Vodík: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Wownon (diskuse | příspěvky)
m doplnění odkazů
Wownon (diskuse | příspěvky)
→‎Historický vývoj: Isotop -> izotop (v češtině častěji využívaný tvar); doplnění odkazů
Řádek 116:
Rozklad vody elektrickým proudem na jedntotlivé složky, kyslík a vodík, poprvé provedli Jan Rudolph Deiman and Adriaan Paets van Troostwijk v roce 1789.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Levie|jméno = R. de|titul = |periodikum = Journal of Electroanalytical Chemistry|datum = 1999|ročník = |číslo = 476(1)|strany = 92-93|url = }}</ref>
 
Český název pro hydrogen (vodík) pochází od [[Jan Svatopluk Presl|Jana Svatopluka Presla]], který spolu s [[Karel Slavoj Amerling|Karlem Slavojem Amerlingem]] vytvořil v polovině 19. století české názvy pro tehdy známé prvky, ještě před tím než [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Mendělejev]] publikoval v roce 1869 svůj objev [[Periodická tabulka|periodické tabulky prvků]]. Vodík je jeden z deseti tzv. archaických názvů prvků, které se v češtině používají dodnes, ostatní názvy se neujaly.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = canov.jergym.cz|url = http://canov.jergym.cz/objevite/objevite/tabulka_2.html|vydavatel = canov.jergym.cz|datum přístupu = 2016-02-08}}</ref>
 
Vodík je jediný prvek, jehož isotopyizotopy mají vlastní chemické názvy a značky. [[Deuterium]] (D, <sup>2</sup>H) je isotopizotop tvořený jedním protonem a jedním neutronem v jádře atomu, [[Tritium]] (T, <sup>3</sup>H) je isotop tvořený jedním protonem a dvěma neutrony v jádře atomu. Pro samotný vodík je vyhrazen název protium, ale značka P se nepoužívá, protože je obsazena značkou fosforu (P). [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii|IUPAC]] umožňuje používání značek D, T, ale preferuje <sup>2</sup>H, <sup>3</sup>H.
 
Plynný vodík se vyskytuje ve dvouatomové molekule H<sub>2</sub>, která je mnohem stabilnější než atomární vodík. Za normální teploty se vodík chová tak, jako by byl směsí tří objemů ortho- a jednoho objemu para-.H<sub>2</sub> Při skladování kapalného vodíku probíhá přeměna ve směru ortho --> para, která je exotermická natolik, že může dojít ke ztrátě až 2/3 původní kapaliny. Bylo nutno vyvinout postup, kdy se při zkapalňování vodíku zároveň provádí přeměna na para-H<sub>2</sub>.
 
Deuterium bylo spektroskopicky pozorováno v roce 1931, příprava téměř čisté sloučeniny D2OD<sub>2</sub>O (tzv. těžká voda) byla provedena elektrolyticky v roce 1933.
 
Tritium bylo poprvé připraveno v roce 1934 bombardováním sloučenin deuteria deuterony, schematicky <sup>2</sup>H+<sup>2</sup>H --> <sup>3</sup>H +H.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Heslop|jméno = R.B.|příjmení2 = Jones|jméno2 = K.|titul = Anorganická chemie|vydání = První vydání|vydavatel = SNTL|místo = Praha|rok = 1982|počet stran = 836|strany = 267-275|isbn = }}</ref>