Braniborská jeskyně: Porovnání verzí

'''Braniborská jeskyně''' je velký [[pískovec|pískovcový]] přírodnískalní útvarpřevis na [[Českolipsko|Českolipsku]] uprostřed lesa, který navzdory svému názvu nenív [[jeskyněLiberecký kraj|jeskyní]],Liberecký ale velkým [[Skála|skalnímkraji]] převisem. Podle pověsti vznikl při rvačce ševce s čertem, který muse nechtělnachází zaplatitv zalesích novéasi boty.3 Nakonec,km jak užsměrem tona vzápad pověstechod bývá,[[Staré švecSplavy|Starých vytřáslSplavů]], zrekreačního čertastřediska penízena abřezích ještě[[Máchovo sijezero|Máchova vzal zpátky nové botyjezera]].

== Popis ==

JehoRozměry rozměryskalního převisu činí 44 [[metr]]ů do délky, do hloubky asi 12 metrů, jeho výška činíje přibližně 6 metrů. Převis údajně sloužil jako úkryt v době [[Válka|válek]]<ref name="Toulavá">{{Citace monografie

}}</ref>, dokazuje to i nápis zasazený do vyrytého srdcovitého štítu, jehož cípy tvoří písmeno W, které označovalo rod Valdštejnů. Na vrcholu je pak štít opatřen korunkou. Je datován rokem [[1741]] a zčásti je poničen vandaly. Úkryt zde tedy pravděpodobně nalezli lidé z okolí v době 1. slezské války před drancující pruskou armádou. Profesor českolipského gymnázia, kněz Řádu sv. Augustina a neúnavný vlastivědný badatel a historik [[Anton Amand Paudler]] zaznamenal ve svém díle Die Brandenburgerhöhle z roku 1878, že v jeskyni při pruském vpádu roku 1866 lidé z Jestřebí po několik dní ukrývali své nejcennější koně. Podle [[Legenda|legendy]] se v Braniborské jeskyni ukrývali také loupežníci, možná i „strašný lesů pán“ z [[Máj (Karel Hynek Mácha)|Máchova Máje]]. DnesV jejmoderní užívajídobě ponejvícepřevis slouží jako [[Tramping|trampský]] [[trampbivak]]ové.