Ústavní zákon: Porovnání verzí

Mnoho právních nejasností vzniká tím, že slovem „zákon“ je v některých ustanoveních podle některých výkladů míněn pouze „prostý“ [[zákon]], zatímco v jiných ustanoveních je jím zjevně míněn jakýkoliv zákon včetně ústavního zákona.{{Fakt/dne|20100814103932}} K věci se částečně vyjádřil [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]], když v roce 2009 rozhodoval o souladu [[ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny|ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny]] s ústavou, resp. s jejím [[materiální jádro ústavy České republiky|materiálním jádrem]]. Prohlásil za nezbytné vztáhnout kategorii ústavních zákonů do pojmu „zákon“ v čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, protože jinak by pravomoc přezkoumávat je neměl a to by znamenalo, že by nemohl chránit podstatné náležitosti demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy). Podpůrně pak uvedl, že ''„dikce Ústavy pro případy, ve kterých nutno vyloučit z rámce pojmu „zákon“ kategorii zákonů ústavních, tuto skutečnost výslovně zakotvuje [viz čl. 50 odst. 1, čl. 62 písm. h) Ústavy]“''.<ref>Nález Ústavního soudu ze dne 10.9.2009, sp.zn. Pl. ÚS 27/09</ref>