Šimon Mág: Porovnání verzí

'''Šimon Mág''' či téžtaké '''Šimon z Gitty''' –byl mýtický zakladatel [[gnóze]], jenž je ztotožňovaný se [[Samaří|samařským]] kouzelníkem, o němž se zmiňují [[Nový zákon|novozákonní]] [[Skutky apoštolů]].<ref>{{Citace bible|Sk|8|9||24}}</ref> Tento [[Čarodějnictví|čarodějník]] zprvu přijal víru v [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] skrze [[Jáhen|jáhna]] Filipa a nechal se [[Křest|pokřtít]], později se však dopustil [[svatokupectví]], za což byl pokárán [[Petr (apoštol)|apoštolem Petrem]]. V novozákonní zprávě nejsou další zmínky o jeho [[Osud|osuduosud]]u. Pozdější [[Církev|církevnícírkev]]ní tradice však uvádí, že Šimon Mág nejen ženejenže nečinil [[pokání]], ale stal se zapřísáhlým odpůrcem [[křesťanství]], navrátil se zpět k provozování [[magie]] a stal se vůdcem gnostické [[Sekta|sekty]], jež byla označována jako šimonovciŠimonovci. Jeho žákem byl údajně gnostický učitel [[Menandros (gnostický učitel)|Menandros z Kapparatea]].

Podle křesťanského [[apologeta]] a [[Mučedník|mučedníkamučedník]]a [[Justin Mučedník|Justina]] se Šimon Mág narodil v samařské vesničce Gittě, akde v Samaříi působil za vlády císaře [[Claudius|Claudia]]. Své pole činnosti však rozšířil až do [[Starověký Řím|Říma]], kde mu byla údajně postavena i socha s nápisem ''Simoni Deo Sancto'' („Šimonovi, svatému bohu“). Svými stoupenci byl prý uctíván jako ''„první bůh“''. Měla ho doprovázet jistá Helena, prostitutka, kterou vykoupil ve městě [[Týros|Týru]]. Tu prezentoval jako matku všech lidí a první myšlenku, která vyšla z ''„prvního boha“''. Když z onoho ''„prvního boha“'' vyšla, sestoupila do dolních oblastí, kde stvořila [[Anděl|andělyanděl]]y a mocnosti. Tito andělé a mocnosti poté nejen, že stvořili hmotný svět, ale ''„také ze závisti zajali Helenu, aby ji přivodili všemožnou hanbu“''<ref>{{Citace monografie|jméno=Kurt|příjmení=Rudolph|odkaz na autora=Kurt Rudolph|titul=Gnóze. Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky|místo=Praha|rok=2010|vydavatel=Vyšehrad|isbn=978-80-7021-947-8|stránky=293}}</ref> a znemožnili ji návrat ke svému původnímu zdroji. Po dlouhou dobu byla Helena skrze [[reinkarnace]] uzavřena v různých lidských tělech, mimo jiné i v těle [[Trója|trojské]] [[Helena (mytologie)|Heleny]], dokud se neocitla v [[Nevěstinec|nevěstinci]], z něhož ji osvobodil Šimon Mág coby nepoznaný [[spasitel]]. Tím se podstata Šimonova učení zcela rozcházela nejen se základním učením [[Judaismus|judaismu]] o stvoření, jak je popsáno v knize [[Genesis]], ale i se základním učením křesťanství o Ježíši Kristu coby spasiteli světa. Ve svém učení se Šimon Mág navíc necítil vázán žádnými [[Etika|etickými]] zásadami [[Tóra|Tóry]], takže jeho učení vykazovalo [[Libertinismus|libertinský]] ráz.

O učení šimonovcůŠimonovců se zmiňují i další [[Apoštolští Otcové|apoštolští]] a [[Církevní Otcové|církevní otcové]] jako například [[Ignác z Antiochie]], [[Irenej z Lyonu]], [[Hippolyt Římský]] či [[Epifan ze Salaminy]]. Poměrně obsáhlou [[Legenda|legendu]] o Šimonovi Mágovi obsahuje novozákonní [[Apokryf|apokryfníapokryf]]ní spis označovaný jako ''„Skutky Petrovy“''.<ref>{{ Citace monografie|jméno=Jaroslav|příjmení=Brož|příjmení2=Dostálová|jméno2=Růžena|odkaz na autora=Jaroslav Brož|odkaz na autora2=Růžena Dostálová|titul=Příběhy apoštolů. Novozákonní apokryfy II|místo=Praha|rok=2003|vydavatel=Vyšehrad|isbn=978-80-7021-858-7|stránky=103-167}}</ref>

[[Kategorie:KřesťanstvíOkultisté]]