Akční program KSČ: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
== [[Wikipedista:Marek3455/Akční program KSČ (1968)|Akční program KSČ (1968)]] ==
'''Akční program''' '''KSČ''' dále jen AP byl jediný z hlavních materiálů z té doby, který měl možnost zhodnotit dosavadní situaci v Československu i celé společnosti a dát komunistům představu o dalším vývoji. Jednalo se o pokus jak zvrátit krizi na počátku roku 1968 v Československu. Tento programový dokument byl přijat ústředním výborem Komunistické strany Československa 5. 4. 1968. Jeho tvůrci se však nemínili vzdát vedoucí úlohy [[Komunistická strana Československa|KSČ]] ve společnosti, neuvažovali o zavedení politického pluralismu a místo demokracie nabízeli demokratizaci. Není proto divu, že tento program neuspěl. Později byl kritizován z pozice normalizátorů jako ,,jednostranně negativistický, obsahující revizionistické a oportunistické formulace“. Tak se o něm vyjádřilo i [[Poučení z krizového vývoje|Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti,]] takže nakonec byl akční program v roce 1970 prohlášen [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]] za neplatný.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vykoupil
| jméno = Libor
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Slovník českých dějin
| url = https://www.worldcat.org/oclc/32969930
| vydání =
| vydavatel = Georgetown
| místo = Brno
| rok =
| počet stran = 427 pages
| strany = 10
| isbn = 8090160417
}}</ref>
=== Pozadí vzniku Akčního programu ===
Od počátku šedesátých let probíhala v Československu pomalá změna společenského myšlení, která vyústila v roce 1967 odvoláním prezidenta a prvního tajemníka ústředního výboru KSČ Antonína Novotného, který odmítal jakékoli reformy a změny. Antonín Novotný byl poražen reformním křídlem členů ÚV, kam patřili například [[Ota Šik]], [[Josef Smrkovský]] atd. V lednu roku 1968 potom byl zvolen jako nový první tajemník ÚV KSČ [[Alexander Dubček|Alexandr Dubček]], který byl zvolen do funkce 5. Ledna 1968. Druhou rozhodující událostí byla i rezignace prezidenta Antonína Novotného a jeho nahrazení Ludvíkem Svobodou. Od ledna téhož roku se chopilo iniciativy reformní křídlo [[Komunistická strana Československa|KSČ]], které si uvědomovalo nutnost společenských, ekonomických, politických a společenských změn pod aktovkou [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. Jako reakce na krizi ve společnosti byl sepsán právě Akční program jako souhrn potřebných reforem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = MENCL
| jméno = Vojtěch
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Křižovatky 20. století : světlo na bílá místa v nejnovějších dějinách
| url = https://www.worldcat.org/oclc/22538048
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Naše vojsko
| místo = Praha
| rok = 1994
| počet stran = 399 p.
| strany = 288-313
| isbn = 8020601805
}}</ref> Východisko ze společenské krize spatřoval v orientaci na specificky československou reformu dosavadního pojetí [[Socialismus|socialismu.]] Vnitřní demokratizace KSČ měla patřit při této transformaci mezi nejbližší úkoly. Akční program byl koncipován jako program politické strany, která by se měla zabývat jen politikou.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = KURAL
| jméno = Václav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Československo roku 1968
| url = https://www.worldcat.org/oclc/29941316
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = Parta
| místo = Praha
| rok = 1993
| počet stran =
| strany = 67-68
| isbn = 8090133770
}}</ref> Více o dané době si můžete přečíst v článku spojenému s tématem [[Pražské jaro 1968|Pražské jaro]].
=== '''Obsah Akčního programu''' ===
Chceme-li porozumět roku 1968 v Československu, musíme se alespoň stručně seznámit s tímto důležitým programem, který byl vyhlášen. Tento AP byl veřejný příslib vládnoucí strany. Navazoval na podkladový materiál, který již od roku 1967 připravovala komise pod vedením Zdeňka Mlynáře. Po jednomyslném přijetí na dubnovém zasedání ústředního výboru [[Komunistická strana Československa|KSČ]] v roce 1968, byl AP schválen a uveden v platnost. Jednou ze stěžejních otázek programu byla nepochybně vedoucí úloha strany. V novém pojetí tak neznamená prý vládnout nad společností, ale sloužit ji. Neprosazovat tak svou linii nařizováním, ale nahradit ji prací svých členů a pravdivostí svých ideálů. AP však odmítá takové uspořádání společnosti, v němž by byly strany vládnoucí a strany opoziční. Trvá na vedoucím politickém postavení marxisticko-leninské koncepce vývoje. Pro toto politické postavení bude získávat demokratickými prostředky podporu. To znamená, že [[Komunistická strana Československa|KSČ]] se bude do jisté míry dělit o moc s dalšími partnery, ale předpokládá, že jí v tomto partnerství zůstane vedoucí úloha. Otázka co by se stalo ve chvíli, kdy by společnost odmítla rozhodující vliv komunistické strany, si AP neklade. Důvod je jednoduchý, neboť v dané chvíli na jaře 1968 byla [[Komunistická strana Československa|KSČ]] jedinou dobře organizovanou politickou silou. Tento program kladl důraz na občanské svobody a potvrdil: právo na shromáždění, vznik dobrovolných organizací, sdružení a spolků bez byrokratizace. Dále zaručoval svobodu projevu díky, které byla prakticky zrušena cenzura, svobodu pobytu spojenou s vycestováním do zahraničí atd. Prakticky všechna opatření obsažená v AP byla zároveň rozpracována jako návrhy příslušných zákonů. V polovině roku 1968 byly jejich předlohy dokončovány pro Národní shromáždění, nakonec však jako sám AP zanikly. Pro sousední socialistické státy byl AP nepřijatelný od samého vzniku.
