|
== Vojenský velitel ==
[[Soubor:Oliver Cromwell by Robert Walker.jpg|thumb|left|Portrét]] Olivera Cromwella od Roberta Walkera]]
Neschopnost řešit rozpory mezi parlamentem a Karlem I. vedly na podzim roku [[1642]] k vypuknutí občanské války.
{{Viz též|Anglická občanská válka}}
Cromwell naverboval jednotku jezdectva z [[Cambridgeshire]], kterou financoval zabavením prostředků určených pro krále. Jeho oddíl se poprvé účastnil války v říjnu [[1642]] v nerozhodné [[Bitva u Edgehill|bitvě u Edgehill]]. Jeho jednotka byla zařazena do armády Eduarda Montagu, hraběte z Manchesteru; v bojích ve východní Anglii v průběhu roku [[1643]] získala mnohá vítězství. Cromwell byl jmenován velitelem Ely a plukovníkem východní parlamentaristické armády.
Po bitvě u Marston Moor v červenci [[1644]] byl jmenován hlavním velitelem jezdectva východní armády. Úspěch jeho jezdeckého pluku v rozbití jezdectva královského vojska a útok na pěchotu byly hlavním faktorem vítězství parlamentaristů v této bitvě. Cromwell sám bojoval v čele svého vojska a byl zraněn na hlavě. Nerozhodný výsledek druhé bitvy u Newbury znamenal pokračování války.
Částečně pod vlivem nevyužití úspěchu v bitvě u Marston Moor vydal parlament nařízení (''Self-Denying Ordinance''), které nařizovalo členům horní a dolní komory parlamentu, aby si vybrali mezi vojenskou pozicí a členstvím v parlamentu. Jedinou výjimkou byl Cromwell, kterému bylo povoleno obojí. V dubnu [[1645]] byly položeny základy parlamentaristické armády nového typu (''New Model Army''). Jejím vrchním velitelem se stal [[Thomas Fairfax]] a Cromwell se stal vrchním velitelem jezdectva a druhým velitelem celé armády. V červnu [[1645]] v [[Bitva u Naseby|bitvě u Naseby]] armáda parlamentaristů rozprášila královské vojsko. Dne [[10. červen|10. června]] se Cromwell účastnil porážky posledního velkého královského vojska, která ukončila naději Karla I. na vítězství ve válce. Cromwell obléhal a obsadil Basing House a později byl obviňován, že nechal zabít stovku mužů posádky, kteří se již vzdali. Později se zapojil do obléhání Bridgwateru, Sherbrone, [[Bristol]]u, Devizes a [[Winchester]]u. Poté, co se Karel I. [[5. květen|5. května]] [[1646]] vzdal Skotům, byla první fáze občanské války ukončena.
== Politik ==
[[Soubor:CromwellDissolvingLongParliament.jpg|thumb|right|Cromwell rozpouští parlament]]
V únoru [[1647]] se Cromwell zotavoval po nemoci, která ho na určitou dobu postavila mimo hlavní politické dění. Po jeho návratu byli parlamentaristé rozděleni na dvě skupiny v názoru na postup vůči králi. Většina v obou komorách navrhovala, aby bylo Skotům vyplaceno odstupné za krále, většina armády rozpuštěna, Karel I. dosazen zpět na trůn a aby byla zavedena presbyteriánská správa církve. Cromwell skotský model presbyteriánství odmítal, protože podle něho představoval nahrazení jedné hierarchie druhou. Armáda se radikalizovala, protože parlament nebyl schopen zaplatit mzdu, kterou vojákům dlužil. V květnu byl Cromwell vyslán na velitelství armády, aby dojednal kompromis, ale neuspěl. V červnu oddíl jezdectva pod vedením George Joyceho unesl krále z parlamentaristického vězení.
Cromwell a Henry Ireton poté zpracovali prohlášení, navrhující kontrolu výkonné moci pravidelně svolávaným parlamentem a obnovení episkopálního zřízení. Mnoho vojenských důstojníků považovali tento návrh za málo radikální a dožadovali se rovného politického postavení pro všechny občany. To vedlo k bouřlivým debatám mezi Cromwellem, Fairfaxem a Iretonem na straně jedné a levellery (zastánce mimo jiné svobodných voleb, rovnosti před zákonem a náboženské svobody) na straně druhé, které skončily nedohodou. Tato jednání a Karlův útěk z vězení zřejmě vyostřilo Cromwellův vztah vůči králi.
Nezdar jednání o vztahu vůči králi a jeho útěk vedly roku [[1648]] k vypuknutí druhé fáze občanské války. Karel I. se chtěl uchopit moci vojenskou silou. Cromwell nejprve potlačil povstání králových stoupenců ve [[Wales]]u a přinutil ke kapitulaci posádku v Tenby. Poté se v čele vojska čítajícího 9000 mužů vydal na sever, aby odrazil skotskou armádu, která po dohodě s Karlem I. vpadla do Anglie. Cromwell jako vrchní velitel porazil Skoty, jejichž počet byl dvojnásobný.
V prosinci [[1648]] byla skupina poslanců, kteří chtěli pokračovat v jednání s králem, rozehnána oddílem vojáků vedených Thomasem Pridem (tato událost bývá označována jako ''Pride's Purge'' – Prideho čistka). Ostatní poslanci souhlasili s tím, že Karel bude obviněn a souzen za zradu. Cromwell byl v té době na severu země, kde potlačoval zbytky odporu roajalistů. Poté co se vrátil do Londýna, stal se zastáncem této myšlenky, protože Karlovu smrt považoval za jediné řešení občanské války. Rozsudek smrti pro krále podepsalo 59 členů soudního dvora včetně Cromwella, zatímco Fairfax podpis odmítl. Karel byl popraven [[30. leden|30. ledna]] [[1649]].
== Vznik republiky ==
Po Karlově smrti byla vyhlášená republika (''Commonwealth of England''). Parlament získal výkonnou i zákonodárnou moc. Byla zřízena i malá státní rada s některými výkonnými pravomocemi. Cromwell zůstal členem parlamentu a byl jmenován i členem státní rady. Zpočátku se snažil sjednotit skupinu králových přívrženců kolem St Johna a Saye a Sele, ale neuspěl. Pouze St John zůstal členem parlamentu a ostatní královi spojenci se přesunuli do Irska, kde podepsali dohodu s irskou katolickou konfederací. V březnu byl Cromwell jmenován velitelem tažení proti nim. Přípravy na invazi mu zabraly několik měsíců a v červenci vyrazil z [[Bristol]]u do Irska.
| 