B (linka metra v Praze): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
hlasatelka
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Řádek 13:
| depa = 1 , Zličín
| soupravy = 81-71M
| commons =
}}
'''Linka B''' [[Metro v Praze|pražského metra]] vede centrem ve směru jihozápad-severovýchod, na obou koncích (jihozápadním i severovýchodním) se stáčí do východo-západního směru. Je označována [[Žlutá|žlutou]] barvou. Má 24 stanic a délku
Řádek 86 ⟶ 85:
=== Stanice Vysočanská ===
[[Soubor:Prague metro Vysocanska station 01.JPG|žádné|náhled|Stanice Vysočanská]]
Vysočanská je ražená trojlodní stanice [[Stanice metra pražského typu|pražského typu]] se zkrácenou délkou střední lodi. Nástupiště je 31 m hluboko. Má dva výstupy; první je východní, který je po [[Eskalátorový tunel|eskalátorovém tunelu]] s tříramennými [[Eskalátor|eskalátoryeskalátor]]y vyveden do podpovrchového mělko založeného vestibulu s výstupy k autobusovým stanovištím. Druhý je západní, který vychází z druhého konce střední lodě a po několika metrech se lomí – navazující eskalátorový tunel vede kolmo k ose stanice a ústí v povrchovém [[Vestibul|vestibuluvestibul]]u u ulice [[Sokolovská (ulice v Praze)|Sokolovská]] a sídla DP, kde je návaznost na [[Tramvajová doprava v Praze|tramvajovou dopravu]]. Tento druhý výstup byl otevřen dodatečně ([[28. červen|28. června]] [[2000]]), vzhledem k tomu, že na celou stavbu IV. B chyběl dostatek finančních prostředků.
 
=== Stanice Českomoravská ===
[[Soubor:Ceskomoravska metro station Prague CZ 975 EX.jpg|žádné|náhled|Stanice Českomoravská]]
 
Stanice je ražená, [[Pilíř|pilířovápilíř]]ová s trojlodní konstrukcí se zkrácenou střední lodí, celková její délka činí 184 m. Z toho [[nástupiště]] tvoří zhruba 100 m, široké je 18,6 m. Českomoravská je založena 25,8 m pod povrchem Drahobejlovy ulice ve Vysočanech a má jeden výstup s jedním povrchovým [[Vestibul|vestibulemvestibul]]em. Ten je [[Železobeton|železobetonovýželezobeton]]ový a prosklený, dvoupodlažní konstrukce. S nástupištěm jej spojuje tříramenný hlubinný [[eskalátor]]. Součástí povrchového vestibulu je také napojující se terminál [[Autobusová doprava|autobusové dopravy]], konkrétně dvou městských linek obsluhujících severovýchod [[Praha|Prahy]] a jedné příměstské linky do [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav|Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi]]. Do prodloužení linky B na Černý Most (1998) a zejména linky C do Letňan (2008) zde bylo ukončeno mnohem více linek. Obkladem stanice jsou bílé [[Glazura|glazované]] dlaždičky, na stěnách za nástupišti je pak pod nápisem stanice umístěn podklad ve višňově červené barvě. Dlaždičky jsou zde rozděleny do velkých polí oddělených spárami také s višňově červenou barvou.
 
=== Stanice Palmovka ===
[[Soubor:Metro Palmovka3.jpg|žádné|náhled|Stanice Palmovka]]
 
Stanice se nachází podélně s a pod ulicí Na Žertvách. Je hloubená, založená v mělké jámě (12,4 m pod povrchem), 8,5 m pod hladinou podzemní vody. Palmovka je dlouhá 203 m a má 10 m široké [[nástupiště]], bez sloupů. Ze stanice vedou dva [[Vestibul|vestibulyvestibul]]y spojené s nástupištěm eskalátory. První vestibul vede na pěší zónu ke křižovatce [[Palmovka]], kde je možný přestup na tramvajovou dopravu, druhý pak směřuje k místnímu [[Autobus|autobusovémuautobus]]ovému nádraží na [[náměstí Bohumila Hrabala]]. Palmovka je obložena bílým, perleťovým dekorativním sklem a obkladačkami, vestibuly jsou obloženy mramorovými deskami. Stanice nemá bezbariérový přístup. Při jízdě po eskalátorech je možné si všimnout malé cedulky, která ukazuje, kam až byla stanice zatopena při povodních v roce [[2002]].
 