Co se týče sféry ekonomické a sociální nastaly požadavky na zvýšení platů a žádost celkové hospodářské reformy. Tak se stalo, že v prvním čtvrtletí roku 1968 vzrostly mzdy o 10,4 procenta, průměrně tedy o 106 korun na osobu měsíčně. Mzdové a sociální požadavky se staly předmětem jednání mezi odbory a vládou, což byl také zcela nový společenský jev. Aby se však ekonomika mohla znovu postavit na nohy, bylo nejdříve zapotřebí hospodářské reformy. O nutnosti této reformy se mluvilo již od roku 1960 a její realizace se však neustále odkládala. Hlavní myšlenkou bylo zcela odstranit direktivní řízení celé ekonomiky. Prakticky se měla zrušit výrobní ministerstva a místo nich se mělo vytvořit několik resortních úřadů, které výrobu neřídí, ale určují pro ni závazné podmínky, které musí podniky dodržovat. Spolu s touto reformou byly vytvořeny podnikové rady pracujících. Tyto rady měly mít právo zasahovat do hospodářské situace podniků a navíc měli mít mnohem větší vliv. Hlavní myšlenkou též bylo, že zaměstnanci, byli bráni jako spolupodnikatelé a díky tomu měli právo zasahovat do chodu podniků. Vrcholem hospodářské reformy mělo být povolení drobného soukromého podnikání, které v této době existovalo v Polsku, [[Německá demokratická republika|NDR]], Maďarsku a [[Sovětský svaz|SSSR]]. Další hospodářskou myšlenkou byla spolupráce se zahraničními kapitalistickými podniky a dále i potřeba získat úvěr ze západu pro rekonstrukci československého průmyslu. Z poslední velké reformy v této oblasti například zmiňme tzv. konvertibilitu měny, jinak řečeno volnou směnitelnost československé koruny za dolary, marky, libry atd. Jako hlavní garant a tvůrce hospodářské reformy byl [[Ota Šik|Oto Šik]], který popsal blížící reformy takto '',,že nás čeká pot a slzy“''. Celkově tedy můžeme říct, že se jednalo o přechod z centrálně řízené ekonomiky směrem k větší orientaci ekonomiky na spotřební zboží.
Největší společenské změny měli proběhnout i v zákonodárné sféře. V dané politické situaci ve, které se Československo ocitlo na začátku roku 1968, byly odloženy volby do národních výborů, Národního shromáždění a Slovenské národní rady. Hlavním důvodem byly zastaralé volební zákony a nespokojenost s vybranými kandidáty. Volby byly odloženy na podzim a do té doby se měl vypracovat nový volební řád, který by byl zcela v souladu s novými společenskými změnami. Velké změny proběhly i ve straně, kdy podle reformního návrhu mělo proběhnout tajné hlasování při volbách svých funkcionářů. Navíc kromě zákazu soustřeďovat vedoucí stranické, státní a veřejné funkce v jedněch rukou. Dále pak aby nebyli stejní lidé stále voleni do stejných funkcí. Komunisté dále měli mít možnost vystoupit ze strany z vlastní vůle, nikoli tedy jen vyškrtnutím, vyloučením nebo úmrtím. Tyto reformy však vzaly rychle za své po srpnu 1968 a volební řád se vrátil do doby padesátých let, kdy na jedno poslanecké místo připadal pouze jeden kandidát. Významnou součásti procesu demokratizace politického systému se u nás měl stát přetvořit ve federativní státoprávní uspořádání, které mělo tak posílil autonomii Slovenska.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vančura,
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Naděje a zklamání : Pražské jaro 1968
| url = https://www.worldcat.org/oclc/23150964
| vydání = Vyd. 2
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 1990
| počet stran = 157 pages
| strany = 42-51
| isbn = 8020401792
}}</ref>
Na závěr tedy můžeme říct, že návrh AP i státních změn, založených na obnově dělby moci (nezávislé soudnictví, větší role parlamentu a vlády) byl postaven na občanských práv a svobod (tisku, vyznání a též národnostních menšin). Problém rehabilitací byl vyřešen novým zákonem a vedením rehabilitačního programu nebyly pověřeny stranické komise, nýbrž soudy.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jan
| jméno = Křen
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Dvěstoletí střední Evropy
| url = https://www.worldcat.org/oclc/62777104
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 1109 pages
| strany = 759-760
| isbn = 8072036122
}}</ref>
