Válka v Zálivu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 32:
Husajn se tedy vydal cestou nátlaku na Kuvajt. Začal otevřeně [[provokace|provokovat]]. Tvrdil, že Iráku náleží ušlý zisk ve výši 22,4 mld dolarů z ukradené ropy těžené Kuvajtem metodou šikmých vrtů u ropného pole [[Rumaila]], které leží na hranici obou států<ref>Toto obvinění Kuvajt demýtizoval jako nezakládající se na pravdě: http://www.kuwait-info.com/sidepages/gulfwar_invasion.asp</ref>, že Kuvajt je historicky (tedy i po roce 1928, kdy byl od něj oddělen) 19. provincií Iráku, apod. V létě 1990 nebyly irácko-kuvajtské vztahy pro USA v centru zájmu - přesněji řečeno, americký velvyslanec Husajnovi doslova řekl, že spor s Kuvajtem je vnitřní arabská záležitost, která se Spojených států nijak netýká.{{Zdroj?}} Americká zahraniční politika se již řadu let zabývala islámskou revolucí v Íránu, která začala svržením [[Muhammad Rezá Pahlaví|šáha]]. Irák se tehdy jevil jako vhodná protiváha fundamentalistů. Když začala [[irácko-íránská válka]], USA (ale i mnoho dalších států včetně [[Francie]] a [[Rusko|Ruska]]) Saddáma fakticky podporovalo, včetně informací [[Central Intelligence Agency|CIA]] o pohybech íránské armády. Po jasném vyjádření velvyslance USA<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.globalresearch.ca/gulf-war-documents-meeting-between-saddam-hussein-and-ambassador-to-iraq-april-glaspie/31145}}</ref>, že v případě vojenského zákroku nebude reagovat, se Saddám Husajn odhodlal k vojenské akci.
Spojené státy ihned poté zahájily kampaň za vojenskou intervenci. Prezident USA si pomohl kupříkladu svědectvím kuvajtské dívky Nayirah al-Ṣabaḥ, která před členy výboru pro lidská práva z amerického kongresu vypovídala o údajných zvěrstvech páchaných iráckou armádou (vyndavání dětí z inkubátorů a jejich ponechání na chladné podlaze, kde měly zemřít). To, že jde o dceru
== Průběh války ==
Řádek 98:
=== Ztráty vzdušných sil ===
Celkem ztratila koalice přes 70 letadel, převážně vlivem irácké pozemní PVO. Například Američané ztratili během kampaně: 3x F-16, 1x F-14, 2x F-15, 2x F-18, 4x A-10 a mnoho dalších typů. Tyto ztráty jsou obecně považovány za velice nízké, neboť se předpokládalo, že
Irácké letectvo mělo ztráty mnohem vyšší, po skončení bojů přestalo prakticky existovat. Během vzdušných soubojů ztratilo 13 letadel a další stovky strojů na zemi. Do příští války v roce 2003 již nezasáhlo.
|