'''Virus''' (zje [[latina|lat.]]prosťe „virus“vir – jed) jej drobný [[vnitrobuněčný parazit|vnitrobuněčný]] cizopasník{{#tag:ref|Tzv. [[submikroskopický]] obligátně intracelulární [[Parazitismus|parazit]], tedy parazit, který není vidět pod [[optický mikroskop|světelným mikroskopem]] (obvykle) a ke svému životu nutně potřebuje osídlit vnitřní prostředí buněk|group="pozn."}} nacházející se na pomezí mezi [[život|živým]] a [[abiotický faktor|neživým]]. Patří mezi tzv. [[nebuněčné organismy]] a svou stavbou se od buněk dramaticky liší. „Tělo“ virů je tvořeno tzv. [[virion|virovou částicí]], která je složena především z [[bílkovina|bílkovin]] a [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]]. Pro viry je charakteristické, že [[růst|nerostou]], [[buněčné dělení|nedělí]] se a ani nejsou schopné vyrábět (bez cizí pomoci) [[energie|energii]] či [[translace (biologie)|vytvářet vlastní bílkoviny]]. Obvykle jsou také mnohem menší, než třeba [[bakterie|bakteriální buňky]] (nemluvě o lidských buňkách),<ref name="princip">{{citace monografie| titul= Principles of Molecular Virology| vydání=4| příjmení=Cann| jméno=Alan J.| vydavatel=Elsevier| rok=2005| isbn=0-12-088787-8}}</ref> ale existují výjimky: největším známým virem lplolollo[[Pithovirus|virus]] veliký 1,5 mikrometru.
Ty nejprimitivnější viry obsahují pouze svoji [[sekvence DNA|genetickou informaci]] ve formě [[DNA]] nebo [[RNA]], které jsou uloženy v [[kapsida|kapsidě]]. Ty složitější mohou navíc na povrchu obsahovat [[virový obal|obalovou membránu]] pocházející z napadené buňky. V kapsidě mnohých virů mohou také být různé [[enzym]]y (s různou funkcí).
