|
'''Magistr umění''' (z [[latina|lat.]] ''{{cizojazyčně|la|magister artis}}'') je [[akademický titul]] označující absolventa [[vysoká škola|vysoké školy]] v [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterském studijním programu]] v [[Studijní program#Oblasti vysokoškolského vzdělávání|oblasti]] [[umění]]. Zkratka tohoto titulu je '''MgA.''', pro ostatní [[studijní oborprogram|oborystudijní programy]] mimo umění existuje varianta, resp. akademický titul, [[magistr]] ve zkratce Mgr. (z lat. ''magister'') Mgr., přičemž obě variantyzkratky titulutitulů se případně umísťují před jméno. Dosažený stupeň vzdělání dle [[ISCED]] je 7 (''master's degree'').
Udělování titulu „magistr umění“ (resp. i titulu „magistr“) se v [[Česko|České republice]] řídí [[zákon]]em č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Získá ho absolvent 1–3letého [[studium|studia]], v případě navazujícího magisterského studia na [[Studijní program#Bakalářský studijní program|bakalářský studijní program]], nebo 4–6letého studia, v případě magisterského studijního programu (samostatného, celistvého, tedy souvislého a nenavazujícího [[studium|studia]]) na [[univerzita|univerzitě]], případně na jiné [[vysoká škola|vysoké škole]], přičemž tyto souvislé magisterské studijní programy mohou být právě typické např. pro oblast [[umění]], [[právo]], [[lékařství]] apod. Pro některé magisterské [[umělec]]ké studijní obory může být typický čtyřletý souvislý (nerozdělený) magisterský [[studijní program|program]], resp. obor. Úspěšný absolvent, magistr umění, případně může i dále studovat v [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorském studijním programu]] (dřívedoktor „postgraduální– studium“) a získat titul „doktor“ ([[Ph.D.]]), tedy získat tzv. [[velký doktorát]] (8 v [[ISCED]]), v případě [[vysokoškolský učitel|vysokoškolských učitelů]] v oblasti umění však může být pro další postup vysokoškolské vzdělání prominuto.<ref>http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-6</ref>
Jako ''diplomant'' se někdy označuje [[student]] [[Studijní program#Magisterský studijní program|magisterského studijního programu]], resp. student pracující na své [[diplomová práce|diplomové (magisterské) práci]]. Magisterské studium se v tomto případě řádně ukončuje [[státní závěrečná zkouška|státní závěrečnou zkouškou]] (''státnice''), jejíž součástí je povinně i obhajoba závěrečné kvalifikační práce (diplomové práce).<ref>§ 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p45-3 Dostupné online.]</ref> Pro umělecké vysoké školy je pak typický určitý umělecký výstup.
Magistr umění, resp. [[akademický titul|tituly]] této úrovně (''master's degree''), se většinou ve světě v praxi běžně neužívají, vyjma [[profese|profesních]] titulů, (např. [[Doktor medicíny|M.D.]] apod.), běžně tak většinou v praxi bývají užívány až tituly od vyššího stupně (typicky [[Ph.D.]], [[profesor|prof.]]); v některých zemích ([[Česko]], [[Slovensko]]) však může být jejich formální užívání v praxi častější, přičemž jako formálně správné oslovování se zpravidla užívá ''pane magistře / paní magistro''.<ref>https://www.muni.cz/study/addressing?lang=cs</ref>
== Historie ==
Titul se odvozuje z [[latina|lat.]] ''[[magister]]'' – ''[[mistr]]'', učitel, případně představený. Na [[středověk]]é [[univerzita|univerzitě]] byl ''magister'' („mistr“) původně prostě učitel, už ve středověku se však stal akademickým titulem. Uděloval se [[bakalář]]ům po dalším studiu a obhajobě samostatné odborné práce (''these'') na [[artistická fakulta|artistické fakultě]] (fakultě svobodných umění, odtud jeho celý název „magistr svobodných umění“) a byl předpokladem pro získání učitelského oprávnění (tzv. ''licentia docendi''). Oprávněným tj. zpravidla jmenovaným učitelům se někdy říkalo [[magister regens]]. Na odborných fakultách (ve středověku teologické, právnické a lékařské) se uděloval titul [[doktor]], který v 18. století v Rakousku titul magistra nahradil. Magistr zůstal pouze titulem [[farmacie|farmaceutů]] (PhMr.).<ref>{{Citace monografie | titul = Ottův slovník naučný. Sedmý díl | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok = 1893 | kapitola = Doktor | typ kapitoly = heslo | strany = 774}}</ref>
Titul magistra byl v [[Česko|Česku]] znovu zaveden roku [[1990]], aby tak české akademické tituly lépe odpovídaly titulům z ''anglosaského světa''. Titul magistra umění byl pak zaveden až v roce [[1998]]. Těm, kteří ještě před rokem 1990 absolvovali univerzitní studia bez získání akademického titulu, byl titul magistra umění (MgA.) přiznán zákonem. Titul MgA. paušálně nahradil dříve používané tituly ''[[ak. mal.]]'', ''[[ak. soch.]]'', resp. ''[[ak. arch.]]''. Podle vysokoškolského zákona, konkrétně dle § 99 odst. 3 téhož zákona se titulem magistra umění (MgA.) nahrazuje i titul magistra (Mgr.), který získali podle § 21 staršího vysokoškolského zákona, tedy zákona č. 172/1990 Sb., absolventi uměleckých vysokých škol (''vysokoškolského studia''). [[Osvědčení]] o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. Původně v [[Česko|Česku]] studium, které vedlo k získání magisterského gradu bylo oficiálně označovalo jako „vysokoškolské studium“, bakalářský studijní program byl označován jako „(obsahově) ucelená část vysokoškolského studia“. Vyšší kvalifikaci (8 v [[ISCED]], ''doctor's degree'') je pak možno od roku 1998 dosáhnout dalším 3-4letým studiem v [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorském studijním programu]] ([[Doktor (Ph.D.)|doktor]] – Ph.D.), přičemž mezi lety 1990-1998 se jednalo o tzv. „postgraduální studium“ ([[Doktor (titul 1990–1998)|doktor]] – Dr.).
Na [[Slovensko|Slovensku]] se magisterský titul zvlášť pro [[Studijní program#Oblasti vysokoškolského vzdělávání|oblast]] umění uděluje ve zkratce „Mgr. art.“.<ref>{{Citace právního předpisu
|
