Pavel Tigrid: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dle Kosatíka opravy a dodatky
Řádek 37:
| strany =284
| jazyk =
}}</ref> s jehož redakcí, ženou i dětmi přesídlil na pozvání nakladatele Walkera roku 1959 do Paříže. V té době již on i jeho rodina získali americké státní občanství. V Paříži byl Tigrid za Svědectví placen stejně jako v Americe z rozpočtu CIA, což nezveřejnil ani po sametové revoluci<ref>Pavel Kosatík, Tigrid poprvé: Průvodce životem inteligentního muže ve dvacátém století. Praha 2013</ref>. Údajně se stýkal také s člověkem z prostředí KSČ{{Kdo?}}, který do Paříže vyvážel důležité interní informace.{{Doplňte zdroj}} V Paříži se také poprvé setkal s [[Václav Havel|Václavem Havlem]].
Svědectvím, které četlo stále více Čechů a mezi nimi i komunistů, se Tigrid výrazně zasloužil o start Pražského jara 1968.
Až do konce svého života byl externím spolupracovníkem Svobodné Evropy, odkud ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s&nbsp;typickým vtipem a&nbsp;[[Sarkasmus|sarkasmem]]. Dlouhodobě také spolupracoval se [[Zdeněk Mastník|Zdeňkem Mastníkem]] v Londýně (vedoucím sekce českého vysílání BBC) a jeho knihkupectvím. Podílel se spolu s ním také na tajném Marshallově plánu,{{Fakt/dne|20160519215834|}} který probíhal v režimu nejpřísnějšího utajení. Představiteli [[Komunistická strana Československa|KSČ]] byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.{{Doplňte zdroj}}