=== Stanice Invalidovna ===
[[Soubor:Praha, Karlín, stanice metra Invalidovna.jpg|žádné|náhled|Stanice Invalidovna]]
Stanice je [[Loď (architektura)|trojlodní]], se zkrácenou střední lodí se sedmi páry prostupů mezi nástupišti a střední lodí, za střední lodí pokračuje technologický tunel. Invalidovna je široká 18,6 metrů a nachází se 20 m pod povrchem stejnojmenného sídliště. Stanice má jeden výstup s jedním [[Vestibul|vestibulemvestibul]]em. Obklad ve stanici je perleťové/bílé [[sklo]]. Výstavba stanice probíhala v letech [[1986]]–[[1990]] a stála 308 mil. [[Koruna československá|Kčs]].
 
=== Stanice Křižíkova ===
[[Soubor:Praha - Křižíkova I.jpg|žádné|náhled|Stanice Křižíkova]]
Stanice je podzemní ražená trojlodní se zkrácenou střední lodí, se sedmi páry prostupů mezi střední lodí a [[Nástupiště|nástupišti]]; celková délka stanice i s technologickým tunelem činí 212 metrů. Celá stanice je dlouhá 111 [[Metr|metrůmetr]]ů a nachází se 34,8 m hluboko pod povrchem Křižíkovy ulice. Vzdálenost mezi kolejemi – šířka [[nástupiště]] činí 18,7 metrů. Stanice je obložena červenohnědým [[Sklo|sklem]] [[Transdev|Connex]] a má jen jeden výstup (vede [[Eskalátorový tunel|eskalátorovým tunelem]] s 37 m dlouhými [[Eskalátory v pražském metru|eskalátory]] kolmo k ose stanice) a jeden povrchový [[vestibul]]. Její výstavba, probíhající v letech [[1986]]–[[1990]], stála 353 milionů [[Koruna československá|Kčs]].
 
=== Stanice Florenc (dříve Sokolovská) ===
Řádek 116 ⟶ 115:
Náměstí Republiky je [[Stanice metra pražského typu|trojlodní stanice]] s 18 páry prostupů na [[nástupiště]], ražená s plnou délkou střední lodi. Dlouhá je 110 m a je založena 40 m hluboko pod povrchem.
 
Má dva výstupy, dva podzemní [[Vestibul|vestibulyvestibul]]y a tři [[Eskalátor|eskalátorovéeskalátor]]ové tunely. Oba vestibuly mají podpovrchovou dvoupodlažní monolitickou konstrukci ze [[Železobeton|železobetonuželezobeton]]u, zčásti zastropenou prefabrikovanými předpjatými [[Nosník|nosníkynosník]]y. K vestibulu pod náměstím Republiky vede jeden tunel, k vestibulu na [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]] vede jeden krátký tunel s eskalátory [[Transporta]] [[Československá socialistická republika|československé výroby]], na níž se napojuje další dlouhý s klasickým typem ruských eskalátorů, umístěný oproti tomu prvnímu zhruba kolmo.
 
Obkladem stanice jsou skleněné desky, desky Ekrona (strop) a vypouklé čočky (stěny za nástupištěm).
Řádek 128 ⟶ 127:
Národní třída je ražená, pilířová, trojlodní stanice se zkrácenou střední lodí směrem na jih (délka 65 m), a prodlouženou směrem na sever jako přestupová chodba (délka 69 m) . Tříramenný eskalátor vede do podzemního vestibulu, který přímo navazuje na OC Quadrio. Dále pak další tři eskalátoru na nároží Spálené a Purkyňovy.
 