V další části se dokument zabýval otázkami rozvoje věd, vzdělanosti a kultury. Vycházel se z předpokladu, že socialismus musí zabezpečit plnou svobodu vědeckého bádání - "vědecká diskuse, vědecká díla, časopisy nemohou podléhat žádné cenzuře". Ve sféře školství a vzdělávací politiky bylo hlavním úkolem vypracování dlouhodobého projektu zkvalitnění školství. Důraz byl též kladen na humanizaci kultury. Odstranění administrativně byrokratických způsobů v kulturní politice. Zabezpečení svobodného a jakoukoli cenzurou nepodvázaného rozvoje kultury ve všech oblastech. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vlček
| jméno = Tomáš
| titul = Akční program KSČ: TOTALITA
| periodikum = www.totalita.cz
| url = http://www.totalita.cz/vysvetlivky/akcni_prg68.php
| datum přístupu = 2017-10-29
}}</ref>
=== '''Konec reforem''' ===
Naprostý konec jakýkoliv nadějí na liberalizaci poměrů v Československu nastal 22. srpna roku 1968, kdy na naše území vstoupila vojska Varšavské smlouvy pod vedením [[Sovětský svaz|SSSR.]] Záminkou bylo zastavení připravované kontrarevoluce na našem území. Hlavní důvod vojenské intervence byl však zastavit probíhající reformy a vrátit vše do starých kolejí. S koncem pražského jara je tedy spojen i konec AP a všech jeho představitelů. Následující roky byly ve znamení [[normalizace]] a utužení režimu. Akční program byl oficiálně zrušen až v roce 1970, jeho platnost však skončila již na konci léta 1968.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jan.
| jméno = Křen,
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Dvěstoletí střední Evropy
| url = https://www.worldcat.org/oclc/62777104
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 1109 pages
| strany = 756-768
| isbn = 8072036122
}}</ref>Pokud by se chtěl čtenář dozvědět více o tomto programu, může si tento program přečíst přímo knižně vydaný z roku 1968.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Akční program Komunistické strany Československa přijatý na plenárním zasedání ÚV KSČ dne 5. dubna 1968.
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Praha
| rok = 1968
| počet stran = 63
| strany =
| isbn =
}}</ref>
==== Reference ====
# LIBOR, Vykoupil. Slovník českých dějin. Brno : Georgtown. 427 pages s. Dostupné online. ISBN 8090160417. S 10.
# MENCL, Vojtěch. ''Křižovatky 20. století: světlo na bílá místa v nejnovějších dějinách''. Vyd. 1. Vyd. Praha : Naše vojsko, 1994. 339 p. s. Dostupné online. <nowiki>ISBN 8020601805</nowiki>. S. 288-313.
# KURAL, Václav. ''Československo roku 1968.'' 1. Vyd. Vyd. Praha : Parta, 1993. Dostupné online. <nowiki>ISBN 8090133770</nowiki>. S 67-68.
# VANČURA, Jiří. ''Naděje a zklamání: pražské jaro 1968''. Vyd. 2. Vyd. Praha : Mladá fronta, 1990. 157 pages s. Dostupné online. <nowiki>ISBN 8020401792</nowiki>. S 42-52.
# JAN, Křen. ''Dvě století střední Evropy.'' Vyd. 1. Vyd. Praha : Agro, 2005. 1109 pages s. Dostupné online. <nowiki>ISBN 8072036122</nowiki>. S. 759-760.
# VLČEK, Tomáš. Akční program KSČ: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2017-10-29]. Dostupné online.http://www.totalita.cz/vysvetlivky/akcni_prg68.php
# JAN, Křen. ''Dvě století střední Evropy.'' Vyd. 1. Vyd. Praha : Agro, 2005. 1109 pages s. Dostupné online. <nowiki>ISBN 8072036122</nowiki>. S. 756-768.
''Akční program Komunistické strany Československa přijatý na plenárním zasedání ÚV KSČ dne 5. dubna 1968.''<nowiki> Praha : [s.n.], 1968. 63 s. </nowiki>
==== Související články ====
* [[Události Pražského jara]]
* [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]][[Normalizace]]
* [[Normalizace]]
* [[Ota Šik]]
==== Externí odkazy ====
* [http://www.rozhlas.cz/1968/portal/ Web 1968] – Události roku 1968 a srpnová invaze v záznamech Československého rozhlasu
* [http://www.prague-life.com/prague/prague-spring Prague Life] – Více informací o pražském jaru
* [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitL Digitalizovaný archiv] časopisu [[Literární listy]]
* [http://www.rozhlas.cz/plus/archivplus/_zprava/ota-sik-a-ekonomicke-aspekty-prazskeho-jara--1263708 Pořad Českého rozhlasu Plus Ota Šik a ekonomické aspekty pražského jara, obsahuje velké množství unikátních archivních záznamů]
| |||