Kněževes (okres Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny [[17. století]] využíván jako [[letohrádek]], který sloužil jako správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení hraběcího rodu z Kounic, od roku [[1676]] pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v polovině [[17. století]] se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let [[18. století]]. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku [[19. století]]. Stavba zámku byla za [[Marie Eleonora Holštýnská|Marie Eleonory Holštýnské]], provdané [[vévodkyně]] z Guastally a Sabionetty okolo poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti, kdy zde vznikl velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy meziříčského panství ztratil zámek na významu a jeho stavba byla připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova však byla i poté příležitostně užívána vrchností po celé 19. a první čtyři desetiletí [[Dvacáté století|20. století]] až do roku [[1943]], a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů.

K hlavní budově přiléhají [[Klasicistní architektura|klasicistní]] stáje a částečně podsklepená stodola (sklepy jsou renesančního a pozdně barokního stáří). V areálu jsou dochovány fragmenty zástavby staršího dvora, zrušeného při spojení zámku s usedlostí čp. 3. Nejvýraznějším zbytkem tohoto dvora je izolovaně situovaná brána, opatřená masivními opěráky, nápadně umístěná v zadní části parcely. V areálu loveckého zámku je také umístěna půlkruhová renesanční [[Renesance|renesančníkašna]] kašna, původně pocházející ze zámku [[Stránecká Zhoř (zámek)|Stránecká Zhoř]].

VSídlí areálu zdejší tvrze a zámku je umístěnozde [[Regionální muzeum Horního Pooslaví]] zaměřené na dějiny regionu. V současné době{{Kdy?}} je v režii vlastníka a provozovatele [[Muzeum|muzea]] připravována publikace, která bude zaměřena na historický vývoj stavebních památek a osídlení obce Kněževes. V rámci publikace bude řešena také historie zdejšího šlechtického sídla. Práce na [[Publikace|publikaci]] probíhá formou důsledné archivní rešerše v kombinaci s průzkumem terénu. Výše uvedené i zcela nové informace k dějinám sídla i obce zde budou doplněny o patřičné citace archivních pramenů. Příprava publikace je komplikována přístupem vedení obce Kněževsi.{{Doplňte zdroj}}