Rimavská Sobota: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
historie a busty
obrázky
Řádek 31:
 
'''Rimavská Sobota''' ({{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Rimaszombat''}}, {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Großsteffelsdorf''}}) je město na řece [[Rimava (řeka)|Rimavě]] v jižním [[Slovensko|Slovensku]], patřící k [[Banskobystrický kraj|Banskobystrickému kraji]], v historickém regionu [[Gemer (region)|Gemer]]. V&nbsp;roce [[2016]] zde žilo 22&nbsp;827<ref name=stat />&nbsp;obyvatel. Rimavská Sobota je administrativní a hospodářské středisko okresu a okolí. Ve městě převažuje [[Slováci|slovenská]] (60%) a [[Maďaři|maďarská]] (35%) národnost. Rimavská Sobota je město s oficiálně nejvyšší nezaměstnaností ze všech měst na Slovensku.<ref>[http://www.rimava.sk/spravy-z-regionu/najvacsia-nezamestnanost/ Rimavskosobotský okres má najväčšiu nezamestnanosť na Slovensku] {{sk}}</ref>
[[File:Rimaszombat-1769.jpg|thumb|Veduta města z roku 1769]]
 
== Historie ==
Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již během [[pravěk]]u v době bronzové, archeologické nálezy pocházejí z období pilinské kultury, halštatského období a z doby římské. První středověkou osadu zničili Mongolové. První písemná zmínka pochází z roku [[1268]] z listiny kancléře Štefana, v níž je osada nazvána ''Rymboa Zumbota''. Název odkazuje k právu sobotního trhu. Městská práva obec získala roku [[1334]]. Mezi lety [[1441]] - [[1460]] byla obsazena husitskými oddíly [[Jan Jiskra z Brandýsa|Jana Jiskry]] a bratříky, kteří zde vybudovali [[Pevnost (stavba)|pevnost]] [[Sobôtka]] a vyjednávali s uherským regentem "turkobijcem" [[János Hunyadi|Jánošem Huňádym]]<ref>Detaily vylíčil [[Alois Jirásek]] v románu Bratrstvo</ref>. V roce 1508 město vyhořelo. K jeho obnově byl pozván italský architekt, který vytvořil šachovnicový půdrys města. Od poloviny [[16. století]] do roku 1601 město podléhalo [[Turecko|turecké]] nadvládě Osmanské říše a trpěůp ájeudyloupeivých Martalovců. V roce 1668 je císař Leopold I. připojil k habsburské říši a povýšil na královské město. Roku 1735 císař Karel VI. městu k domobraně udělil ''právo meče''.
Řádek 51:
 
== Památky ==
[[File:Rimaszombat007.JPG|thumb|Kostel sv. Jana Křtitele]]
[[Soubor:Rimaszombat, épület a főtér túloldalán.jpg|thumb|left|radnice]]
[[File:RimSobota Petofi Sandor.jpg|thumb|Pomník Sándora Petöfiho]]
Uprostřed čtvercového Hlavního náměstí stojí
* [[klasicismus|klasicistní]] kostel sv. Jan Křtitele z roku [[1790]] a
* [[baroko|barokně]] klasicistní [[Kalvinisté|kalvinistickýkalvínský]] kostel z roku [[1784]].
* luteránský kostel z roku 1832 stojí v Cukrovarské ulici
* klasicistní budova [[radnice]] z roku [[1801]].
* historizující budova reformního gymnázia
* Hvězdárna z roku [[1975]]
* [[Gemersko-malohontské muzeum]] se stálou expozicí, patří mezi nejstarší muzea na [[Slovensko|Slovensku]]. Vzniklo roku [[1882]]. Původním sídlem muzea do roku [[1910]] byla budova bývalého župního domu na Hlavním náměstí. Dnes se nachází v budově bývalých kasáren, postavených roku [[1850]]. Muzeum se specializuje na dokumentaci, výzkum a získávání sbírek z [[historie]], [[archeologie]], [[etnologie]], [[výtvarné umění]], [[přírodní vědy]] a [[romové|romská kultura]] regionu [[Gemer (region)|Gemer]]. Bohaté sbírkové fondy muzea společenských a přírodních věd doplňuje rozsáhlý historický knižní fond. Celkový sbírkový fond přesahuje počet 93 000 předmětů.
Řádek 84 ⟶ 87:
== Školství ==
Ve městě se nachází tyto střední [[škola|školy]]:
[[File:Rimaszombat003.JPG|thumb|Budova reormního gymnázia]]
 
* Gymnázium
* Obchodní akademie
Řádek 145 ⟶ 148:
* {{sk}} [http://www.rimavska-sobota.sk Stránky města]
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Okres Rimavská Sobota}}