž znakem -->
* Kolem roku 1750 bylo ve vsi 96 sedláků. Existovala šestidenní povinná [[robota]]; z toho týdně 3 dny s dvěma koňmi a 3 dny pěšky. Roboty se vykonávaly těžko, místo s koňmi se pracovalo s volem a koněm, a nebo pěšky 10 – 5 hodin.
* V hodovské kapličce je oltář sv. Jana Nepomuckého, před ním v zemi leží kámen s vytesanou klečící osobou.
 
== Osobnosti ==
* [[Josef Mezlík]] -(* [[fotbal]]ista1961), fotbalista
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
{{Pahýl}}
{{Okres Třebíč}}
 
{{Portály|Geografie}}