Rimavská Sobota: Porovnání verzí

Přidáno 229 bajtů ,  před 2 lety
Mináč
(Mináč)
obyvatelstvo{{Infobox - sídlo světa
| stát = Slovensko
| jméno = Rimavská Sobota
}}
 
'''Rimavská Sobota''' ({{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Rimaszombat''}}, {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Großsteffelsdorf''}}) je město na řece [[Rimava (řeka)|Rimavě]] v jižním [[Slovensko|Slovensku]], patřící k [[Banskobystrický kraj|Banskobystrickému kraji]], v historickém regionu [[Gemer (region)|Gemer]]. V&nbsp;roce [[2016]] zde žilo 22&nbsp;827<ref name=stat />&nbsp;obyvatel. Rimavská Sobota je administrativní a hospodářské středisko okresu a okolí. Ve městě převažuje obyvatelstvo [[Slováci|slovenskáslovenské]] (60%) a [[Maďaři|maďarskámaďarsk]] (35%) národnostnárodnosti. Rimavská Sobota je město s oficiálně nejvyšší nezaměstnaností ze všech měst na Slovensku.<ref>[http://www.rimava.sk/spravy-z-regionu/najvacsia-nezamestnanost/ Rimavskosobotský okres má najväčšiu nezamestnanosť na Slovensku] {{sk}}</ref>
[[File:Rimaszombat-1769.jpg|thumb|left|Veduta města z roku 1769]]
 
== Historie ==
Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již během [[pravěk]]u, a to v době bronzové, archeologické nálezy pocházejí z období pilinské kultury, halštatského období, a také z doby římské. První středověkou osadu, existující již za krále Gézy v letech 1074-1079, zničili Mongolové. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1268]] z listiny kancléře Štefana, v níž je osada nazvána ''Rymboa Zumbota''. Název odkazuje k právu sobotního trhu. Městská práva obec získala roku [[1334]]. Mezi lety [[1441]] - [[1460]] byla obsazena husitskými oddíly [[Jan Jiskra z Brandýsa|Jana Jiskry]] a bratříky, kteří zde vybudovali [[Pevnost (stavba)|pevnost]] [[Sobôtka]] a vyjednávali s uherským regentem "turkobijcem" [[János Hunyadi|Jánošem Huňádym]]<ref>Detaily vylíčil [[Alois Jirásek]] v románu Bratrstvo</ref>. V roce 1508 město vyhořelo. K jeho obnově byl pozván italský architekt, který vytvořil šachovnicový půdrys města. Od poloviny [[16. století]] do roku 1601 město podléhalo [[Turecko|turecké]] nadvládě Osmanské říše a trpěůp ájeudyloupeivých Martalovců. V roce 1668 je císař Leopold I. připojil k habsburské říši a povýšil na královské město. Roku 1735 císař Karel VI. městu k domobraně udělil ''právo meče''.
 
Roku 1792 zde osvícenci založili jednu z prvních vědeckých společností na Slovensku. V [[19. století]] bylo město sídlem [[Gemer (župa)|Gemersko-malohonstké župy]]. V prosinci 1805 zde na útěku z prohrané bitvy u Slavkova přenocoval zraněný generál [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]]. Revoluční rok 1848 zde proběhl dramaticky, proti revolucionáům zasáhla vojska tří armád. Památku revolucinářů pipomíná bronový pomník básnka [[Sándor Petöfi|Sándora Petöfiho]].
 
== Charakter města ==
Jde o okresní město, aministrativní a [[průmysl]]ové centrum okresu. Průmysl: tabákovnazastupují továrna na tabákové výrobky, [[konzervárna]], [[mlékárna]], masné závody a. [[Gemer (pivovar)|Pivovar Gemer]], již zrušenýbyl zrušen. JeKulturní život města komě příležitostných zdefestivalů takézastupuje [[muzeum]], věnované [[Gemer (region)|Gemerskému regionu]].
 
=== Národnostní složení ===
V Rimavské Sobotě žijížije tytoobyvatelstvo národytěchto národností:<ref>http://www.rimavska-sobota.sk/</ref>
 
* [[Slováci]] 54,0%
[[Soubor:Rimaszombat, épület a főtér túloldalán.jpg|thumb|left|radnice]]
[[File:RimSobota Petofi Sandor.jpg|thumb|Pomník Sándora Petöfiho]]
* [[klasicismus|klasicistní]] kostel sv. Jan Křtitele z roku [[1790]] na Hlavním náměstí
Uprostřed čtvercového Hlavního náměstí stojí
* [[klasicismusbaroko|barokně]] klasicistní [[Kalvinisté|kalvínský]] kostel sv. Jan Křtitele z roku [[17901784]] a
* [[baroko|barokně]] klasicistní [[Kalvinisté|kalvínský]] kostel z roku [[1784]].
* luteránský kostel z roku 1832 stojí v Cukrovarské ulici
* klasicistní budova [[radnice]] z roku [[1801]].
* historizující budova reformního gymnázia
* Hvězdárna z roku [[1975]]
=== Rezidenti ===
* [[Karel Augusta (malíř)]]
* [[Vladimír Mináč]] - žák zdejšího gymnázia
 
== Partnerská města ==