Stanice je založena 39 m hluboko a je dlouhá 111,5 metrů. Na nástupišti je 15 párů prostupů mezi loděmi, s [[Ostění|ostěnímostění]]m montovaným z železobetonových tybinků. Konstrukce stanice umožňuje časem prodloužit střední loď jižním směrem tak, aby byl vybudován druhý [[Eskalátor|eskalátorovýeskalátor]]ový tunel s výstupem u ulic Lazarská nebo Vodičkova.
 
=== Stanice Karlovo náměstí ===
Řádek 138 ⟶ 137:
=== Stanice Anděl (dříve Moskevská) ===
[[Soubor:Metro Anděl - nástupiště.JPG|žádné|náhled|Stanice Anděl]]
Anděl je trojlodní podzemní ražená [[Stanice metra|stanice]] (35,4 m pod povrchem) s 27 páry prostupů a plnou délkou středního tunelu. Stanice je 145 m dlouhá, z toho jen [[nástupiště]] dosahuje 110 m a šířky 18 m. Z něj vedou dva [[Eskalátor|eskalátorovéeskalátor]]ové tunely, napojující se do dvou[[Vestibul|vestibulůvestibul]]ů (severní a jižní).
 
Stanice se začala razit roku [[1980]], její výstavby se zúčastnili inženýři a architekti z bývalého SSSR (např. Lev Nikolajevič Popov), zatímco pracovníci československého [[Metrostav]]u budovali v Moskvě stanici [[Pražskaja (stanice metra v Moskvě)|Pražská]].
Řádek 144 ⟶ 143:
=== Stanice Smíchovské nádraží ===
[[Soubor:Metro ve stanici Smíchov.jpg|žádné|náhled|Stanice Smíchovské nádraží]]
Stanice je hloubená, založená ve stavební jámě kotvenými podzemními a pilotovanými stěnami. Je dvoupodlažní, monolitické, [[Železobeton|železobetonovéželezobeton]]ové konstrukce. Založena je jen 10 m pod povrchem Nádražní ulice, a včetně odstavných [[Kolej|kolejíkolej]]í je dlouhá 405 m.
 
Její nástupiště tvoří velký podzemní prostor, zčásti s ochozem; na ten vedou jak pevná schodiště přímo z nástupiště, tak i výstupy do ulice Nádražní (kde je možno přestoupit na tramvaj), k samotnému [[Železniční stanice|nádraží]] (eskalátory ústí přímo do odbavovací haly nádraží) a k terminálu [[Autobus|autobusůautobus]]ů.
 
Jako obklad byl použit strukturovaný [[beton]] a béžové keramické desky.
Řádek 158 ⟶ 157:
=== Stanice Jinonice (dříve Švermova) ===
[[Soubor:M-Jinonice kolej 1.jpg|žádné|náhled|Stanice Jinonice]]
Stanice je ražená, trojlodní se zkrácenou střední lodí (na 35 m) a se sedmi páry prostupů na nástupiště. Je dlouhá 198 m (z toho 128 m jsou technologické instalace), a nachází se 23 m pod povrchem. Z nástupiště vede jeden výstup [[Eskalátor|eskalátorovýmeskalátor]]ovým tunelem. Použity byly tříramenné eskalátory [[Sovětský svaz|sovětské]] výroby; tunel ústí do povrchového [[Vestibul|vestibuluvestibul]]u. Ten je umístěn u ulice Radlická a pod jeho podlahou je umístěna strojovna eskalátorů.
 
