Stuttgart: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění nejnovějších událostí |
m + politika |
||
Řádek 47:
V roce 1845 byla do Stuttgartu dovedena železnice a ve městě propukla naplno průmyslová revoluce. Díky vznikajícím továrnám se do města začali stehovat dělníci s rodinami a Stuttgart se během krátké chvíle ztrojnásobil počet obyvatel (v 1834 mělo město 35 200 obyvatel a přes 91 tisíc v roce 1871). Město se stalo sídlem průkopníků automobilového průmyslu jako [[Karl Benz]], [[Gottlieb Daimler]], [[Wilhelm Maybach]] a [[Robert Bosch]]. V roce 1871 došlo ke [[sjednocení Německa]] a začlenění království do nově vzniklého [[Německé císařství|Německého císařství]]. Během [[První světová válka|První světové války]] došlo k dvou náletům na město s cílem na místní kasárny. Po porážce Německa ve válce proběhla v roce 1918 ve Stuttgartu [[Listopadová revoluce|Listopadová revoluce (Německo)]], která svrhla království a zavedla [[Výmarská republika|novou republiku]]. V roce 1920 se na krátkou dobu stal Stuttgart sídlem německé vlády, protože v Berlíně probíhal tzv. [[Kappův puč]].
=== Období nacismu ===
[[Soubor:Stuttgart,_Royal_Air_Force_Bomber_Command,_1942-1945._CL3437.jpg|right|250px|náhled|Zdevastované centrum města na konci války]]
V roce 1933 se chopili moci v Německu [[Nacismus|nacisté]], kteří zcela okleštili politickou moc Stuttgartu. Na druhou stranu průmyslu se dále dařilo. V roce 1936 byl v místní továrně podle modelu [[Ferdinand Porsche|Ferdinanda Porscheho]] vytvořen první prototyp známého [[Volkswagen Brouk|Volkswagenu Brouka]]. Během [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] v listopadu 1938 byla vypálena místní synagoga a zničen židovský hřbitov. Následující rok začali být všichni židovští obyvatelé Stuttgartu posíláni ze začátku do [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračního táboru v Dachau]]. V roce 1941 vzniklo místě dnešního parku ''Killesbergpark'' židovské gheto, odkud Židé putovali kromě Osvětimi i do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]].
Během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] bylo město cílem častého bombardování. Však ze začátku války se mohlo spolehnout na velice efektivní protiletadlovou obranu, díky která letci RAF považovali denní útok na město za
=== Rekonstrukce a období Západního Německa ===
[[Soubor:Neues_Schloss_Stuttgart_(1956).jpg|left|250px|náhled|Ruiny Nového zámku v roce 1956]]
Bývalé Württemberské království bylo po válce rozděleno na dvě části: jižní [[Francouzská okupační zóna Německa|francouzskou]] a severní [[Americká okupační zóna Německa|americkou okupační zónu]]. Stuttgart připadl do zóny americké stal se hlavním městem prozatímní spolkové země [[Württembersko-Bádensko]] pod americkou správou. Poválečná léta jsou spojena s obnovou zničeného města a postavou
[[Soubor:Stuttgart_Hauptbahnhof_v._K%C3%B6nigstra%C3%9Fe_1965.jpg|right|200px|náhled|Vlakové nádraží v roce 1965]]
Při vzniku SRN v roce 1949 se Stuttgart neúspěšně ucházel po bohu [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]], [[Kassel]]u a [[Bonn]]u o post hlavního města [[Západní Německo|Západního Německa]]. Moderní spolková země [[Bádensko-Württembersko]] byla vytvořena v roce 1952 sloučením americké a francouzské okupační zóny a Stuttgart se stal jejím hlavním městem. Populace města začala narůstat hned po válce díky příchodu vysídlených německých obyvatel z východní Evropy (převážně z [[Vysídlení Němců z Československa|Československa]], Polska, [[Východní Prusko|Východního Pruska]] atd.). Jako další přišli do místních továren v rámci tzv. [[Německý hospodářský zázrak|Hospodářského zázraku]] dělníci z jižní Evropy (převážně z Itálie, Portugalska, Řecka, Turecka a Jugoslávie). Těmto ekonomickým migrantům se začalo říkat [[Gastarbeiter|Gastarbeiteři]] a mnozí ve Stuttgartu již zůstali. V roce 1962 dosáhl počet obyvatel 640 tisíc.
Řádek 76:
K příkladům moderní architektury ve městě patří:
* dělnická čtvrť [[Weissenhof]] - památka UNESCO od [[Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga Mies van der Rohe]], další jeho dílo je např. [[Vila Tugendhat|vila Tugendhat]]
* Hauptbahnhof (hlavní vlakové nádraží)
* Rathaus (radnice) z roku 1956
* [[Fernsehturm Stuttgart|Fernsehturm]] (televizní věž) - první na světě postavená z betonu v roce 1956
V blízkosti Stuttgartu jsou z doby krále [[Vilém I. Württemberský|Viléma I.]] postaveny paláce a zámky:
* Barokně-rokokový zámeček [[Solitude (Stuttgart)|Solitude]]
* Barokní palác [[Palác Ludwigsburg|Ludwigsburg]] se zahradou
* Zámek [[Hohenheim]]
* [[Württemberské mauzoleum]] (Grabkapelle auf dem Württemberg) - hrobka [[Kateřina Pavlovna|Kateřiny Pavlovny]] a [[Vilém I. Württemberský|Viléma I.]] položená mezi vinohrady
==Místní politika==
Mezi nejvýznamnější politické osoby poválečného Stuttgartu se bez pochyby řadí dlouholetý starosta [[Arnulf Klett]]. Zastával funkci starosty města od roku 1946 až do své smrti v roce 1974.
Poválečná léta byla z politického hlediska léty [[sociálních demokratů|Sociálnědemokratická strana Německa]]. Od roku 1946 se jim podařilo vyhrát volby do městské rady desetkrát za sebou. Zlom nastal až v roce 1975, kdy se ovládli místní volby [[křesťanští demokraté|CDU]]. Ti vyhrávali místní volby do roku 2009, kdy byly vystřídáni [[stranou Zelených|Svaz 90/Zelení]]. V roce 2014 se volební úspěch přiklonil opět ke křesťanským demokratům.
== Doprava ==
Stuttgart bylo první město, kde jezdilo taxi. A sice to byl [[Daimler Motor Company|Daimler]] Victoria z roku [[1897 v dopravě|1897]].<ref>http://veteran.auto.cz/auta/taxi-taxi-z-historie-autodrozek-alias-taxametru/</ref>
Stuttgart je důležitým dopravním uzlem. Na zdejší hlavní nádraží zajíždějí linky ICE ([[Intercity-Express]]), je zde [[tramvaj]]ová doprava a také příměstské vlaky [[S-Bahn
== Sport==
| |||