Druhý termodynamický zákon: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}
drobné změny
Řádek 45:
[[První termodynamická věta]] představuje [[zákon zachování energie]]. Podle tohoto zákona nemůže [[energie]] samovolně vznikat nebo zanikat, ale může se pouze měnit na jiný druh energie. Takže např. spotřeba jistého množství [[teplo|tepla]] se projeví [[mechanická práce|mechanickou prací]], vykonáním určité [[Práce (fyzika)|práce]] vznikne odpovídající množství [[teplo|tepla]] apod.
 
Mohlo by se tedy zdát, že přeměna energie může probíhat neomezeně v obou směrech. Ze skutečnostizkušenosti však víme, že to není [[pravda]]. Práci lze téměř beze zbytku přeměnit (např. [[tření]]m) na teplo. Příkladem může být roztočené [[kolo]] na [[hřídel]]i, které se po určitém [[čas]]e vlivem tření zastaví, přičemž dojde k ohřátí [[ložisko|ložiska]] a hřídele kola. Neznáme však žádný podobně jednoduchý způsob, kterým by bylo možno využít tepelnou energii kola k jeho roztočení.
 
Při styku dvou těles, která tvoří [[izolovaná soustava|izolovanou soustavu]], bude teplo samovolně přecházet z tělesa teplejšího na těleso chladnější. Tento proces potrvá tak dlouho, dokud nedojde k vyrovnání [[teplota|teplot]] obou těles, tj. k [[rovnovážný stav|rovnovážnému stavu]]. K dosažení počátečního stavu by bylo nutné, aby teplo samo přecházelo z tělesa chladnějšího na těleso teplejší. Takový [[termodynamický děj|děj]] však v izolované soustavě nemůže nastat.
Řádek 51:
Takové děje (stavové změny), které probíhají bez vnějšího působení pouze jedním směrem, nikoli však opačným, se nazývají změny '''[[nevratný děj|nevratné (ireverzibilní)]]'''. Děj, který může probíhat v obou směrech, se nazývá '''[[vratný děj|vratný (reverzibilní)]]'''.
 
Nevratnost změny nespočívá v tom, že by nebylo možné dosáhnout výchozího stavu soustavy, ale v tom, že tohoto stavu nelze dosáhnoudosáhnout pouhým obrácením postupu. Říkáme také, že nepostupujeme po stejné cestě. K dosažení počátečního stavu soustavy je třeba vynaložit vnější energii, tzn. energii ze zdroje, který není součástí izolované soustavy.
 
Prakticky všechny děje probíhající v přírodě lze považovat za nevratné. Vždy se totiž část mechanické energie mění na teplo, popř. dochází ke styku tělesa teplejšího s chladnějším. Vratné děje jsou tedy jen určitou [[idealizace|idealizací]], která nám pomáhá pochopit přírodní jevy.