Obkladem stanice jsou skleněné lisované tvarovky, podobné těm, které byly použité ve stanici [[Karlovo náměstí (stanice metra)|Karlovo náměstí]], liší se však jejich velikost i barva. Stanice Jinonice byla na počátku 21. století jedinou ze stanic linky [[B (linka metra v Praze)|B]], kde dosud nebylo změněno původní architektonické ztvárnění z 80. let (na rozdíl od stanic úseku I.B, který byl po rekonstrukci v mnohém upraven).
Řádek 164 ⟶ 163:
=== Stanice Nové Butovice (dříve Dukelská) ===
[[Soubor:Praha Metro Nove Butovice.jpg|žádné|náhled|Stanice Nové Butovice]]
Stanice je hloubená, založená ve stavební jámě, jejíž [[Svah|svahysvah]]y byly zajištěny kotvenou sítí, na níž byl později nanesen stříkaný [[beton]]. Nástupiště stanice je veliká hala bez sloupů, za stanicí se směrem na západ napojuje další úsek V.B a jsou tam i dvě odstavné [[Kolej|kolejekolej]]e. Ty se používaly mezi lety [[1988]] až [[1994]], kdy Nové Butovice měly charakter konečné stanice. Včetně těchto kolejí je stanice dlouhá 592,7 m, hloubka založení pod zemí je pak 5,3 m.
 
Obklad stanice tvoří režné keramické desky. Na její vybudování v letech [[1986]]–[[1988]] bylo vynaloženo celkem 179,3 milionů [[Koruna československá|Kčs]].
Řádek 174 ⟶ 173:
V prostoru nástupiště podpírají strop dvě řady sloupů. Dostatek světla zajišťuje přes den jednak prosklená jižní stěna za nástupištěm, jednak i zasklené světlíky vycházející ze stropu nástupiště, v noci pak dvě řady osvětlení, umístěné na stropě u obou kolejí. Obklad stěn tvoří [[Keramika|keramické]] dlaždice v tmavě šedé barvě, strop je obložen bílými obklady kovovými.
 
Výstup má stanice jeden. Vychází ze západního konce nástupiště, v jeho ose po pevném schodišti do proskleného vestibulu [[Železobeton|železobetonovéželezobeton]]ové konstrukce. Ten tvoří zároveň i samotné centrum Slunečního náměstí.
 
Směrem ke stanici [[Lužiny (stanice metra)|Lužiny]] (západně) se nachází [[Most metra přes údolí Prokopského potoka|prosklený mostní tubus]], překonávající stodůlecký Centrální park. Na východ se pak nachází stanice [[Nové Butovice]], která je již součástí úseku III. B.
Řádek 181 ⟶ 180:
[[Soubor:Stanice metra Lužiny, nástupiště.jpg|žádné|náhled|Stanice Lužiny]]
 
Stanice je hloubená, budovaná v jámě 7 m hluboko, s [[Nástupiště|nástupištěmnástupiště]]m podpíraným [[Pilíř|pilířipilíř]]i a se stropními [[Světlík (šachta)|světlíky]], zastřešenými skleněnou [[Střecha|střechou]] na úrovni povrchu. Výstup je jen jeden, východním směrem, vedoucí přímo na povrch a do sídliště a dále k přilehlé autobusové zastávce. S nástupištěm je spojený pevným [[Schodiště|schodištěmschodiště]]m. Na nástupišti jsou dekorativní palmy, umístěné ve skleněných kopulích v místech pod světlíky. Stěny jsou obloženy bílým dekorativním sklem a částečně i [[Nerez|nerezovýminerez]]ovými prvky.
 
=== Stanice Luka ===
[[Soubor:Luka-Nastupiste.jpg|žádné|náhled|Stanice Luka]]
 
Luka je povrchová stanice, s ostrovním [[Nástupiště|nástupištěmnástupiště]]m, zastřešená a se střešními okny. Prosklené jsou také stěny za nástupištěm. Na nástupišti nejsou [[Sloup (architektura)|sloupy]], konstrukce střechy je podpírána bočními stěnami. Ven z nástupiště vede východním směrem po pevném schodišti výstup, který se napojuje na nadchod nad přilehlou ulicí, kde je i [[zastávka]] [[Autobus|autobusuautobus]]u. Je zde umožněn přístup i pro handicapované občany pomocí [[Výtah|výtahuvýtah]]u. Stanice je natřena na [[Bílá|bílo]] zevnitř a [[Modrá|namodro]] zvenku.
 
=== Stanice Stodůlky ===